Alfons Åbergi není žádný superhrdina, ale obyčejný běžný kluk. Děti, nejen ty ve Švédsku, odkud pochází, ho přitom milují
Dostat se do příběhu svých oblíbených knih, to je snem snad každého dítěte. Tak trochu se to může podařit švédským dětem z Göteborgu. Stačí jim vydat se do kulturního centra Alfonse Åbergiho, který je v angličtině známý jako Alfie Atkins.
„Tady vidíte toho slavného Alfieho a jeho kamarády. Vedle něj stojí Milla a taky jeho tatínek, švédsky pojmenovaný Bertil,“ seznamuje mě s Alfonsem Åbergem šéfka celého kulturního centra Anna Forsgrenová.
Místo je mimo jiné připomínkou autorky Gunnily Bergströmové, která napsala a ilustrovala všech 24 knih o Alfonsovi. Centrum je ale především místem pro děti.
„Atrakce a dekorace vevnitř vycházejí z knih o Alfonsovi. Uprostřed je věžák, ve kterém Alfons žije, támhle je obchůdek, ve kterém si můžete hrát, stánek s párky v rohlíku a taky malé kino,“ ukazuje Anna Forsgrenová.
Vznášet se na fantazii
Další důležitou věcí z příběhu je Alfonsova helikoptéra, taková malá žlutá krabice, skoro jako kdyby byla sbitá z palet, nahoře velká vrtule, a právě tímto léta v příbězích za svými dobrodružstvími.
Čtěte také
„Spousta dětských knih má nějakého superhrdinu, ale Alfons je jen obyčejný kluk. Není nijak extra silný, nechce se prát. Pro děti je jednoduché se do něj vcítit a brát ho jako součást života. A i příběhy samotné se věnují běžným každodenním událostem a výzvám, a možná i proto jsou tak populární i ve světě,“ zamýšlí se Anna Forsgrenová.
V příběhu, ve kterém si Alfons vyrobí helikoptéru, si jednoduše chce hrát s tatínkovým nářadím, což mu tatínek dovolí, protože chce mít klid a číst si noviny, a tak Alfons z prken vyrobí právě svůj vrtulník a hraje si na objevování světa.
Alfons a jeho tatínek
Od novin tatínka nakonec odtrhne až to, že Alfons volá o pomoc, protože se k němu blíží lev. Tatínek se k něm pak přidá, ale jen do té doby než začnou v televizi zprávy.
A o čem příběhy jsou?
V prvním z příběhů Alfons nechce jít spát a tak stále přivolává tatínka. Jednou, aby mu četl, podruhé, aby mu přinesl pití.
„Alfons žije jen s tatínkem a zpravidla jsou to jen dospělí, kdo se ptá, kde je jeho maminka. A žádná odpověď na to v příbězích není, děti si to musí promyslet samy. Možná pere prádlo, možná se odstěhovala. Líbí se mi, jak to nechává volný prostor fantazii. Ale v 70. letech to bylo kontroverzní, že malý kluk žije jen se svým otcem,“ přibližuje Anna Forsgrenová.
To dobré ze špatné zkušenosti
Konkrétně její vlastní rozvod Gunnilu Bergströmovou k psaní a ilustracím inspiroval. V knihách se ale negativita neprojevuje a předškolní děti, které do centra chodí, se očividně dobře baví. V kulisách, nad knížkami i na divadelní scéně.
Čtěte také
A právě divadlo je další zastávkou, hraje se představení „Proč drak pláče“. Příběh sice není o Alfonsovi, ale má svůj smysl. Přibližuje totiž dětem jejich práva z mezinárodní Úmluvy o právech dítěte. Podpora dětí je právě pro centrum důležitá, každé dopoledne je otevřené školkám. A ty mají i díky Alfonsovi velký zájem.
„Pořád jde o jednu z nejpopulárnějších knih ve Švédsku. V knihovnách třeba patří k těm nejpůjčovanějším. Je to zkrátka taková věčná figurka dětské literatury,“ říká Anna Forsgrenová.
A to nejen švédské. Knihy jsou přeložené nejméně do dalších 24 jazyků, čeština ale mezi nimi zatím chybí.
Související
-
Londýnskou galerii Tate Britain zaplavily děti. Může za to oscarový režisér Steve McQueen
Průčelí slavné galerie Tate Britain teď vypadá jako vchod do nějakého vyplaveného postapokalyptického chrámu. Reportér Štěpán Sedláček zjišťoval proč.
-
Pomohl k lepší budoucnosti tisícům dětí. Zakladatel první večerní školy ve Španělsku byl také umělec
Jihošpanělské město Ronda je turisty často vyhledávané. Právě tam v 60. letech minulého století založili jednu z prvních večerních škol, a to zásluhou Cristobala Aguilara.
