Pokud si myslíte, že slaměný dům je horká ekologická novinka, musíme vás zklamat. Je tomu totiž zcela naopak, a pokud bychom chtěli být jízliví, tak je to „jen“objevování objevovaného. Sláma, tráva a rákosí se totiž jako stavební materiál využívaly už v paleolitu. Vždyť co jiného jsou došky než umně svázané snopy dlouhé slámy (obilné, rákosí či orobinec) důmyslným způsobem poskládané na střechu a přivázané povříslem či drátem na latě...
Celý magazín |
Moderní slaměné domy se u nás nejčastěji stavějí tak, že se klasickými balíky slámy „obalí“, a tudíž zateplí zpravidla dřevěná nosná konstrukce. Tak vznikl i dům, který pro svou rodinu postavil architekt Jiří Ryšavý. „Pro slámu jsem se rozhodl hlavně z důvodů udržitelnosti stavění, a i ostatními materiály jsem se snažil minimalizovat dopady na životní prostředí,“ popisuje Jiří Ryšavý, který kromě dřeva a slámy na stavbu použil vápenopískovou omítku, rákosové rohože, pletivo a omítky z jílu s příměsí řezanky. Na omítku pak vápenný nátěr a hliněný štuk. Hliněné omítky podle Ryšavého pohlcují pachy a fungují výborně z hlediska stabilizace vlhkosti v interiéru. „A když je hodně sucho, umějí vlhkost také pustit,“dodává.
Lidé, kteří nechtějí stavět částečně svépomocí, mohou podle Ryšavého využít prefabrikované slaměné panely.
Laicky řečeno jde o dřevěný rám vyplněný napěchovanou slámou. Jsou navržené tak, aby používaly co nejmenší množství dřeva. Zpravidla právě tolik, aby byl systém nosný a nepotřeboval žádnou pomocnou konstrukci. „Výhodou je rychlá výstavba, stěny se přímo na místě sestaví za dva tři dny a následně přijdou tesaři na střechu. Na trhu už jsou takové systémy k dispozici, nejrozšířenější je certifikovaný EcoCocon z Litvy. Ten byl inspirací i pro český SLAM-PA či panel od Baobaby,“ říká Ryšavý.
V nabídce jsou panely různých rozměrů a tloušťky, šťítové pro sedlové střechy i překlady nad okna či dveře. Přímo na slámu je pak možné nanášet omítku. Mohou ale být také zvnějšku opatřené dřevovláknitou deskou.
Dřevostavba jen do 12 metrů
V případě slaměných domů se zatím u nás jedná výhradně o rodinné domy. Podle údajů Ekologického institutu Veronica jich u nás stojí zhruba stovka. Neuvěřitelný progres ale podle Ryšavého zažívají dřevostavby, které se aktuálně na nové výstavbě podílejí patnácti procenty, což je dvacetkrát víc než v roce 2000. I v jejich případě ale výrazně vedou rodinné domy, tuzemská legislativa totiž stanovuje maximální výšku dřevostavby do 12 metrů a čtyř nadzemních podlaží.
„Podle nás k tomu není důvod a zasazujeme se o úpravu předpisů. Na příkladu Finska, které je v tomto směru velmi ambiciózní, jasně vidíme, že i vícepodlažní dřevostavby jsou z technologického hlediska na vysoké úrovni a splňují veškeré přísné požadavky. Pokud by u nás mohly začít vznikat velké veřejné budovy i větší rezidenční projekty dřevostaveb, mělo by to v masivním měřítku příznivý dopad na snižování emisí oxidu uhličitého a celkově na životní prostředí,“ říká Marek Lokaj,ředitel developerské společnosti YIT Stavo.
I tady ale už se začíná blýskat na lepší časy. V Praze totiž před pár dny začala výstavba prvních dřevěných vícepodlažních bytových domů v novodobé historii. Domy jsou součástí projektu Arcus City, který v Řeporyjích realizuje společnost UBM Development Czechia.
„Pouze spodní stavba včetně základů a některé prvky schodiště budou z betonu, jinak to bude čistá dřevostavba,“ popisuje Josef Wiedermann, jednatel UBM Development Czechia. „Výška budov je v souladu se stávající legislativou, která umožňuje stavět konstrukce s využitím dřeva maximálně do 12 metrů požární výšky,“ připomíná Tomáš Krejčí, ředitel projekčního oddělení UBM Development Czechia.
Na závěr je potřeba připomenout, že udržitelnost budovy není dána jen tím, z čeho je postavená, ale i tím, kolik za rok „spolyká“ energie. Proto by ruku v ruce se stavebními materiály měly jít také technologie, jako jsou tepelná čerpadla, fotovoltaické nebo termické solární panely či systémy k opětovnému využívání šedé vody. Úspory přináší také řízené větrání s rekuperací tepla. Domy, které UBM staví v Řeporyjích, proto budou vybavené tepelnými čerpadly země-voda, fotovoltaickými panely a retenčními nádržemi k opětovnému využití dešťové vody
