Video se připravuje ...
Velká věc, skvělý výkon. Ale tak trochu v blbou dobu. Německo čekalo na medaili z hokejového MS 70 let. V Tampere získalo stříbro. Jen zapomeňte, že by se tady jako v Lotyšsku nařizovaly státní svátky. Hlavní pořád je, že fotbalový titul získal Bayern a že v klubu skončil na manažerském postu Oliver Kahn. Němci teď přitom mají výbornou hokejovou generaci. „Ale stejně, k nám z dětí přijde až zbytek, kteří nejsou na fotbale,“ říká hokejista Dušan Frosch, který v Německu žije už dvacet let.
Hezky by se psalo, jak Německo zapálí velkou hokejovou horečku. Před pěti lety přivezl tým stříbro z olympiády v Pchjongčchangu. Mistrovství světa mělo teď s hráči NHL vyšší úroveň. Sáhnout si na finále i tady a prohrát s Kanadou? Velká věc. Jen bohužel o nějaké totální euforii nemůže být řeč. Nic moc se nezmění, pojede se dál stejným směrem. Navíc se teď řeší Bayern…
Před velkým MS se hrál šampionát do 18 let. Německo z něj spadlo. Ale žádná tragédie, prostě fakt. Občas to potká dvacítku, občas osmnáctku. Je potřeba se dostat nahoru. Hlavní je stejně fotbal, pak basketbal, házená. Aby v Německu hokej hýbal společností? Ne, tak daleko ještě není.
V nejvyšší soutěži pořád platí limit 11 cizinců, což na české poměry zní jako totální sebevražda. Jen i z takového režimu se podařilo sestavit tým, který na mistrovství světa došel do finále. „Když je v soutěži hodně Američanů a Kanaďanů, Němci jsou na jejich hokej poměrně zvyklí,“ zamyslel se bývalý útočník Dušan Frosch.
V Česku hrál v mládeži za Třinec nebo pak v Hradci Králové. Od roku 2003 nastupoval v Německu, sedm let působil v nejvyšší DEL. „Měli teď opravdu dobrý tým. Navíc se podívejte, že mají generaci kluků, kde jich dost hraje, hrálo nebo bude hrát v NHL,“ přidal.
Pravda, mezi nejlepší beky NHL patří Moritz Seider, velkou kariéru může udělat John-Jason Peterka, oba si teď zahráli na MS. Kdybyste k nim postavili ještě Leona Draisaitla nebo Tima Stützleho, máte silnou osu, na kterou můžete nabalit ty nejlepší z domácí ligy nebo Dominika Kahuna z Bernu.
Němci vyrostli do role Švýcarů. Mohou postavit jeden opravdu našlápnutý tým. „Nebral bych to jako něco výjimečného, my se sem ještě určitě vrátíme,“ zahlásil po finále sebevědomě Seider, že se na další velký výsledek nebude čekat 70 let.
Poslední tři roky měl reprezentaci na povel finský kouč Toni Söderholm. Ale přišla změna, zpátky se vrátil Harold Kreis, jenž před jedenácti lety působil jako asistent. Teď rozdával noty sám.
Dřív vedl ve Švýcarsku bohaté kluby jako Lugano, Curych a Zug. K národnímu týmu přišel s vizitkou defenzivního kouče. Překvapil. „Hráli jsme nátlakový hokej, ne na schovávanou,“ tetelil se blahem. „S odstupem se můžeme ohlédnout za vynikajícím turnajem. Řekli jsme, že nechceme odjet s prázdnou, což se podařilo,“ přidal.
„Celý tým bojoval. Pořád si hráli svůj systém, z ničeho se nepoložili. Česku se zranili tři hráči a bylo to v prd… Jim se tohle nestalo, všichni vydrželi fit, hráli jednoduše,“ líbil se tým i Froschovi. Navíc je potřeba vidět, že deseti hráčům ještě nebylo 25 let. Osa týmu má budoucnost.
V příštích letech nevidíte v Německu esa draftu. Žádný Draisaitl 2, žádný další Seider. „Nevidíte hvězdy, nemají teď super star, ale když mají mladého kluka, dají mu šanci. Oni vám to pak vrací,“ pronesl jednu z důležitých věcí Frosch.
Kariéru v profi ligách sám pověsil na hřebík, teď v menším klubu TEV Miesbach trénuje mládež. Ve 42 letech je spokojený, že v roce 2003 skočil na německou cestu: „Když sem přijdete jako hokejista, jste normální zaměstnanec. Neexistuje, že by s vámi někdo vyběhnul jak doma. V Česku vám občas rozvážou smlouvu, nazdar. Tady to nejde. Cítíte se tady jako hokejista lépe, zpátky bych už nešel. Fakt ne. Dostanete tady auto, byt, čistou mzdu, protože o odvody se vám stará zaměstnavatel.“
A nečeká, že by jeho klub ze čtvrté nejvyšší soutěže musel teď odmítat děti, jak se pohrnou na nábor. Taková je realita. „Když se děti rozhodují, tak jdou na fotbal. Kdo sítem projde, jde k nám. Zbytek,“ nestěžuje si, pouze popisuje stav obyčejného menšího klubu.
Když před mladé Němce nahodíte jména jako McDavid nebo Draisaitl, tak se samozřejmě chytnou. Jen tady už Jágr nikde dveře neotevře. „Pokud se jich zeptáte, jestli znají Jágra? A když jim vykládám, že dělal tisíc dřepů denně? Koukají na mě, kdo to je. Tohle je už pro ně dávno. Neznají.“
Zkrátka jeden borec, který v jednom zápase za Schalke nasbíral v sezoně 1995/96 neskutečných 11 bodů (1+10). To by mohlo pomoc.
| Česko | Německo | |
| 8 718 | dospělí hokejisté | 5 291 |
| 23 752 | junioři | 13 527 |
| 1 871 | ženy | 2 272 |
| 183 | kryté haly | 143 |
| 13 | venkovní kluziště | 76 |
Témata:
sport, MSLH23, fotbal, hokej, FC Bayern München, Německo, Lotyšsko, Tampere, Oliver Kahn, Němci, National Hockey League, Dušan Frosch, Hokej na Heureka.cz
Související články
