Výjimeční „Klicperáci“. Hradecké divadlo uvede 14 titulů, z toho 11 českých nebo světových premiér

Letošní sezóna ještě neskončila, vy už ale máte naplánovanou tu příští. Je to tak?
Pavel Khek: V divadle se dlouhodobě plánuje a vždy v doběhu sezóny už musíme myslet trochu dopředu. A mám radost, že se nám podařilo vše domluvit, vykomunikovat a že můžeme přinést další velmi dobrou sezónu. Nechci být pyšný, ale zároveň jsem hrdý. Když se ohlédnu do probíhající sezóny a také do té příští, tak ze 14 titulů, které uvedeme, je 11 českých nebo světových premiér. A to je v českém kontextu naprosto výjimečné.

Takže to jsou také naši čeští autoři?
Pavel Khek: Ano, napsali přímo pro nás hru, nebo jsme našli ve světě nějakou perlu, kterou poprvé Klicperovo divadlo uvede pro české publikum. Vlastně tam jsou jen dva tituly, které už diváci někdy asi viděli, a to je Hamlet a Její pastorkyňa. Uznáte, že má smysl uvádět to nejlepší, podle mého názoru nejlepší české drama a nejlepší hra, která vůbec kdy byla napsána. Takže já z té ambice, že lidé uvidí něco, co nikdy neviděli, mám velkou radost.

Mám radost, že autoři, když zaslechnou Klicperák, tak se jim rozzáří oči a většinou se velmi rychle dohodneme. Nabízíme jim kvalitu.

Pavel Khek, umělecký šéf Klicperova divadla Hradec Králové

Pojďme se konkrétně podívat na to, co jste připravili a čím budete začínat. Láskou.
Pavel Khek: Jak jinak. Barbara Herz připravuje autorskou inscenaci. Barbara je velice šikovná a taková propagátorka žánru, který bych možná divákům přiblížil jako dokudrama. Ona v tuto chvíli objíždí Českou republiku a nahrává na diktafon lidi, kteří jsou v nějaké patové životní situaci. Ať už ekonomické, sociální nebo vztahové. A z materiálů, které sebere, udělá koláž a nutí naše herce, aby to nehráli. Aby se snažili naladit na ten problém reálného člověka. A divák bude mít zvláštní konfrontaci s tím, že se ten příběh opravdu stal. Tedy vlastně to není divadlo a přitom to je divadlo.

Čtěte také

Od poslechu a vyprávění pohádek po první herecké angažmá v Klicperově divadle. Cesta Martiny Czyžové

To bude hned na začátku příští divadelní sezóny. Co nás čeká dál?
Pavel Khek: Nestihneme to všechno, ale možná vypíchnu ještě Davida Drábka, protože se vrací do Hradce. Zakončíme trilogii Víly a Jedlíků Brokolicí na Marsu. Postavy, které si diváci ještě asi budou pamatovat, zestárly a trpí různými projevy stařecké demence a senility. Myslím si, že divadlo by mělo reflektovat i vážná témata jako je třeba právě stárnutí. Ale zároveň čekejte, že David kolem toho vymyslí spoustu legrace. A ještě vzpomenu svůj titul Oslava. Jaroslav Rudiš s Petrem Pýchou pro nás píší hru a já jsem nadšený. Protože Jaroslav Rudiš je možná náš nejlepší spisovatel současnosti, řekl bych dokonce i evropský, protože píše i v němčině, a Petr Pýcha je zase držitel Českého lva za filmové scenáře. Tedy myslím, že tihle dva dohromady přinesou něco, co opravdu divák nezažil. Je to taková krásná mystifikace o tom, že Antonio Vivaldi napsal Pět ročních období, nikoliv čtyři, ale víc neprozradím.

Čtěte také

Pavel Khek: Povolání divadelního uměleckého šéfa je v mnohém dost podobné třídnímu učiteli ve škole

Jak je těžké dát dohromady takovou divadelní sezónu a vše naplánovat?
Pavel Khek: Je to logisticky náročné. Na druhou stranu ale musím říct, že mám radost, že autoři, když zaslechnou Klicperák, tak se jim rozzáří oči a většinou se potom velmi rychle dohodneme. Nejsme samozřejmě tak ekonomicky silní, že bychom je mohli uplatit, ale můžeme jim nabídnout opravdu kvalitní soubor, kvalitní divadlo, kvalitní diváky. To, co se děje v Hradci, by se v normálním městském divadle po republice asi dít nemohlo, že by lidé měli zájem přijít na něco nového a neprověřeného. Je to vlastně svým způsobem risk. Ale zase jsem hrdý na to, že sem přivádím režiséry, co patří opravdu k české špičce. Takže mám radost, že Hradec má tak dobré jméno, že režiséři sem rádi chodí.

Ovšem letošní sezóna také ještě neskončila. Kolik je před vámi ještě premiér?
Martin Sedláček: Původně měly být dvě, ale my jsme si řekli, že nám to je ještě málo, takže premiéry budou nakonec čtyři. Jedna nás čeká teď v sobotu 13. května, je to světová premiéra nové hry Reného Levínského Celý život nestačí. Je to taková místní hra o spiritismu a amatérském divadle. Myslím, že to je velká krása, která se pro diváky chystá.

Divadelní festival se koná od 23. do 30. června, podívejte se na webové stránky a vybírejte. Máme toho pro vás připraveného spoustu.
Martin Sedláček, tiskový mluvčí Klicperova divadla Hradec Králové

Jde prý o příběh ze současného Podkrkonoší. Tam je to spiritismem doslova prolezlé.
Martin Sedláček: Přesně tak. Dokonce jsme se byli i na začátku zkoušek podívat na exkurzi v Nové Pace, v expozici spiritismu. Takže máme všechno nastudované a myslím si, že se diváci mají na co těšit. Premiéra bude tuto sobotu. A předcházet jí bude i výstava, obrazy a grafiky Vladimíra Komárka, které se nám podařilo získat. Tato výstava potrvá až do letního festivalu.
Pavel Khek: Chtěli jsme přinést takové regionální témata, a Podkrkonoší sem patří. Co se stane, když vám v Nové Pace vypnou kvůli vysokým cenám energií elektřinu? Kam až to člověka může zavést? Přijďte se na to podívat do divadla.

Čtěte také

Návštěva hradeckého Klicperova divadla. Je to jako v rodině, vztahy jsou pro chod divadla zásadní

A ještě další tři premiéry?
Pavel Khek: S regionem souvisí i druhá premiéra. Tomáš Dianiška je herec, režisér, autor, vše v jedné osobě. Poprosili jsme ho, aby se podíval tady po okolí, a našli jsme postavu Hany Krupkové, což byla odbojářka z operace Silver A. Gestapo ji zatklo, ona se z toho nějakým způsobem dostala a pak ji po roce 1945 kontaktovala i StB, se kterou podepsala spolupráci. Nakonec zemřela v Německu v 90. letech. Na této reálné ženě se dají odvyprávět dějiny 20. století. Tomáš o tom napsal skvělou detektivně-zábavnou hru, on je už proslulý tím, že dokáže historicky vážné vzít trochu do grotesky a do komedie, takže na to se velmi těšíme.

A pak už jen v rychlosti, Podoba věcí bude v Besedě, je to titul pro mladého diváka. Studenti vysokých škol v Americe, vztahové problémy čtyř mladých lidí s nečekanou pointou. A pak mám radost, že jsme se domluvili s Lenkou Loubalovou, a já s ní v Podkroví udělám takové představení o ní. Pracovně se to jmenuje Loubalka, ale tak to na plakátech pak nenajdete. Lenka prožila v tomto divadle 52 let a je doslova kronikou Hradce a Klicperáku. Takže diváky zvu na takové neformální představení s Lenkou Loubalovou.

Čtěte také

Pavel Khek: Divadlo chci kormidlovat jako velkou zaoceánskou loď. A kurz nemám důvod měnit

Martin Sedláček: A já doplním, že Podoba věcí, která bude mít premiéru v druhé polovině června, je jedním z titulů, které vezeme do Broumova. Už třetí rok budeme hrát v Broumově v klášterní zahradě a vezeme tam tentokrát dvě inscenace. Bude to ona novinka, Podoba věcí, ale bude to i největší věc, kterou máme, a to jsou Zbabělci. Představení s živou kapelou, plné jazzu a hudby, takže pokud si diváci chtějí udělat krásný start léta, mohou první červencový týden přijet do Broumova, každý večer tam bude hrát Klicperovo divadlo.

A nakonec ještě pozvete jistě i na tradiční divadelní festival.
Martin Sedláček: Ten se koná posledních 8 dní v červnu, od 23. do 30. června, podívejte se na webové stránky festivalu a vybírejte. Máme toho připraveného spoustu a předprodej už teď běží. Už je možné kupovat vstupenky.

Všiml jsem si, že jeden váš fanoušek už si koupil vstupenky za 18 tisíc.
Martin Sedláček: Přesně tak, máme z toho velkou radost. Je to opravdu náš věrný fanoušek, který tráví v divadle spoustu času, takže mu děkujeme.

Do Klicperova divadla v Hradci Králové vás dnes pozvali Pavel Khek a Martin Sedláček. Děkuji za rozhovor.