Město jako krajina, kde se dá žít
Už 1. června začíná 10. ročník Landscape festivalu, který více než deset let nabízí prostor pro diskusi o kvalitě městské krajiny českých, moravských a slezských měst a obcí. Letos se festival soustředí na kvalitu městského prostředí v Jihlavě.
Landscape festival je multioborová platforma, jejíž základní ideou je zvýšení povědomí o rozsahu, smyslu a významu oboru krajinářské architektury ve vztahu k současné architektuře, umění a veřejnému prostoru. Formou dočasných architektonických intervencí, uměleckých instalací, výstav a happeningů se snaží na letní sezónu proměnit městský parter a vytvořit prostor a atmosféru pro setkávání rezidentů, politiků, odborné veřejnosti i návštěvníků.
Dějištěm 11. ročníku Landscape festivalu se stala Jihlava – krajské město na pomezí Čech a Moravy. Město mnoha vrstev: historických, sociálních, kulturních, a nakonec i těch geologických, jejichž bohatství bylo iniciačním faktorem jeho vzniku. Velkorysé půdorysné založení města reflektuje středověkou prosperitu, spojenou s intenzivní těžbou stříbra. V té době byla Jihlava na vzestupu coby po Praze druhé největší centrum obchodu. Obyvatelstvo regionu bylo až do poloviny 20. století převážně německé a s neblahými následky poválečného odsunu se zde potýkají dodnes.
Dnešní obraz města charakterizuje především zoologická zahrada, budova Prioru uprostřed náměstí a (zejména pro mladou generaci) mezinárodní festival dokumentárního filmu. Landscape festival je pro Jihlavu příležitostí prosadit i jiná soudobá témata, jako je kvalita veřejných prostranství a jejich udržitelnost, biodiverzita či adaptace na změnu klimatu. Bude příležitostí objevit mnohovrstevnatost městské krajiny jak pro místní obyvatele, tak pro přespolní návštěvníky města.
Jihlava je také místem s výraznou kulturní stopou, jež byla důležitým podnětem pro kurátorský koncept, nabízející spolu s místními organizacemi jiný pohled na genia loci města. Festival se neomezuje jen na intravilán města, ale svým přesahem do Brtnice, Branišova a Humpolce připomíná významné architekty, výtvarné umělce i zdejší organizátory veřejného života, kteří formovali a formují bohatý kulturní obraz Vysočiny – například Josef Hoffmann, Adolf Loos, Bohuslav Fuchs, Věra a Vladimír Machoninovi, Čestmír a Ivan Kafkovi nebo kulturní zóna 8smička. Mezi vyzvanými autory jsou rovněž významní rodáci a především „lokálové“, kteří svojí tvorbou formují kulturní niveau Vysočiny.
Foto: Profimedia
