První velký krok mají za sebou všichni deváťáci, kteří se hlásili na střední školy – poslední dubnový týden skládali jednotné přijímací zkoušky. Letos jich bylo nejvíce za posledních 29 let, což se na některých středních školách projevilo větším zájmem.
Ani tak se ale nedá říci, že by si školy mohly mezi nimi snáze vybírat talentované žáky. Podle některých jihočeských ředitelů se totiž na úrovni uchazečů projevily dozvuky distanční výuky způsobené koronavirovou pandemií.
Například v Centru odborné přípravy (COP) v Sezimově Ústí na Táborsku měli oproti loňskému školnímu roku propad výsledků v průměru asi o deset bodů. „Není to až taková katastrofa, ale i tak je to výrazný skok. Podle mě se u deváťáků ukazuje, že je distanční výuka postihla v šesté a sedmé třídě, tudíž mohli hůře zvládat přechod z prvního na druhý stupeň. Tehdy probírali základy pro letošní přijímačky, tím pádem jim to mohlo chybět,“ myslí si ředitelka školy Lenka Hrušková.
Sama si všímá, že rozdíly mezi žáky se liší podle jednotlivých oborů, které si deváťáci vybírají. Například na IT berou děti s maximálně pár dvojkami. „Máme tam také převis zájemců pět ku jedné. U klasických maturitních oborů je to ale trochu volnější, tam mají šanci i děti, které měly na základní škole nějakou tu trojku,“ doplňuje Hrušková.
V jiné pozici ale letos byla gymnázia, která se musela potýkat se zmatky ohledně informací týkajících se velkého zájmu. Ten postihl především Prahu a Středočeský kraj. Dopady měly i na jihu Čech, kde rodiče nadaných žáků zvažovali podání přihlášky.
„U nás rozhodně žádný přetlak nebyl a spousta rodičů se nás ptala, jestli vůbec má smysl k nám děti hlásit. Trochu se bojím, že jsme kvůli tomu mohli přijít o některé talenty. Někteří žáci kvůli této hysterii volili raději učební obory, kde měli místo víceméně jisté,“ podotýká ředitelka jindřichohradeckého Gymnázia Vítězslava Nováka Lenka Vetýšková.
Všichni ředitelé středních i základních škol, které MF DNES oslovila, se také shodují, že náročnost testů u jednotné přijímací zkoušky byla pro letošní rok dobře vyvážená.
„Také se u nich ukázala rozevřenost nůžek mezi dětmi. Na druhou stranu přijímačky asi jednoduché být nemají. Možná je to letos ale i kvůli tomu, že se na střední školy hlásilo o něco více dětí kvůli silnému populačnímu ročníku. Bylo zkrátka třeba vyselektovat nadanější žáky, což snad svůj účel splnilo,“ říká ředitel ZŠ Smetanova ve Vimperku na Prachaticku Vladan Pokorný.
Školy spolupracují s firmami
Spousta základních škol pak pro žáky v pocovidových letech připravuje doučování z předmětů, kde se distanční výuka projevila nejvíce. Například na písecké ZŠ Edvarda Beneše kantoři jen loni odučili individuálně okolo 1 300 hodin navíc.
„Je to samozřejmě suma na celou školu a počítají se do nich také děti cizinců, ale také tam spadají nadaní a talentovaní žáci, kteří těchto hodin hojně využívali. Kromě toho měli deváťáci rovněž speciální hodiny českého jazyka a matematiky. Přípravě na přijímací zkoušky se ale věnovali i v běžných vyučovacích hodinách,“ vysvětluje ředitel školy Filip Rádr.
S významnou částí jihočeských středních škol také spolupracují velké firmy, které si s trochou nadsázky vychovávají budoucí pracovníky, jichž mají obecně nedostatek. Ani rekordní počet deváťáků ale podle manažerů některých firem nemusí nutně znamenat, že se podaří v horizontu několika let s nepříznivou situací na pracovištích pohnout k lepšímu.
„Spolupracujeme se školami ve Velešíně, Kaplici i v Budějovicích. Poslední roky otevírají spoustu IT oborů, jenže žáci si často myslí, že je to práce fyzicky odtržená od firemního prostředí s dobrou mzdou a v čisté kanceláři. Hodně narážíme právě na nesmyslná očekávání mladých absolventů nebo praktikantů,“ popisuje své zkušenosti jednatel strojírenské společnosti Dittrich & Greipl z Kaplice Josef Matheisl.
Obecně dnes mají společnosti problém shánět technicky zdatné absolventy, na něž bude spolehnutí. Aktuální zájem o vzdělání tohoto typu ale dává firmám naději, že by se situace mohla v dohledné době zlepšit.
„Je to velmi podobné jako loni, kdy jsme měli u přijímaček obrovské množství dětí. Letos jich bylo dokonce ještě o trochu více,“ potvrzuje trend ředitelka Hrušková ze sezimoústeckého COP.
