Londýn - Odpůrci monarchie plánují protesty, akademici a další osobnosti vedou diskuse o jejím zrušení a téměř každý den vychází nový průzkum veřejného mínění. Korunovaci krále Karla III. v Británii provází nové kolo debat o tom, zda by nebylo lepší mít volenou hlavu státu. Ze sondáží vyplývá, že podpora monarchie v posledních letech klesla, zejména mezi mladými. Málokdo však očekává, že by v brzké době zanikla.
Královská rodina v Británii již dlouho nedrží žádnou exekutivní moc, jakkoli je panovník součástí legislativního procesu či nástupu nové vlády. "Už docela dlouho jsme republikou. Jenom máme dědičnou funkci hlavy státu," míní dlouholetý pracovník britské státní správy Robert Morris, který v současnosti působí v týmu pro studium ústavního pořádku na University College London (UCL). "A otázka pro ty, kdo chtějí věci změnit, je jednoduše, jaký by v tom byl rozdíl?" řekl v rozhovoru s ČTK.
Podle Morrise působí britský monarcha kromě hlavy státu také jako "hlava národa", přičemž tato druhá funkce je dnes důležitější. Spadají pod ni aktivity na podporu charit a občanské společnosti či různé projevy k obyvatelstvu, při kterých má panovník na rozdíl od oficiálních státnických aktů jistou svobodu. Morris má za to, že tento systém má své klady. "Je praktické mít ve společnosti autoritu, která může nabídnout prostor, který není předmětem politického boje," řekl.
Podle nejnovějších průzkumů současné zřízení má v britské společnosti většinovou podporu, ovšem tato většina se zmenšuje. UCL na svém webu uvádí, že podpora monarchie "málokdy klesla pod 80 procent", ovšem v posledních týdnech se výsledky sondáží pohybují mezi 50 a 60 procenty. Za celkovými hodnotami se pak skrývají výrazné rozdíly mezi názory seniorů a mladých voličů. Jen 32 procent respondentů z věkové skupiny 18 až 24 let se v průzkumu zpracovaném pro BBC vyslovilo pro zachování monarchie.
"Takováto deziluze je relativně novým jevem. Ještě v roce 2015 uvedlo 69 procent lidí mezi 18 a 24 lety, že by Británie měla zůstat monarchií," napsal v loňském komentáři Matthew Smith ze sociologické agentury YouGov.
Kritiku monarchie podle agentury AP dříve tlumila úcta ke královně Alžbětě II., která byla v posledních letech svého panování populárnější než samotná instituce, kterou vedla. Její syn Karel III., který se loni ve věku 73 let stal nejstarší osobou nastupující na britský trůn, je výrazně méně oblíbený. Před lety se dokonce objevil průzkum, podle kterého by většina Britů byla radši, kdyby Alžbětu vystřídal Karlův prvorozený syn William.
Kromě toho se kolem královské rodiny vznáší nejrůznější otázky ohledně historických vazeb na otroctví, rasismu či vztahu s médii, částečně v důsledku napětí mezi královým synem, princem Harrym a Buckinghamským palácem. Kritici monarchie ji označují za ztělesnění nerovností ve společnosti a poukazují na "absurdní" množství paláců a na jiná privilegia, kterými královská rodina disponuje.
Monarchii by teoreticky mohl kdykoli zrušit britský parlament, obecně se však předpokládá, že takovému kroku by muselo předcházet jeho schválení v referendu. A nic takového se zatím nerýsuje, mimo jiné proto, že v Británii není politická strana, která by tento postup prosazovala. Když po smrti Alžběty II. web inews publikoval rozsáhlý článek o možné cestě Británie k jinému zřízení, uvedl, že něco takového by "takřka jistě trvalo přinejmenším desetiletí".
Morris v této souvislosti poznamenal, že jinde v Evropě monarchie zanikly v důsledku kolapsu státu nebo "katastrofální porážky ve válce". Agentura Reuters ve své analýze minulý měsíc uvedla, že britská královská rodina aktuálně nečelí sílícím antipatiím veřejnosti nebo politiků, "ale spíše jejich lhostejnosti". Nebezpečí pro ni spočívá v tom, že by se mohla stát "něčím zanedbatelným".
Britská monarchie prochází neustálým vývojem a někteří komentátoři podotýkají, že prokázala schopnost přizpůsobit se novým okolnostem. V těchto snahách bude jistě pokračovat i Karel III., který dává najevo záměr svou instituci "zeštíhlit", mimo jiné skrze kratší a méně pompézní program korunovace. Tento kurz by na druhou stranu mohl oslabit jeho postavení národního lídra. "Je zde (riziko), že když se zajde příliš daleko, nastane ztráta onoho typu moci, s níž může hlava národa pracovat," řekl Morris.
Odpůrci monarchie doufají, že sobotní korunovace zviditelní jejich argumenty a odhalí absurditu současného systému. Právě ona absurdita ovšem může být i přitažlivá, jak dokládá glosa australského zpěváka Nicka Cavea. Ten byl tento týden do polemiky kolem monarchie vtažen, když obdržel negativní reakce na zprávu, že se korunovace zúčastní.
"Nejsem monarchista, nejsem ani royalista," vzkázal fanouškům. V textu vzpomínal na setkání s Alžbětou II., která na něj prý působila "téměř mimozemsky". "S královskou rodinou mě pojí nevysvětlitelná citová vazba: S jejich podivností, s hluboce excentrickou povahou celé věci, která tak dokonale odráží jedinečnou zvláštnost Británie samotné. Tyhle věci mě zkrátka přitahují," napsal.
