Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Zpráva dne

Kurátor reality. Erdogan vyhrál s vizí turecké výjimečnosti a ochranou tradiční rodiny

Staronový vládce označil celou opozici za zastánce LGBT+ práv + SOUHRN

Je po volbách... • Autor: REUTERS
Je po volbách... • Autor: REUTERS
Geoffrey Hinton
Geoffrey Hinton

Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu


Překvapení se nekonalo, tureckým prezidentem byl v neděli opět zvolen Recep Tayyip Erdogan. Tentokrát sice nevyhrál hned v prvním kole, ale ve druhém se ziskem 52,2 procent hlasů vcelku jasně porazil opozičního kandidáta Kemala Kilicdaroglu (47,8 procenta). 

Erdogan vyhrál navzdory obrovské ekonomické krizi, které se projevuje aktuálně více než 40procentní inflací. Nepochybně k tomu přispěla i skutečnost, že politické hřiště - jak konstatovali i volební pozorovatelé z OBSE a Rady Evropy - není v Turecko rovné. Především přístup do mainstreamových médií, která kontrolují podnikatelé spojení se současnou vládou. „Osmdesát procent voličů neumí číst v jiném jazyce než turečtině a Erdoğan je kurátorem jejich reality,“ řekl Respektu Soner Cagaptay, který vede oddělení pro výzkum Turecka v think tanku Washington Institute for Near East Policy. O vysoké inflaci nebo ubývajících svobodách se tak v těchto médiích příliš nediskutovalo. 

Erdoganovi se také podařilo dopady krize na své voliče tlumit různými státními “dary”: několikerým obrovským zvýšením minimální mzdy, těsně před volbami oznámeným zvýšením mezd státních zaměstnanců o 45 procent, dodávkami zemního plynu na měsíc zdarma. Faktem ale také je, že velká část tureckých voličů považovala ekonomické problémy za méně podstatné než témata související s bezpečností a identitou - tedy hrozbu (kurdského) terorismu, konzervativní rodinné hodnoty, práva LGBT+.

Ekonomickou krizi navíc dokázal vládní tábor prodat - jak v podnětné analýze popisuje Selim Koru - za součást přechodu k větší turecké nezávislosti. Tento aspekt byl v Erdoganově kampani podstatný, voličům nabídl vizi jakési “turecké výjimečnosti”. Západ podle jeho vyprávění dlouhodobě stagnuje, svět se mění v prostor s několika mocenskými póly a Turecko je jedním z nich - mocností se zájmy sahajícími daleko do Střední Asie, na Balkán, na Blízký východ i na východ, sever a západ Afriky.

Růst tureckých zbrojních firem, například i výrobce dronů Bayraktar, je pak projevem tohoto „nového Turecka“. Selim Koru to označuje za Erdoganův “imperiální projekt”. “V posledku je cílem, aby bylo Turecko opět v pozici, kdy dokáže ve všech sférách být rovnocenným konkurentem Západu,” píše o vysněném návratu do velmocenské minulosti tento analytik z tureckého think tanku TEPAV.  

Opozice předem označila letošní volby za referendum o dvou vizích Turecka: demokracie a neliberálního autoritářství. Velká část voličů ale stav věcí touto optikou nevidí. Erdoganovo Turecko z jejich pohledu je demokratické - a tak apel na menší koncentraci moci a návrat nezávislosti centrální banky, soudů a dalších institucí na většinu voličů nezabral. 

 Tayyip Erdogan • Autor: REUTERS
Tayyip Erdogan • Autor: REUTERS

Ve vítězném projevu Erdogan řekl, že “nikdo neprohrál, všech 85 milionů občanů vyhrálo”. Hned ale naznačil, že bude pokračovat ve strategii, kterou dokonale umí: využívat kulturních válek v rozdělené turecké společnosti, a mobilizovat tak svůj tábor. Celou opozici označil za zastánce LGBT+ práv, a tedy ohrožení turecké rodiny, kterou on nedopustí.

Velké změny v každodenní politice experti na Turecko neočekávají. V zahraniční bude podle nich někdy Erdogan stát po boku Západu, jindy půjde vlastní cestou, která jiné země v NATO bude dráždit. Když to bude v tureckém zájmu, Erdogan zcela pragmaticky svůj přístup obrátí - tak jako se například loni po letech vyhrocené nevraživosti sblížil se saúdským korunním princem Mohammedem bin Salmánem a saúdští investoři následně do Turecka nalili miliardy dolarů. Pokroky na případně cestě Turecka do EU - například liberalizace víz tureckých občanů - pravděpodobně nepřijdou. A Vladimir Putin zůstane jedním z důležitých partnerů. 

Z Turecka pravděpodobně bude pokračovat exodus lékařů a dalších vzdělaných lidí, zvláště těch mladých, kteří utíkají před ekonomickou krizí a oklešťováním svobody. Erdogan ujistil, že nezmění ani neortodoxní hospodářskou politiku: proti inflaci bojuje snižováním úrokové sazby a ekonomové varují, že to zemi směřuje do ještě horší krize. Opozice se obává, že v dalších letech bude dál omezovat nezávislost různých institucí, například univerzit, a podřizovat je své nebývale silné politické vůli. Zároveň v Turecku roste mladá generace, která je v průměru mnohem méně zbožná a více opozičně naladěná, než byli jejich rodiče - a která jeho vizi politiky nesdílí. 

Erdogan zůstane prezidentem dalších pět let a podle ústavy je to jeho poslední mandát. Otázkou je, co bude pak. Žádný nástupce se totiž zatím na scéně nerýsuje. Tomáš Lindner


Česko vstoupilo do prvního letního týdne, alespoň tak to předpovídají meteorologové. "Pokud mluvíme o liberální straně, to znamená svoboda. My máme svobodu a já jsem svobodný člověk, a když mě pozvali organizátoři na konferenci do Budapešti, tak jsem se svobodně rozhodl tam jít," vyrazil s razancí sobě vlastní na pole politické filozofie bývalý český premiér Andrej Babiš. Kolegy z evropské liberální frakce ALDE, kterým vadí, že tráví čas na konferencích evropských a amerických extremistů, si pak pokusil udobřit tím, že jedny z nich nazval "absolutně bezvýznamnou maďarskou opoziční stranou", který tímto prostřednictvím útočí na jeho přítele Viktora Orbána. Polský prezident Andrzej Duda podepíše zákon, který zřizuje zvláštní komisi posuzující ruský vliv v zemi – ta by mohla zakázat opozičním lídrům zastávat politické funkce. Polské parlamentní volby se odehrají ani ne za půl roku. Američtí politici dosáhli dohody na zvýšení limitu pro zadlužení Spojených států, a stát tak nezkrachuje. Češi při letošním hokejovém mistrovství prosázeli přes dvě miliardy korun a stanovili tím nový rekord. Nevládní organizace, které se věnují pomoci ukrajinským uprchlíkům, oznámily, že po plánovaných vládních změnách řada lidí, kteří do Česka utekli před válkou, nebude mít dost peněz na bydlení. V čele Knihovny Václava Havla končí Michael Žantovský. Po vítězství konzervativců a krajní pravice v místních volbách vyhlásil španělský premiér Pedro Sanchéz předčasné parlamentní volby. Kyjev zažil další noc pod ruskou palbou, která ovšem ničeho nedosáhla. Šéf české kontrarozvědky Michal Koudelka oznámil svým spoluobčanům, že Rusko bude chtít zamezit parlamentnímu schválení obranné smlouvy s USA, již ministryně obrany Jana Černochová podepsala minulý týden. Obraz malířky Toyen Puis, plus tard (Potom, později) z roku 1950 se na aukci v Praze prodal za 37,44 milionu korun včetně přirážky, a stal se tak nejdražším dílem malířky z jejího poválečného období. Jen patnáct procent Čechů si myslí, že mají dost peněz na to, aby žili zdravě.


Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].