Středa 1. května 2024, Svátek práce
130 let

Lidovky.cz

Věda

České školy pojedou do Výmaru. Studenti musí vědět, jak se žilo bez války a jak vypadlo bezpráví, říká lektorka

Ilustrační snímek foto: Profimedia.cz

Rozhovor
Českou neziskovou organizaci Schola Fidentiae vede Tereza Štěpková. Součástí týmu je i lektorka Marie Smutná. Obě mají letité zkušenosti s edukačními programy o druhé světové válce a obě letos v dubnu navštívily Výmar, aby vytvořily nový program, jež v polovině září spojí studenty z Česka a Německa
  14:00

Na webu skolas.eu zveřejnily výzvu, v rámci níž se do konce května mohou hlásit školy z Česka, které mají zájem o účast na programu EJBW.

Lidovky.cz: Proč jste se rozhodli spojit síly s týmem EJBW?
Do Výmaru jezdí studenti z celé Evropy, ale zatím tu nebyla spolupráce se školami v Česku. Můžeme ukázat mladým lidem autentická místa, která jsou spojená s moderními dějinami. Uvidí je ve Výmaru, v nedalekém Buchenwaldu i v Erfurtu, který je odtamtud zhruba čtyřicet minut a v bývalé věznici tajné policie Stasi se tam nachází expozice věnovaná politickým vězňům v období NDR.

Většina škol v Česku má problém – časově i finančně – zvládnout program, který by byl delší než dva nebo tři dny. Aktivity tady v EJBW jsou minimálně na šest dnů, a to proto, že pracují s hodně náročnými tématy a je potřeba je proložit i něčím odlehčenějším. Podařilo se nám získat grant od Česko-německého fondu budoucnosti na první pilotní program, který je na míru pro česko-německé skupiny.

Marie Smutná

Lidovky.cz: Čím se odlišuje?
Náš program se jmenuje Sdílená zkušenost a je určen studentům ve věku 16 až 19 let. Zaměříme se na to, jak se dějiny prezentují v Česku a ve Výmaru, potažmo v celém Durynsku. Takový program tu zatím neměli. Dosavadní programy EJBW nezahrnovaly návštěvu Erfurtu. V polovině září se bude konat první česko-německý program, kde vyzkoušíme, jak funguje propojení témat z války a poválečného období.

Lidovky.cz: Budete se věnovat také kontroverznímu tématu, jako je odsun Němců?
Uvidíme, kam se v diskusích dostaneme. Určitě chceme, aby se studenti pobavili o tom, jak fungovala společnost za války a jak v poválečném období. Někdo se snažil všemožně vzdorovat, jiný sympatizoval s ideologií a pak bylo mnoho lidí, kteří byli v takové šedé zóně. Zatím nevím, jak se prezentují dějiny v Durynsku. Možná zjistíme, že podobně jako u nás, tak i u nich se poválečná doba maluje trochu na růžovo. Na konkrétních příkladech chceme ukázat, jak se zamyslet nad nejednoznačností našich dějin. Chceme, aby mladí popřemýšleli, kam v minulosti vedlo popírání lidských práv a vyčleňování skupiny obyvatel. A jestli to není něco, co by nás mělo i do budoucna varovat.

Lidovky.cz: Co by si studenti měli z programu odnést?
Nechceme mladé lidi dotlačit k pocitům viny za něco, co se stalo před lety. Jde nám spíš o to, aby se zamysleli, co v minulosti vedlo k tomu, že byla porušena demokracie, a zda se něco takového děje i dnes. A také se zeptali sami sebe, zda můžu já jako mladý člověk nějak přispět k tomu, aby se nedělo bezpráví ve společnosti. Uvědomit si, že se máme navzdory všemu, co se děje, dobře, ale stále existují hrozby, které nás mohou o svobodu a demokracii připravit.