Tento článek je součástí Special reportu: Evropské fondy pomáhají propojovat Česko se Slovenskem, třeba skrze cyklostezky
Přestože jsou Češi a Slováci „sousedé bez hranic“, evropské finanční prostředky na přeshraniční spolupráci se jim velmi hodí. Právě díky nim se rozvíjí zázemí kolem Baťova kanálu, cyklotrasy nebo vinařská kultura.
Velkým turistickým lákadlem na česko-slovenské hranici je Baťův kanál, který dnes slouží pro pravidelnou i turistickou vodní dopravu. Trasa vede mezi Otrokovicemi a Sudoměřicemi na české straně, díky stavbě slovenského přístavu Skalica se však kanál stal mezinárodní vodní cestou. V plánu navíc je, že se bude dále prodlužovat, a to až do Kroměříže na jedné a Hodonína na druhé straně.
Jak nastínil vedoucí odboru rozvoje Hodonína Dalibor Novák, jeho město se na tento krok, který by měl nastat do tří let, pilně připravuje a vymýšlí projekty.
„Je potřeba se připravovat na to, až ty lodě přijedou. Aby tam bylo zázemí pro turisty, pro cykloturisty, napojení přístavu na centrum města. Musíme tam mít pěšinky, půjčovny kol, koloběžek,“ vyjmenoval na nedávné debatě, kterou v jihomoravských Prušánkách uspořádal server EURACTIV.cz.
Podle Nováka jde hlavně o to „udržet u nás turisty co nejdéle“, připravuje se proto také rozšiřování místní zoologické zahrady a obnova navázaného lesoparku, který poničilo tornádo. Na všechny tyto projekty město hledá finanční podporu.
Jednou z nejpřirozenějších možností financování podobných projektů je přeshraniční program Evropské unie Interreg, který už na zázemí kolem Baťova kanálu přispěl mnohokrát, a to na české i slovenské straně. Z této „obálky“ se zaplatilo například rozšíření přístavů nebo některé lodě, které teď turisty po kanále vozí.
Z programu Interreg Slovensko–Česko těží jak Euroregion Pomoraví, který spojuje Jihomoravský a Trnavský kraj (a Dolní Rakousko), tak Euroregion Bílé – Biele Karpaty, který se skládá především ze Zlínského a Trenčínského kraje.
Peníze z tohoto evropského programu podporují vzájemně výhodnou přeshraniční spolupráci a mají zároveň „bořit bariéry“, například jazykové. V česko-slovenském případě to ale díky společné minulosti tak úplně neplatí.
„Je úsměvné tvářit se, že boříme bariéry na místě, kde žádné nejsou. O to živější pak ale jsou jednotlivé projekty a o to častější je jejich využívání,“ popsal náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Jan Zámečník (KDU-ČSL) s tím, že na Slovensku není na rozdíl od Rakouska žádný problém najít projektového partnera.
Cyklo, víno a lákání turistů
Turisty do regionů u česko-slovenských hranic samozřejmě láká vinařská kultura, která tu má dlouholetou tradici. Přestože přímé finanční injekce z Interregu se vinaři jen tak nedočkají, a to kvůli přísným pravidlům veřejné podpory, program může proplatit například různé mezinárodní výstavy vín nebo spolupráci vinařských škol.
Typicky přeshraniční charakter má také další velké místní lákadlo – cyklistika. Z nových cyklostezek totiž těží domácí i turisté. Zatímco na české straně hranice se budování této infrastruktury poměrně daří, na Slovensku pokulhává.
„Co se týká cykloturistiky, tak tam máme mezery. Cyklotras není dost, většina jich navíc vede po komunikacích, po kterých jezdí i auta, takže z hlediska bezpečnosti to není ideální. Máme naprojektované cyklotrasy, a když se podaří, tak i v rámci Interregu bychom je mohli zrealizovat,“ přiblížil plány města Skalica vedoucí oddělení strategického rozvoje Michal Čunderlík.
Škála projektů, které je možné z programu Interreg podpořit, je poměrně široká. Kromě už zmíněných oblastí může jít například o environmentální vzdělávání dětí v mateřské školce, výlety klubů seniorů na Slovensko nebo turistické informační panely. Přestože program tohoto typu financuje nejčastěji tzv. měkké projekty zaměřené na vzdělávání nebo setkávání lidí, někdy se najdou peníze i na investice do fyzické infrastruktury.
„Vždy záleží na tom, jak je postavená dotační výzva. V minulém programovacím období byly možné rekonstrukce, ne už tak revitalizace. V prvé řadě je důležité mít na mysli, nakolik je tato výstavba přeshraniční, a také jestli ten projekt přispěje ke zvýšení návštěvnosti,“ shrnula podmínky využití Interregu Jana Smutná, výkonná ředitelka Fondu malých projektů v Regionu Bílé Karpaty.
Zkušenosti z praxe ukazují, že nárůst počtu turistů na místech podpořených projektů je opravdu vidět. Slovenské město Skalica potvrzuje příjezd více návštěvníků po rekonstrukci výstavy knihtisku, podle Jana Zámečníka to na české straně platí také pro zámecký park v Bučovicích nebo pro město Hustopeče a jeho mandloňové sady, kam peníze z Interregu směřovaly opakovaně.
„Jediná možnost, jak financovat cestovní ruch“
Všechno ale není jen zalité sluncem. Michal Čunderlík zmínil, že starostové menších obcí na Slovensku se často bojí do přeshraničních projektů pustit, a to kvůli přísným kontrolám ze strany ministerstva. Nastávají podle něj i situace, kdy je projekt „třikrát schválený a vše je zrealizované a vyplacené“, a kontroloři po několika letech řeknou, že v rámci veřejné zakázky mohlo dojít k diskriminaci, a z dotace nakonec strhnou 25 %.
„Mince má ale dvě strany. Jedna strana je tato obava menších obcí, na druhou stranu Interreg je jediný zdroj na podporu cestovního ruchu na Slovensku. My nemáme žádnou jinou možnost, jak podpořit velké projekty. Zájem bude stále, protože nám nic jiného nezbyde,“ řekl Čunderlík.
Podobně to podle Jana Zámečníka funguje i na české straně. Jak připomněl, ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) spravuje národní i přeshraniční dotace pro cestovní ruch. „A kde vidí, že existují možnosti podpory z Interregu, tak tam už národní dotace nepustí,“ upozornil Zámečník s tím, že do budoucna bude tento postup pravděpodobně ještě častější.
Pokud jde o kritizovanou administraci projektů, Jana Smutná zmínila, že do budoucna by mělo dojít ke zjednodušení, a to například díky zavedení paušálů na mzdy a také na cestovní a kancelářské výdaje.
Ředitelka zároveň vyzvala všechny, kteří mají projekty připravené „v šuplíku“, aby se určitě pokusili dotaci z Interregu získat. V současném programovacím období 2021-2027 jde totiž 60 % prostředků z tohoto programu právě do cestovního ruchu.
„Myslím si, že přeshraniční spolupráce tady bude i v tom dalším období po roce 2028, protože nadále půjde o oblast podporovatelnou z Evropské komise. Spíše se budou ukrajovat národní prostředky,“ předpověděla na závěr Smutná. Využívat evropské peníze na lákání turistů tedy bude možné i do budoucna.
