Praha - Lídr českého lezení Adam Ondra očekává od Světového poháru v Praze úplně jiný závod, než byl loňský Evropský pohár. Před rokem v Letňanech triumfoval, tentokrát bude na Letné závodit kompletní světová elita a od kvalifikace ho čekají náročné cesty. Závod, při němž bude za stěnou vidět silueta Pražského hradu, považuje za unikátní.
Při Evropském poháru byly v kvalifikaci lehčí cesty, takže rozhodoval nižší počet pokusů. "Tentokrát třeba už ty kvalifikační bouldery budou opravdu hodně náročné. Většinou na Světových pohárech kvalifikační, semifinálové a finálové bouldery nejsou výrazně jinak obtížné. Zpravidla třeba to semifinálové je o trošku těžší než to finálové. Finálové se staví trochu na efekt pro diváky, aby to bylo koukatelné. Semifinálové kolo je většinou fyzicky nejtěžší," popisoval novinářům bronzový medailista v této disciplíně z loňského mistrovství Evropy.
Se sportovním lezením procestoval celý svět, ale takové závodní prostředí, jako bude v Praze, ještě nezažil. "Nikdy jsem nebyl v hlavním městě nějaké země, kde by opravdu byl takhle vrcholný závod Světového poháru. Má to ten benefit, že se lezení dostane ještě blíž k lidem, kteří třeba vyloženě nejsou lezci nebo nejsou z outdoorového světa, ale půjdou třeba prostě okolo," ocenil.
Bude to pro něj druhý Světový pohár v Česku. V roce 2009 se mu v lezení na obtížnost v rodném Brně nedařilo, v šestnácti letech neunesl tlak. "Doufám, že zkušenosti mi teď pomohou ukázat v Praze na Letné to nejlepší před domácím publikem. Je do toho třeba jít naplno, moc nemyslet na to, co by se mohlo stát. S takovou vypnutou hlavou se leze nejlíp," doufá. Poslední dny před závodem se snaží v tréninku přiblížit závodnímu tlaku. Vydařené simulace mu dodávají sebevědomí.
Dnes dorazil do Prahy, kde stráví několik dní tréninkem v centru v Letňanech. Pak se ale vrátí za rodinou do Brna a v Praze se otočí jen na jeden den příští týden. Neplánuje si před závodem prohlížet areál na Letné, stěnu uvidí až v den závodu. Záležet bude na rozmístění chytů, o které se postarají stavěči. Ti pracují v týmu, čímž se eliminuje individuální rukopis.
Bouldering je nevyzpytatelnou disciplínou. "Někdy se může stát, že prvních dvacet, třicet sekund vůbec nevím. Některé bouldery takové jsou, že se to stane všem závodníkům, kteří tam přijdou. Bouldering je prostě neuvěřitelně komplexní věc. Samozřejmě záleží na připravenosti, záleží na tom, jakou máte schopnost ty kroky číst, ale někdy si myslím, že je to čisté štěstí. To, že vás to zrovna napadne, že máte udělat něco jiného, než je logické. Myslím, že tam ten faktor štěstí je. I díky tomu je to divácky krásné," líčil Ondra, který je v boulderingu mistrem světa z roku 2014.
Od té doby se styl boulderů hodně posunul. Někdy cesta vypadá tak, že Ondra na první pohled vidí, že mu absolutně nesedí. "Občas se rozhodnu, že tady nemám co dělat a radši jdu pryč a pošetřím síly na následující boulder. Není to tak, že bych to příliš brzo vzdával. Je to do určité míry chytré. Ty pokusy něco stojí, a když ještě není konec závodu a můžu to napravit na dalších boulderech, které mi víc budou sedět, tak je lepší to v určitý moment třeba i zabalit," přiblížil svou taktiku.
V Praze ho poprvé na vlastní oči při Světovém poháru uvidí i roční syn Hugo, který se narodil loni krátce po Evropském poháru.
