Loňský rok byl sice podle zemědělců turbulentní, ale nakonec ekonomicky úspěšný. Přesto ředitel zemědělského podniku Agrospol, agrární družstvo Knínice z Blanenska Ladislav Menšík hovoří o nejistotě, která znesnadňuje rozhodnutí o investicích a plánech na další léta. Nemá jistotu, kolik bude dostávat peněz za komodity, jak vysoké budou dotace ani jak se zachová Evropská unie k zemědělcům s ohledem na Green Deal, řekl ČTK.

„Když se sejde představenstvo a zeptá se mě, jestli budeme stavět nové stáje pro prasata, tak jim nemám co odpovědět, protože netuším, jakou ekonomiku bude mít chov prasat za rok, za dva ani za pět let,“ řekl Menšík. Podobné je to s odbytem mléka, ještě horší je situace například s ovocem. Některé sady by potřebovaly obnovit, ale jde o investici na 15 až 20 let. „Všichni říkají, že o ceně rozhoduje trh, který je rozkolísaný. Nedá se s tím nic dělat a nezbývá než se přizpůsobit,“ říká Menšík.

Dobře se zemědělcům podle něj loni dařilo díky tomu, že byla dobrá úroda, dobré realizační ceny komodit způsobené válkou na Ukrajině a nízké ceny vstupů, jako jsou hnojiva či chemikálie. Ceny komodit se držely poměrně vysoko téměř do konce roku, jenže od té doby zase klesají a klesly často až k hodnotám, které byly před válkou. Významně však narostly náklady, řekl Menšík.

Situaci podle něj navíc komplikuje obilí z Ukrajiny, které má přes střední Evropu vlaky putovat na trhy třetích zemí, ale podle Agrární komory část zůstává na evropském trhu. „Jak je to doopravdy, těžko říct, ale trh se chová od začátku roku živelně. Potravinářská pšenice je těžko prodejná. Máme ve skladu ještě 300 tun, po částech ji asi prodáme, část může zůstat na krmení. Stejně tak chce málokdo řepku. Té nám zbývá 200 tun, ale do sklizně nám toho asi moc nezůstane,“ řekl Menšík. Prodejní cena řepky je přitom proti průměrné loňské ceně poloviční.

Od začátku roku klesla i výkupní cena mléka, zatím o 13 procent. Zda se sníží cena mléka i v obchodech, nemohou zemědělci ovlivnit. „Docela dobře se drží cena prasat na 42 korunách za kilo živé váhy, ale i tak jsme skončili loni ve ztrátě,“ řekl Menšík. Krávy už jsou v nových stájích, ale prasata by potřebovala nové. „Nevím, jestli se nám investice vrátí. Nevíme, co chce Evropská unie, a budoucnost je nečitelná,“ řekl Menšík.

I když se daří držet podnik každý rok v zisku, klade si Menšík otázku, jestli je to zisk potřebný a dostatečný. „Spíš se mi zdá, že nikoliv a že na potřebné investice a obnovu bychom potřebovali víc,“ míní.

Letošní rok podle něj zatím vypadá slibně. Hraboši na polích družstva nezpůsobili tolik škod jako o pár desítek kilometrů dál na Hané, v dubnu dostatečně napršelo a dobře založené ozimé porosty prosperují. „Pokud nepřijde nějaká pohroma, mohlo by to dobře dopadnout,“ řekl Menšík.

Agrospol obhospodařuje 2200 hektarů pozemků, od letoška musel vyčlenit 65 hektarů na zelené pásy. Jsou podmínkou pro získání dotace, takzvaná ekoplatba. „Sejeme travní směsi v pruzích podél potoků. Pro pěstování to asi přínos nemá, ale pro životní prostředí určitě. Je to pruh, kam se nesmí s hnojivy a chemií, takže by se nemělo nic dostat do vody,“ poznamenal Menšík. Kvůli změně národní dotační politiky získá letos Agrospol na dotacích zhruba o 17 procent méně než loni, s tím že pokud by zelené pásy nedodržovali, měli by ještě méně.

V Agrospolu zkoušejí i různé inovace a podílejí se na výzkumných grantech. „Měříme vlhkost a teplotu v půdě do 30 centimetrů, má to pro nás smysl. Používáme výstupy z Intersucha. I když se netrefí do úhrnu srážek, víme, že nějaká voda přijde, a podle toho můžeme přizpůsobit práci,“ zmínil Menšík. Kvůli riziku sucha už v Knínicích také několik let pěstují čirok, který roste, i když je vody nedostatek. „Můžeme tím nahradit senáž a nesníží se dojivost,“ řekl Menšík.