Praha - Rektoři veřejných a soukromých vysokých škol v Česku jsou proti snížení rozpočtu na vzdělávání a vědu v letech 2024 až 2026, jak ho v aktuálním pracovním návrhu státního rozpočtu navrhuje ministerstvo financí. Plošné škrty v českém školství a vědě mohou přinést snižování konkurenceschopnosti univerzit a vědeckých pracovišť a prohloubit personální nestabilitu. Zároveň rektoři varují před nahrazováním peněz pro vysoké školy financemi z evropských fondů. ČTK to dnes za Českou konferenci rektorů (ČKR) řekl její předseda Martin Bareš.
"ČKR dlouhodobě poukazuje na neuspokojivý stav financování českého vysokého školství a opakovaně zdůrazňuje nutnost zvýšit podíl financování vysokého školství zpět na úroveň 0,65 procent HDP, neboť aktuální podíl je v České republice nižší než v ostatních zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Další snižování finančních prostředků v oblasti vysokého školství považuje ČKR za zcela nepřijatelné a hluboce neprozíravé," uvedl Bareš, který je předsedou vysokoškolské reprezentace a rektorem Masarykovy univerzity v Brně.
Jedním z důvodů proti snižování rozpočtu pro univerzity je očekávaný nárůst počtu zájemců o studium a studentů v dalších letech. Na univerzity se budou hlásit silné populační ročníky, které nyní nastupují na střední školy. Plošné škrty v rozpočtu na vědu a školství přitom mohou podle rektorů vyvolat odchody vědců a akademiků, a hrozí tak prohlubování personální nestability a snižování konkurenceschopnosti českých VŠ. Méně peněz na vědu podle ČKR omezí vědecká bádání.
Vrchní představitelé univerzit rovněž varují před nahrazováním peněz pro vysoké školy z českého státního rozpočtu financemi z Evropských strukturálních a investičních fondů. Český stát by měl snížit závislost na účelovém financování, míní rektoři.
Podle návrhu rozpočtu na rok 2024, který unikl do médií, by se rozpočet na vědu a výzkum měl snížit o desetinu a MŠMT by oproti letošku mělo na výdajích ušetřit 30 miliard korun. Pro tento rok je na výzkum a vývoj ve školství vyhrazeno zhruba 20 miliard korun, a to včetně peněz z Evropské unie. Částka je zhruba o půl miliardy korun vyšší než v roce 2022. Na vzdělávání na veřejných univerzitách je letos určeno asi 31 miliard korun, loni to bylo 28,6 miliardy Kč.
Ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09) a ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace MŠMT Tereza Fojtová ČTK řekly, že uniklý návrh rozpočtu je pouze pracovní verzí. O podobě rozpočtu na rok 2024 se podle nich povedou nyní diskuse. Langšádlová uvedla, že snížení rozpočtu pro vědu, výzkum a inovace o deset procent je nepřijatelné. Podle Fojtové se verze rozpočtu musí upravit, protože nezohledňuje závazky vlády vůči školství. Patří k nim například závazek mít platy učitelů od příštího roku na úrovni nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy. Úpravu platů minulý týden schválili senátoři.
