Cena pomáhá zvyšovat prestiž vědy a propojovat ji se světem byznysu – zejména prostřednictvím Ceny Industrie, jež letos poprvé ponese jméno domácího průmyslově-technologického holdingu Czechoslovak Group.
Lidovky.cz: Popište, jak Česká hlava funguje?
Každoročně v květnu vyhlašujeme statut jednotlivých kategorií, do kterých se nominanti můžou hlásit až do konce června s tím, že nominaci může poslat kdokoli. Každý sám za sebe, může ho nominovat ústav, vysoká škola i kdokoli z ulice. Samozřejmě má nominace určité parametry. Musí se dodat popis práce, doporučující posudky a další související dokumenty. Následně tyto nominace prochází porota a koncem září proběhne zasedání, kde se z těch nominací vybírá. Porota má jedenáct členů, vybere vítěze jednotlivých kategorií a na přelomu listopadu a prosince se uskuteční slavnostní ceremoniál, který přenáší Česká televize.
Lidovky.cz: Je počet kategorií ustálený? Národní cena vlády se například vyhlašovala až po pěti letech.
Je to trochu živý organismus, ale statut, který máme i pro letošní rok, je již zhruba pět let neměnný. Mimochodem, s Národní cenou to byl docela zajímavý příběh. Česká hlava už fungovala a v době, kdy byl Martin Jahn šéfem Úřadu vlády, přišel s myšlenkou, že by stát měl dávat vědcům najevo, že o ně má zájem. V roce 2006 tedy vznikla Národní cena vlády Česká hlava. Jejího laureáta nevybírá porota, ale vláda. Přesněji Rada vlády pro vědu a výzkum vybere na základě nominací laureáta, jehož vláda na svém zasedání stvrdí.
České hlavičky a Machři rokuKromě hlavní cen Česká hlava se každoročně udělují i ocenění pro nadané středoškoláky Česká hlavička a pro šikovné učně, která je pojmenovaná Machři roku. „S nápadem přišel profesor Holý, když sám získal národní cenu, řekl, že si jí hrozně váží. Ale ptal se: Kdo přijde po mně. Dělejte něco pro ty mladší, kteří ještě třeba ani nejsou na vysokých školách, ale je třeba je povzbudit, aby se té vědě věnovali, ukázat jim, že pro ně připravujeme podmínky, a zároveň je chceme rozvíjet a podporovat,“ vzpomíná Václav Marek, ředitel České hlavy. Podobně Machři roku mají poukázat na to, že řemeslo má zlaté dno a povzbudit děti i jejich rodiče k tomu, aby se nebáli jít studovat učňovské obory. |
Lidovky.cz: V začátcích prý sami vědci České hlavě příliš nepřáli. Proč?
Nebyl jsem ještě u toho, ale protože Českou hlavu spoluzakládal můj otec, ten příběh znám. Akademická obec byla zaskočená tím, že by se měla dělat reklama na vědu. Brali to až jako něco nemravného. Nicméně táta tenkrát s Arnoštem Lustigem a Stanislavem Štěpánkem vytrvali. Hodně se za projekt zasadil také Antonín Holý, nebo operní pěvkyně Dagmar Pecková. Velkým přínosem byl i postoj profesorky Evy Sykové, která jako jedna z mála podporovala, aby věda byla ve společnosti známá. Dnes už nikdo nepochybuje, že věda má místo na výsluní. Také proto, aby se ve společnosti vytvářely vzory. Jardu Jágra mám rád, ale nádor mi nevyléčí, a proč by nemohl být vědec stejně slavný jako on?
Lidovky.cz: Česká hlava je často nazývána českou nobelovkou. Sedí tento příměr?
Nás samozřejmě těší, ale na rozdíl od Nobelovy ceny, kde máte matematiku, fyziku, chemii, literaturu a podobně, my máme kategorie členěné po oblastech: přírodní vědy, technické vědy a tak dále. Zaměřili jsme se ale i na projekty přírodních a technických věd, které mají dopad do praxe, kdy nejde o základní výzkum. Například Cena Industrie je určena pro inovující podniky, protože tam je ta aplikovatelnost vědy nejvíc hmatatelná a nápady z laboratoří se díky tomu dostanou mezi lidi. Těší nás, že od letoška je partnerem této ceny domácí průmyslový holding Czechoslovak Group.
Lidovky.cz: Cena Industrie funguje od začátku České hlavy?
Ano. Prvotní myšlenka nebyla samozřejmě udělat cenu pro podniky, cílem bylo vybudovat pro vědce můstek do praxe. A jenom firma dokáže myšlenku zhmotnit a uvést ji na trh. Dnes navíc platí, že aby firmy dokázaly přežít a být konkurenceschopné, musejí začít s inovacemi. Ty ale nemůžete chtít po vědci. Ten nemůže být marketér, obchodník, píárista a to všechno v jednom. To, že jste dobrý vědec, neznamená, že jste dobrý podnikatel. Smyslem ceny Industrie je tyto dva světy propojovat.
Lidovky.cz: Příkladem propojení vědy a byznysu je příběh Jiřího Dědečka a investora z Tchaj-wanu. Je to první příklad takové spolupráce?
Spíš hezký příklad, jak to funguje. Profesor Jiří Dědeček z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd získal v roce 2020 Českou hlavu za postup, jak uskladňovat metan tak, aby byl co možná nejjednodušeji transportovatelný. Přišel na to, že se z něj pomocí speciálních katalyzátorů dá udělat metanol, velmi stálá kapalina.
Atašé z Tchaj-wanu, který sleduje i Českou hlavu, se na profesora obrátil s tím, že ho tohle téma zajímá. Výzkum ale nebyl připravený pro průmyslovou aplikaci. Profesor Dědeček se na nás obrátil, sehnali jsme investora a nyní se pracuje na průmyslovém využití jeho řešení, o což tchajwanská strana projevila zájem. Čili jde o ukázku, jak akademický svět z byznysem propojovat.
Lidovky.cz: Existuje srovnatelný projekt jako Česká hlava i v cizině? Něco jako Německá hlava, Švédská hlava?
Nevím o tom. Kdysi, ještě před tím, než jsem Českou hlavu převzal, byl můj otec s kolegou na slyšení v Evropském parlamentu a představovali tam, jak Česká hlava funguje. Všichni byli překvapení, že je to soukromá společnost, že to není státní záležitost. Že se o to stará pár nadšenců, soukromá neziskovka. V tom jsme jedineční a je skvělé, že projekt stále funguje, získal si prestiž a počet laureátů České hlavy se každoročně rozšiřuje.
