RETRO: Hattrick i sestřelený Dominator. Když o Stanley Cup válčil Keith Tkachuk

V jednu chvíli je za hrdinu, pak hned zase za padoucha. Ano, Matthew Tkachuk svým herním stylem budí vášně. Ale to není u něj v rodině nic nového, na ledě si počíná prakticky identicky jako táta Keith (a stejně se prosazuje i mladší brácha Brady). Pojďme si připomenout časy, kdy právě Tkachuk senior dobýval Stanley Cup. Nejslibněji to vypadalo na přelomu milénia, tehdy patřil ke klíčovým postavám nadupaného kádru St. Louis Blues. Nezapomenutelná série? Ta z roku 2002 s detroitskými Red Wings.

Pojízdná Síň slávy.

I tak se mluvilo o mančaftu, co pro sezonu 2001/2002 poskládali v Detroitu. Ken Holland přivedl z Buffala Dominika Haška, z Los Angeles Luca Robitaillea a z Dallasu - i díky vstřícnému gestu týmových opor - také Bretta Hulla.

Machři v čele se Stevem Yzermanem souhlasili s tím, že se vzdají části platu, aby mohl GM Ken Holland získat amerického veterána. A ještě zvýšit naději, že nastane nová rovnováha sil v Západní konferenci.

Té vládly Laviny z Colorada v roli obhájců Stanley Cupu.

K naprosté špičce patřili také Bluesmani, vždyť St. Louis získalo v roce 2000 Prezidents' Trophy a pod koučem Joelem Quennevillem platilo každoročně za těžkou váhu, jednoho z nejnáročnějších soupeřů.

Díky excelentním bekům (Chris Pronger, Al MacInnis), úžasnému tvůrci hry (Pavol Demitra) a také Tkachukovi.

Takhle dal 11. dubna 2002 38. gól v sezoně, čímž završil svou báječnou základní část. Ty nejlepší výkony ale měly teprve přijít. Po prvním kole, v němž pomohl postoupit přes Chicago čtyřmi body, stanul proti Rudým křídlům.

Špinavost, čílil se Dominator

A hned napoprvé poznal, jaká fuška ho s kumpány čeká. 0:2, takhle skončil úvodní souboj. Hašek se blýskl nulou, přesto si před novináři stěžoval. V závěru mače totiž zaúřadoval Tkachuk. Jako tradičně neunesl porážku a Dominatora sestřelil.

 Na časomíře utíkaly poslední desítky vteřin, když naremploval českou legendu na mantinel. Strhla se mela, nejprve létaly pěsti, pak trestné minuty. "Špinavost," povídal Hašek následně do diktafonů.

O den později už byl smířlivější: "Trefil mě ramenem, ale jako brankář to nečekáte. Nemáte se jak chránit. Měl jsem kliku, že jsem se snažil jen vypíchnout kotouč, kdyby držel hokejku v obou rukách, asi by to dopadlo hůř," citoval ho zpravodajský web The Hockey News.

Souboj Hašek vs. Tkachuk každopádně pokračoval.

Ve druhé partii lapil naganský hrdina všechny čtyři rány v podání powerforwarda se sedmičkou na zádech. Tkachuk i tak zapsal bod, to když asistoval u Mellanbyho trefy na 2:3. A začal tak drolit mýtus o nepřekonatelném fantomovi.

Zdánlivě ho zbořil ve třetím klání.

To když po třech akcích s Demitrou nasázel poprvé v kariéře ve vyřazovacích bojích hattrick! Dvakrát skóroval po "tkachukovsku" z dorážky, potřetí zakončil přečíslení.  "Haškova aura nepokořitelnosti je zásadně otřesena," psaly newyorské Timesy.

Začal jsem trochu panikařit

Aby ne, vždyť slavná devětatřicítka v 50. minutě střídala a duel pro ni předčasně skončil. Zbylé minuty odčapal Manny Legace.

"Hašek se ale určitě oklepe," pronesl s úctou Scott Mellanby, vědom si, že s Tkachukem a dalšími stojí proti šestinásobnému vítězi Vezina Trophy. Obávanému gólmanovi, o kterém se říkalo, že s ním mezi třemi tyčemi vede tým automaticky 2:0.

A Hašek se opravdu zmátořil

. Vychytal pro Detroit klíčovou výhru ve čtvrtém zápase a Tkachuk jen hlesl: "Házeli jsme na něj jeden puk za druhým." Ano, Blues mačkali Red Wings jako citron, ale drtivou převahu nezúročili a po siréně byli kyselí.

Padli 3:4, najednou ztráceli v semifinále Západní konference 1:3 na zápasy. A co hůř, přišli o zásadní figuru: Prongera, který do té doby hrával večer co večer zhruba půl hodiny čistého času.

Hašek sympaticky přiznal, že strhující bitvu rozhodně neodchytal v suchém triku. Zapotil se, v jednu chvíli byl dost nervózní. To když se v čase 58:30 připomněl - kdo jiný - Tkachuk.

.

Poté, co si v půlce třetí třetiny vykoledoval dvě minuty za hrubost, protože zkrátka důraz a horká hlava k němu neodmyslitelně patřily, překonal Haška počtvrté v sérii a postaral se o hektický závěr.

"V ten moment jsem začal trochu panikařit,"  pověděl držitel dvou Hartových trofejí. "Naštěstí jsme to ustáli," dodal.

O dva dny později byl konec. Yzerman a spol. si postupový triumf zkušeně pohlídali, St. Louis schytalo debakl 0:4. Ve špacíru gratulantů byl i Tkachuk, s bilancí 4+2 jedna z nejvýraznějších postav série.

Bylo to patrně jeho nejzdařilejší play-off, za připomínku stojí také šest zásahů v sedmi duelech v roce 1997 (ani to nestačilo arizonským Kojotům na Anaheim) i devítibodový účet z roku 2001.

Tehdy byl Keith stříbrnému poháru nejblíž, cesta skončila v konferenčním finále.

Matthew, hrdě se prezentující "hokejem značky Tkachuk", je už teď dál, byť po dvou prohrách s Vegas Golden Knights stále daleko, dočká se vyrytého jména na hokejovém grálu?

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter