Snad všechny středoevropské státy někdy pomyslely na to, jestli právě na jejich území neleží střed našeho kontinentu. Tak se například Slováci domnívají, že je střed Evropy u Kremnice, své evropské středy mají i Němci, Poláci a samozřejmě Češi. I u nás je údajných středů Evropy více. U Třebíče, u Znojma, u Žďáru nad Sázavou a na dalších místech.
Ten jediný pravý je ovšem v Havlíčkově Brodě. Na to přišel Jára Cimrman někdy kolem roku 1907, kdy Brod ještě nesl přízvisko Německý. Tehdy Cimrmana napadlo, že se usadí. Zároveň ale chtěl své myšlenky dál vyzařovat do celé Evropy, proto hledal její střed.
Celý magazín |
„Cimrmanovým plánem bylo v tomto středu postavit chalupu s vysílací věží a odtud zasáhnout celou Evropu. Vystřihl si tedy mapu Evropy a podlepil ji tvrdým papírem, pak si dobře ořezal tužku a hledal těžiště,“ popisoval už před lety největší český cimrmanolog, herec Zdeněk Svěrák.
Protože v Německém Brodě měl Jára Cimrman svou celoměsíční lásku, učitelku Kláru, ustřihl kousek Uralu a dostal se přímo do města na březích Sázavy. Vyhovovalo mu to i z jiného důvodu. Vysílací věž měla pohánět energie získávaná pomocí mlýnského kola přístupného z obou břehů řeky. Tudíž mělo stát u brodu.
Po zhotovení prvního přenosného modelu Středu Evropy, který je dílem výtvarníka Jana Exnara a je uchován na brodské radnici, byl vypátrán přesný bod středu. Nachází se v zahradě vilky U Notáře naproti hotelu Slunce. Kovář Martin Šteller ho znázornil jako velký, více než tři metry vysoký trychtýř. Odhalen byl v červnu 2002.
Myšlenku na střed Evropy s vysílací věží a mlýnem ještě před pěti lety umocnil nález, který dělníci objevili při rekonstrukci Smetanova náměstí. Tehdy v zemi narazili na pozůstatky starého mlýnského kamene. „Když se kopal prostor pro spodní fontánu, objevili dělníci korpus mlýnského kamene. Bude sloužit pro posílení legendy spojené s Járou Cimrmanem,“ pronesl krátce po objevu artefaktu havlíčkobrodský místostarosta Libor Honzárek.
Mlýnský kámen má průměr něco přes půl metru, vážit může okolo dvou set kilogramů. Jde o spodní kámen mlýnského soukolí, který byl upevněn na trámu. Po jedné straně má kovovou obruč. Vedení města ho chtělo jako neobvyklou památku do náměstí zakomponovat.
Aby toho nebylo málo, má v Havlíčkově Brodě Jára Cimrman i svůj pomník. Od září 2020 stojí před opravenou hospodou s kulturním sálem v místní části Svatý Kříž. Stavení vlastní recesista Jiří Plodík. V sále se schází ochotnický divadelní spolek, který předvádí hry z repertoáru Divadla Járy Cimrmana.
Hostinec Divadlo u Janáčků, jak se usedlost oficiálně nazývá, razí legendu, že v něm v roce 1895 Cimrman pobyl. Když neměl na útratu, zaplatil na podkovu (namísto sekery). Legenda měla být i námětem sousoší. „Bál jsem se toho, dělat sedící postavu u stolu, a navíc ta podkova, to byla hrůzostrašná představa,“ smál se při odhalení díla složeného ze žulových desek jeho autor, brodský sochař Radomír Dvořák.
Přesto Cimrmana ke stolu posadil a s ním i Růženku, o níž se hovoří v Hospodě na mýtince, a inspektora Trachtu, jenž je jednou z postav hry.
Jeho návrh od začátku schvaloval i Zdeněk Svěrák, který k odhalení před necelými třemi roky přizval Miloně Čepelku, Petra Bruknera a Genadije Rumlenu. Vybral také údajný Cimrmanův citát, který je součástí žulového sousoší: „Některé mé myšlenky by se měly tesat do kamene. Ale jen některé.“
