Jednání o vstupu Ukrajiny by měla být pro EU priorita, míní europoslanec. Hrozí deziluze, varuje výzkumnice
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě podpořila ukrajinskou cestu do Evropské unie. Prezident Petr Pavel i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) chtějí prosadit, aby přístupová jednání začala ještě letos. V debatě proti sobě stáli Jana Juzová z institutu Europeum a europoslanec za Piráty Marcel Kolaja.
„Jde o velmi ambiciózní perspektivu. Bude záležet na tom, jestli rozhodnutí podpoří všechny členské státy,“ říká Jana Juzová. „Nevidím jediný důvod, proč by měla EU zahájení jednání zdržovat,“ reaguje europoslanec Marcel Kolaja.
Přístupové rozhovory s Ukrajinou by mohly v Bruselu začít ještě letos. Poslechněte si celé Pro a proti Karolíny Koubové
Podle Kolaji je právě důležité být v přístupových rozhovorech EU s Ukrajinou velmi ambiciózní a rozhodný.
„Vysoce postavení politici by měli podporovat myšlenku, že se to má stát, a tím vytvářet i politický tlak na ty, kde očekáváme, že by teoreticky nějaký zádrhel mohl být. Je zcela zjevné, že ten největší by mohl nastat v Maďarsku, respektive v maďarském premiérovi Viktoru Orbánovi.“
„Ten se už několikrát projevil jako, řekněme, trojský kůň Vladimira Putina a už několikrát zneužil veto, které má k dispozici v radě, k vydírání Evropské unie,“ konstatuje kvestor Evropského parlamentu.
Zrychlený proces je rizikový
Juzová upozorňuje, že ve srovnání s ostatními zeměmi, které o členství v Evropské unii aktuálně usilují, by šlo o absolutně bezprecedentní rychlost celého procesu.
„Už v tuto chvíli byl proces, jakým způsobem byl Ukrajině udělen kandidátský status, neobvykle rychlý. Takže tam bude záležet na názoru Evropské komise, na hodnocení toho, do jaké míry Ukrajina naplňuje podmínky.“
‚Kyjev, město diplomacie.‘ Unie potřebuje Ukrajinu utvrdit v podpoře a mírnit nadšení z rychlého přijetí
Číst článek
„Pokud by si Ukrajina opravdu vedla naprosto skvěle, trošku by to vzalo argument některým členským státům to zahájení blokovat,“ naznačuje seniorní výzkumná pracovnice institutu Europeum.
Upozorňuje ale, že zrychlený proces skýtá také riziko velkého zklamání a deziluze v případě, že se to nestihne. Připomíná v této souvislosti země západního Balkánu, které o členství v Evropské unii dlouho usilují.
„Že to, že když EU ve chvíli, kdy vytvoří nějaká očekávání a dá nějaké sliby a potom na ně není schopná adekvátně reagovat a dodržet je kvůli tomu, jak je nastavený proces, že je nutný konsenzus všech členských států, vytváří velké frustrace v kandidátských zemích,“ dodává Juzová.
„Chápu, že pro Ukrajinu je velmi důležité i v kontextu probíhající války získat ujištění, že s ní EU opravdu počítá. Na druhé straně bychom měli být realističtější v tom, jak náročný ten proces je, na čem všem záleží,“ nastiňuje.
Situace Ukrajiny je výjimečná
Kolaja nesouhlasí s termínem zrychlený proces. Za problém naopak označuje, že u některých zemí západního Balkánu se proces přistoupení táhl neskutečně dlouho. „Skoro bych řekl, že v některých případech je to až ostuda EU,“ soudí. Situace ohledně Ukrajiny je ale podle něj úplně jiná.
„Je přece jenom výjimečná. Ukrajina se brání ve válce proti Rusku, které ji napadlo, a zcela jistě jsou přístupové rozhovory i udělení kandidátského statutu, které proběhlo loni, jasným vyjádřením toho, že EU stojí za Ukrajinou,“ vysvětluje.
Perebyjnis: Česká republika má silnou pozici. Může přesvědčit nerozhodnuté státy k podpoře Ukrajiny
Číst článek
Prohlášení evropských politiků podle něj také podporují zahájení přístupových jednání. Připomíná mimo jiné, že Ursula von der Leyen již v lednu řekla, že v sedmi oblastech, které byly indikovány při udělení statutu kandidátské země, má Ukrajina pokroky.
„Šéf české diplomacie Jan Lipavský jasně řekl, že je reálné, aby přístupové rozhovory byly letos zahájeny. Je to priorita pro Česko a měla by to být priorita pro EU. Jde o naprosto strategické rozhodnutí pokračovat v rozšíření,“ říká europoslanec.
„Měly by pokračovat rozhovory s Ukrajinou tak, aby oni v reformách pokračovali. Tím bude vytvářen tlak i na ty evropské politiky, jako je například Viktor Orbán, kde můžeme očekávat určitou skepsi nebo určitý odpor vůči rozšiřování,“ doplňuje.
Juzová připouští, že kontext Ukrajiny jako kandidátské země je právě vlivem napadení Ruskem úplně jiný než u ostatních kandidátských zemí. Lze podle ní pozorovat, že ochota členských států bavit se o integraci Ukrajiny se od začátku války posunula neuvěřitelným způsobem.
„Na druhé straně rámec, pravidla, ve kterých se proces přístupu Ukrajiny odehrává, zůstává stále stejný. A tady je to riziko, že navzdory nátlaku ostatních členských států nebo obecné nálady má stejně každý stát možnost ten proces kdykoli zablokovat,“ opakuje.
Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.
