Před 80 lety přišel do Osvětimi „anděl smrti“: Šílenec Mengele zbožňoval pokusy na dvojčatech, na hrůzy vzpomínali i Češi!

Mengele byl pro zrůdnosti páchané v Osvětimi známý jako "Anděl smrti" | YouTube.com

Mengele se narodil 16. března 1911 v jihoněmeckém Günzburgu v katolické rodině a byl nejstarším ze tří synů. V roce 1935 získal doktorát z antropologie na Mnichovské univerzitě a poté se stal asistentem profesora Otmara von Verschuera, šéfa frankfurtského Institutu pro dědičnou a rasovou hygienu, který se zabýval výzkumem dvojčat. Ta ho fascinovala celý život a neštítil se provádět na nich ty nejhorší pokusy. Doktorát z medicíny získal Mengele v roce 1938.

Rok před počátkem druhé světové války vstoupil Mengele do nacistické strany, později i do armády. V létě roku 1941 byl převelen na východní frontu, kde jako lékař například působil v nechvalně proslulých jednotkách Waffen-SS a v divizi Wiking.

Byla jsem Mengeleho oblíbený pokusný králík! Přeživší holokaustu v otevřené zpovědi popsala hrůzy koncentráku

Přesně před 80 lety, 30. května 1943, byl Mengele poslán do koncentračního tábora v Osvětimi. Tam na příjezdové rampě tábora osobně rozhodoval o tom, kdo půjde rovnou do plynové komory a kdo je způsobilý k práci či k jeho experimentům.

Na židovských a romských vězních vykonával brutální experimenty a operace bez anestetik, zkoušel také například odolnost lidského organismu v ledové vodě, nebo jak dlouho vydrží čerstvě narozené dítě bez matky.

Posedlý byl především různými genetickými vadami a výzkumem dvojčat. Zabýval se možností, jak uměle zvýšit pravděpodobnost, že žena porodí dvojčata. Tím se měla zvýšit populace „vyvolené“ árijské rasy. Předpokládá se, že Josef Mengele má svědomí více než 400 tisíc lidských životů. Některé poslal na smrt rovnou, jiní zemřeli po jeho zrůdných praktikách.

Zemřel Felix Kolmer (†100): Přežil Terezín, Osvětim. Z koncentračního tábor mohl utéct, ale neudělal to

Po válce byl „anděl smrti“ sice zajat, ale v létě roku 1945 byl omylem propuštěn. Mengelemu se podařilo uprchnout do Argentiny, kde zemřel v únoru 1979 v 67 letech. Pravděpodobně dostal křeč (nebo mrtvici) a utopil se.

Mengele unikal svému zatčení 34 let a nikdy nebyl za hrůzy, kterých se dopustil, postaven před soud. Z později zveřejněných deníků a dopisů Mengeleho navíc vyplynulo, že lékař zemřel bez jakýchkoliv výčitek a že až do konce života věřil v nadřazenost a naopak podřadnost určitých ras a skupin lidí. 

Jiří (vlevo) s bratrancem Josefem po válce. | Paměť Národa

Když byl 27. ledna 1945 Rudou armádou osvobozen jeden z největších nacistických vyhlazovacích táborů – koncentrační tábor v Osvětimi, byly desetitisíce vězňů štěstím bez sebe.

Mezi zachráněnými tehdy byl i pamětník Jiří Fišer (87) a jeho dvojče Josef, tehdy jim bylo devět let. Sadistický nacistický lékař Josef Mengele na nich v baráku č. 14 devět měsíců prováděl své pokusy.

Jiří Fišer a spisovatel Pavel Baroch. Fišer je posledním přeživším z pokusů doktora Josefa Mengeleho, který působil v Osvětimi (27.1.2020) | Blesk - Nikola Forejtová

„Koncem války nám vyměnil krev, což jsme přežili. Také na nás zkoušel očkovací látky. Naočkoval nás tou samou a pak zjišťoval, jestli bude mít na nás stejné následky. A měly, vždycky jsme chytli horečku buď oba, nebo ani jeden. A on to všechno zapisoval,“ vyprávěl v minulosti pro Paměť Národa pan Fišer, který hrůzy na vlastní kůži zažil.

„Některá dvojčata jeho lékaři operovali, aby zjistili, jestli mají stejně velká játra nebo srdce. Hodně hlavně starších dvojčat to nepřežilo,“ doplnil přeživší. Pan Fišer je ve svých 87 letech posledním žijícím dvojčetem z Československa, které si prošlo Mengeleho běsněním a hrůzami Osvětimi.

Židovka Viola Stern Fischerová byla pohřbena v Lučenci. | Reprofoto TV JOJ

Jendou z těch, která přežila Mengeleho hrůzné výzkumy, byla i Slovenka Viola Stern Fischerová. Její rodinu čekala v roce 1944 deportace do Osvětimi, kde byli příbuzní ihned rozděleni. Její matku Mengele poslal na smrt a téměř okamžitě zemřela v plynové komoře. Paní Fischerová byla poslána na stranu života.

„V koncentráku mě často bili dřevěnou tyčí, až jsem z toho ohluchla. Bez naslouchátka vůbec nic neslyším. Byly dny, kdy jsem musela v táboře celý den klečet. Jindy nám strkali do rukou jehly a nechali nás stát, dokud jsme nepadli vyčerpáním,“ vypověděla před časem pro Noviny.sk přeživší. Mengele na ní dělal dokonce obludné gynekologické pokusy.

Mučení nacistické zrůdy naštěstí Slovenka přežila. Později se vdala a měla děti. V roce 2017 v zaslouženém věku 94 let zemřela v rodném Lučenci.

Dvanáctiletá Gita ještě před transportem do Terezína (1941) | Paměť Národa - Archiv pamětnice

Další z přeživších byla i Češka Brigita Bakovská (rozená Steinová). Ta v roce 1938 musela s rodinou uprchnout před nacisty z Karlových Varů a usídlili se v Praze. Odtud však byla rodina deportována do koncentračního tábora v Terezíně a následně do obávané Osvětimi.

Na to, jak na ni působil doktor, který ji poslal na smrt, si pamatovala paní Bakovská i po desítkách let. „Byl to fešák, to si pamatuji dodnes. Ale nebyl to člověk. Dělal si z lidí pokusné králíky. Kamarád, který byl z dvojčat, mi vykládal, co s nimi Mengele dělal. To bylo strašné," popsala před časem přeživší.

Brigita (vlevo) se sestrou Dorou, Praha (2014). | Paměť Národa - Archiv pamětnice

Nacistický doktor paní Bakovskou poslal na smrt. Naštěstí ale zasáhl osud a paní Bakovská přežila. „V té době jsem měla hrozně oteklé nohy, a tak jsem výběrem neprošla. Ale jedna kamarádka, nevím, jak se jí to podařilo, mě táhla zpět, že to zkusíme znovu. Dala nohy nějak mezi moje a Mengele koukal jenom na ni. Byla velice krásná. A tak jsem prošla mezi zdravé,“ zavzpomínala přeživší ve své knize Ukradené sny, kde detailně popsala zlomové okamžiky svého života.

Paní Bakovská zemřela ve věku 90 let v Bohumíně.

S rodiči a bratrem těsně před transporty do Terezína. | Paměť Národa

Paní Marta Kottová se narodila 22. února 1929 v Černovicích u Tábora. V jejích třech letech se rodina přestěhovala do Prahy. V říjnu 1941 paní Kottovou i s příbuznými čekala deportace do Terezína a následně i do Osvětimi.

Josef Mengele tam už na příjezdové rampě v koncentračním táboře vzal paní Kottové oba rodiče. Ona nacistické hrůzy přežila, ale trauma v ní zůstalo po celý život.

Pamětnice Osvětimských hrůz Marta Kottová. | Paměť Národa - Jan Kotrbáček

„Pro nás, kdo jsme přišli z Terezína, to byl hroznej šok a říkám, nevím, jestli jsem byla v Osvětimi týden, dva měsíce, nevím. Já si tam pamatuju jenom na ten kouř, na tu hrůzu. Nechtěla jsem si připustit, že maminka s tatínkem jsou ten kouř. A věčný apely, věčně nahý a hromady mrtvol,“ popsala emotivně své vzpomínky pro Paměť národa pamětnice.

Konce války se přeživší dočkala v jednom z pobočných táborů Gross Rosenu. Statečná Češka se později stala předsedkyní Českého osvětimského výboru.