Z ulic zmizí sochy Puškina, Dostojevského nebo carevny Kateřiny. Ukrajinci začali s derusifikací
Od počátku ruské invaze Ukrajinci demontují pomníky ruských osobností a přejmenovávají ulice. Často jde o místní iniciativy, od minulého týdne se ale „dekolonizace“ veřejného prostoru od symbolů imperialistických postupů Kremlu, stala oficiální vládní strategií. Prezident Zelenskyj totiž podepsal zákon zakazující „propagandu ruské imperiální politiky“. Obce budou muset odstranit pomníky a měnit názvy ulic, píše německý deník Der Spiegel.
Zákon začne platit za tři měsíce a celostátní výbor teď vypracovává seznam zakázaných názvů a označení.
Když ukrajinské síly loni vyhnaly ruská vojska z Černihivské oblasti na severu země, lidé spontánně odstranili bronzovou bustu básníka Alexandra Puškina. Ředitel regionálního historického muzea tehdy řekl, že Rusové po barbarských činech „už nemají žádnou kulturu“.
Busta ruského literáta nebyla zničena, jen se přesunula na dvůr Lajevského muzea vedle dalších „vyřazených“ bust sovětských představitelů.
Puškinův sochařský portrét stál ve městě od roku 1900, celá oblast tehdy byla součástí carského Ruska. Podle ředitele muzea Puškin ztělesňuje to, co Rusové nazývají „velkou ruskou kulturou“, proto do centra města nepatří.
Puškin je považován za „ruského Goetha“, ale stejně jako literární velikáni Dostojevskij a Tolstoj oslavoval politiku carského impéria.
„Ruská kultura na Ukrajině vždy sloužila k ospravedlnění ruských zvěrstev.“
ředitel regionálního historického muzea Černihivské oblasti
Podle ukrajinského ministerstva kultury bylo loni odstraněno 28 Puškinových pomníků. Došlo ale i na pomníky ruského vojevůdce Alexandra Suvorova, sovětských spisovatelů a památníky Rudé armády.
Město Oděsa na základě petice odstranilo sochu zakladatelky města carevny Kateřiny II. Po celé zemi bylo také přejmenováno téměř 10 tisíc ulic, náměstí a dalších míst.
Propaganda Kremlu už běsní
Ruská propaganda reagovala očekávanou mediální smrští. Sám Putin invazi ospravedlňuje ochranou ruskojazyčného obyvatelstva.
Ukrajinští poslanci se ale při schvalování zákona odvolávali na vlastní bezpečnost s tím, že Rusko chce vrátit Ukrajinu do stavu závislosti, který fungoval během éry carského Ruska i Sovětského svazu. Osvobozením veřejného prostoru od ruských symbolů má Kyjev odmítnout i jakékoliv územní nároky Ruska na Ukrajinu.
„Nemohu válku svádět na Tolstého, Dostojevského a Puškina. Řada lidí ale ztratila své blízké a pochopitelně má negativní postoj ke všemu ruskému.“
Volodymyr Fessenko
Podle mladého filmaře Oleksije Radynskiho nejsou největší hrozbou pro ukrajinské památky a architekturu nové zákony, ale ruské rakety. Současný boj o suverenitu Ukrajiny je podle jeho slov válkou antikoloniální, protože ruská kultura na Ukrajině nakonec „vždy sloužila k ospravedlnění ruských zvěrstev“.
Der Spiegel dodává, že důkladná „derusifikace“ veřejného prostoru na Ukrajině má podporu většiny obyvatel. V nedávném průzkumu veřejného mínění se pro tuto politiku vyslovilo 60 procent respondentů, jen 13 procent bylo proti. Pětina Ukrajinců nezaujala žádný postoj.
Kyjevský politolog Volodymyr Fessenko poznamenává, že odpůrci změn teď nechtějí veřejně vystupovat, aby nevypadali jako zastánci Ruska. Jako příklad uvádí slavný pomník Kateřiny Veliké v Oděse. Podle Fessenka se o něm vedly dlouhé spory a debaty ještě před válkou. Po napadení Ruskem se už žádný nekonal.
Sám Fessenko patří ke starším ruskojazyčným Ukrajincům, kteří ale nechovají žádné sympatie k současnému vedení Ruska. Přesto se stále cítí být spjat s ukrajinskou i ruskou kulturou.
Muži v Rusku mění pohlaví, aby unikli vojenské službě. Kreml hodlá zasáhnout a zpřísnit legislativu
Číst článek
„Pro nás je to součást života,“ vysvětluje 64letý politolog, který si po ruské invazi změnil křestní jméno z Vladimira na ukrajinského Volodymyra. Zatímco Fessenko stále mluví rusky, jeho dcera naopak úplně přešla na ukrajinštinu.
Kyjevský politolog říká, že sám by nejraději ruské literáty a hudebníky na jejich piedestalech a pamětních deskách nechal.
„Nemohu válku svádět na Tolstého, Dostojevského a Puškina,“ říká Fessenko. Zároveň ale dodává, že chápe pocity svých spoluobčanů. „Řada lidí ztratila své blízké a pochopitelně má negativní postoj ke všemu ruskému,“ zakončuje politolog.
Kulturoložka Mariam Naiemová, která vyrostla v Kyjevě a její mateřštinou je ruština, tvrdí, že dekolonizace je v jejích očích osvobození od nadvlády ruštiny.
Jde o to, aby si lidé uvědomili, že jejich vlastní kultura byla více než 200 let potlačována. Teď musíme vynést ukrajinskou kulturu na světlo, ta ruská naopak musí ustoupit do stínu, uzavírá slovy kulturoložky list.
Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu, připravili Ondřej Čížek a Tea Veseláková.
