Článek
„Mistrovské listy by mohli získat houslaři, kadeřníci, kameníci, zedníci, krejčí, kuchaři, karosáři nebo obuvníci, floristé, řezníci, včelaři nebo vinaři. Celkem by šlo o čtyřicet osm oborů,“ řekl ve čtvrtek mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.
Mistrovské zkoušky z pěti desítek oborů by mělo být možné skládat od příštího roku
Spustit by se mistrovské zkoušky měly příští rok. Návrh příslušného zákona z dílny ministerstva průmyslu a obchodu teď opět směřuje do meziresortního připomínkového řízení.
Podobný návrh sice schválila už minulá vláda ANO a ČSSD a novinka měla podporu napříč politickým spektrem, jenomže poslanci ji do voleb v roce 2021 nestihli projednat. Proto musí projít legislativním procesem znovu.
Inovace vzdělávacích oborů má zlepšit uplatnění absolventů SŠ na trhu práce
„Mistři budou zárukou kvalitní práce a solidního přístupu včetně reklamací a servisu,“ zdůraznil prezident Cechu obkladačů Roman Pommer.
Zkouška ze tří částí
Mistrovská zkouška se bude konat před komisí složenou z odborných zástupců Hospodářské komory, Agrární komory a profesních společenstev, případně z odborných škol. Má mít tři části.
Praktickou část bude tvořit realizace díla. V teoretické odborné části se budou ověřovat odborné znalosti. Obecná pak jednotným testem ověří, jaké má žadatel o titul mistr provozně-ekonomické znalosti.
- Vykonat zkoušku bude podle komory moci člověk se střední úrovní vzdělání (výuční list, maturitní vysvědčení) minimálně s pěti lety praxe a kromě vytvoření mistrovského díla „rukama“ bude muset prokázat také schopnost připravit kompletní zakázku na klíč a znalosti v oboru, zároveň jak založit a vést firmu.
Hospodářská komora odhaduje, že v prvních pěti letech proběhne na dva tisíce zkoušek ročně a vydá se 1600 mistrovských listů.
Resort průmyslu upravuje návrh zákona o mistrovské zkoušce. Platit by mohl za rok
Mistrovské zkoušky jsou běžné v Německu, Rakousku, Francii, Norsku, Polsku, Maďarsku nebo Chorvatsku, kde se o absolvování v šesti desítkách oborů každoročně hlásí 1200 zájemců.
Kvalitní práce a také výchova
Jedním z těch, kdo by byli bez zaváhání adepty na nový titul mistr, je řezník Pavel Holeček, dnes šéf patnácti řeznictví hypermarketů Globus.
V učení začínal broušením nožů, pak šel od porážky k pultu. „Když vyrobíte svoje první jitrnice, změní vám to svět. Domácí porážka je malá maturita,“ říká Holeček.
Kromě vyučení řezníkem absolvoval studium technologie masa.
Podle Holečka je v oboru nejdůležitější kromě kvalitní práce myslet na výchovu mladé generace, sledovat trendy ve výživě a citlivě je zapracovávat do tradičních postupů.
Reálné mzdy od vzniku ČR citelně vzrostly, spočítala komora
K budoucím mistrům by se také mohl bez zaváhání zařadit Luboš Dušek, mistr Školy suché výstavby společnosti Rigips. Sádrokartonům se věnuje více než tři desítky let a profesionály učí už dvanáct let.
Ve středisku společnosti proškolí přes tisíc lidí ročně a k tomu jezdí ještě po stavbách. Učí hlavně řemeslníky, aby opustili některé zavedené, ale ne úplně dobré postupy, třeba aplikaci lepidla na sádrokarton.
Jak připomíná Hospodářská komora na svém webu, mistrovské zkoušky fungovaly do roku 1949, kdy byly se změnou politického režimu zrušeny.
Institut pomůže školám se zavedením nové informatiky
