Nora Roberts opět boduje!

Nora Roberts je americká spisovatelka, která píše pod několika pseudonymy (J. D. Robb, Sarah Hardesty, Jill March) a převážně se věnuje romancím pro ženy. Jen v České republice překladově vyšlo jejích dvě stě dvacet devět knih a určitě se čtenáři mohou těšit na další. Mimo romance se však odvážila zabrousit i do fantasy, a pokud máte v oblibě paranormal romance, pak mi věnujte pozornost.

Procitnutí je prvním dílem série Dědictví dračího srdce, který vydalo nakladatelství Alpress a on si právem získal velmi dobrá hodnocení. Román je totiž čtením pro náročnější čtenářky, které nechtějí pouze erotický a romantický stimul mezi řádky, ale naopak stojí o plnohodnotný příběh.

Kniha se dělí na tři podstatné části a celkem třicet kapitol. Vše ale začíná prologem, ve kterém se seznámíme s Keeganem. Ten se stává vyvoleným, získává meč a s ním i moc, a především povinnost chránit svou zemi. Jelikož netušíte, o co se jedná a kdo je hrdina, je prolog samozřejmě zmatečný, ale postupem čtení se dočkáte vysvětlení.

První část s názvem Změny odpovídá spíše společenskému románu pro ženy. Ústřední hrdinka Breen v er-formě prožívá obyčejný život, který ji víceméně dusí a rozhodně není šťastná. Pracuje jako učitelka na plný úvazek a ke všemu má i brigády, aby splatila své půjčky a alespoň napůl mohla žít v malém bytě se svým nejlepším kamarádem Marcem. Se svou matkou si příliš nerozumí, povětšinu času jí matka ukazuje směr a říká jí, jak má žít a Breen tak také žije. Tedy do té doby, než objeví, že jí vlastně otec, i když od nich v jejích deseti letech odešel, zasílá peníze na konto a ona má tak pořádnou finanční zásobu. A to takovou, že má možnost splatit své studentské půjčky a klidně si pořídit dům. Rozhodne se tak přestat být poslušnou mladou ženou a odjede s Marcem do Irska, odkud údajně pochází její otec. Snaží se ho najít a také ledacos nalezne...

Před čtením samozřejmě netušíte, jaký styl fantasy vás čeká a já nemám v úmyslu vás nějak blíž informovat, abych vás nepřipravila o překvapení. Nicméně anotace mluví jasně. Nový svět se otevírá a s ním přichází změny. V první části bylo po celou dobu zřejmé, že se něco děje a indicie ukazovaly Breen nový směr. Nyní, když Breen překročí pomyslnou hranici, se nachází na místě, které je jí známé a přesto tak cizí. Můžete se těšit na magii, ve které se bude muset protagonistka zdokonalit. Zapomeňte na Harryho Pottera, Nora Roberts sáhla spíše ke kořenům a zaměřila se na živly. Na řadu přichází i bájné bytosti a dá se říct, že i klasické rozdělení světa na dobro a zlo. Autorka využívá retrospektivní scény, Breen vzpomíná na minulost a pamatuje si srdcem chvíle, které se odehráli v době jejího nejrannějšího dětství. Nejen tímto způsobem N. Roberts vpisuje do příběhu emoce a pocit reálnosti, i když se jedná o fantasy.

Ve třetí části už je Breen zběhlejší a zná nejen svůj nový osud a svět, ale také její život nezaplňují jen nejbližší přátelé. Barman a gay Marco, který na ni nedá dopustit, se spolu se Sallym vrací do hry až během závěrečných scén a do té doby si Breen velmi dobře rozumí s novými přáteli. Mezi nimi však nenachází jen přátelství, ale také lásku. Milostná linie je z počátku velmi mírná, sotva znatelná, než se mezi hrdiny rozvine skutečný cit, a přitažlivost se stává hmatatelnější. Překvapivě Procitnutí obsahuje i erotické scény, ovšem sepsané tak, aby nikoho nepohoršily, ale přesto je díky nim dění peprnější. Jsou na úrovni a mají stejně jako celý příběh svou vlastní silnou atmosféru.

Pro Breen, naši hlavní hrdinku, je tato životní etapa nejdůležitější. Nejenže poznává místo, odkud skutečně pochází a s tím i své kořeny a je obklopená těmi, kteří jí kdysi byli blízcí, ale rovněž poznává i sama sebe. Postava prodělává velký vývoj a opravdu se uvěřitelně mění – náročnější čtenáře bude bavit pozorovat tento rozvoj osobnosti z plaché a slabé na... však uvidíte sami. Dobré je, že charakterů není přehršel. Vlastně jich je z počátku velmi málo a dění se tak zaměřuje pouze na Breen a Marca, se kterým procestuje Irsko a poprvé v životě se cítí svobodná. Dále poznává ty, kteří jí byli v dětství blízcí, a ani těch není příliš. Je poznat, že autorka má opravdu nejen talent, ale už také mnoho zkušeností. Umí pracovat s textem, sepsat živé charaktery a ví, kdy ubrat či přidat.

Velmi málo částí je zobrazeno z jiného úhlu pohledu než právě z toho Breenina, ale ani přesto se neztrácíte. Snadno se naladíte na dění, které vám autorka zobrazuje a rozšiřuje tak povědomí o svém velmi dobře vystavěném světě. Ten má sice typický námět dobra a zla, a dokonce využívá i známých fantasy bytostí, které jsou zrovna v kurzu, ale díky tomu, že se drží spíše kořenů vyznívají přirozenějším a zcela odlišným dojmem, než když čtete běžné moderní fantasy.

Procitnutí asi díky tomu nebude čtením pro mladé čtenářky, i když má rozhodně obrovské klady a co nabídnout, ale jelikož se vymyká typickému fantasy, které je nyní v kurzu, potěší spíše starší a náročnější čtenářky. Ty, které touží po opravdu kvalitní a promyšlené četbě, která je vyvážená a nabízí víc, než jen romantiku nebo fantasy, ale má mnohem širší rozsah. Je důvod, proč čtenáři toto dílo hodnotí tak dobře, skutečně se jedná o kvalitní počin a já ho mohu směle doporučit.

Procitnutí je pro mě první knihou, kterou jsem od autorky četla. Obávala jsem se, že bude čtení patetické, přehnaně emotivní, něco ve stylu Nicholase Sparkse, který nepíše vůbec pro mě. Ale naštěstí je autorka ostřílená profesionálka a nabídla mi něco, čemu nešlo odolat. Překvapilo mě, že částečně byla kniha spíše společenským románem, užívala jsem si cestování a objevování samostatné svobodné Breen a když už mě to přestalo bavit, zas se stalo něco, co si mě získalo. Druhá a třetí část byla opět odlišná od té předchozí a každá mi nabídla něco jiného. Čtení mi přišlo dlouhé, a přitom krátké a bylo mi velmi líto, když jsem byla na poslední stránce. Upřímně, nečekala jsem to, ale rozhodně si musím přečíst pokračování, protože i když mě kniha nevtáhla tak, jak jsem zvyklá, přesto jsem dění hltala a těšila se na každou dynamickou i klidnější scénu.