„Už v rozplavbách jsem si zlepšil osobák. Tušil jsem, že jsem na tom dobře rychlostně, fyzicky i psychicky, ale ten rekordní čas mě překvapil,“ říká Roman Procházka. „Beru to jako nový začátek. Snad jsou dva roky stagnace pryč.“
V to doufá i jeho trenér Libor Kohut. „Po delší době prodal, co v něm je, a stal se nejrychlejším plavcem české historie. Věřím, že zase nastartoval úspěšnou část své kariéry.“ Kohut si cení i toho, že Procházka splnil limit na letošní mistrovství Evropy do 23 let v irském Dublinu.
Roman Procházka v roce 2018 přecházel ze Slavoje Bruntál do KPS Ostrava jako obrovský talent. Vyhrával, překonával mládežnické rekordy, leč najednou se zasekl.
„Asi před dvěma roky jsem měl problémy s ramenem, měl jsem malé ruptury v bicepsové šlaše. Tím to začalo,“ připomíná dvaadvacetiletý plavec. „Nebyl jsem dva měsíce ve vodě, pauza byla velká.“
Řešil, zda s ramenem půjde na operaci, anebo ho bude léčit konzervativně. Chirurgický zákrok odmítl. „Povedlo se mi rameno vyléčit různými rehabilitacemi, ani nevím, co vše jsem podstoupil. Děkuji mamce, která mi vše domlouvala.“
Těžce se srovnával s poklesem výkonnosti. „Byl jsem na tom špatně i psychicky, že mi to nejde. Objevila se i nějaká demotivace.“
S trenérem Liborem Kohutem zkusili i změnu prostředí. Přesunul se do Vysokoškolského sportovního centra na pražském Strahově, kde se pod vedením Petry Škábové připravují nejlepší čeští plavci.
„Je možné, že i to mělo nějaký vliv na moje nynější zlepšení,“ přiznává Procházka.
Jenže v Praze vydržel jen měsíc a půl... „Na Vysoké škole báňské studuji sportovní management a to s přípravou v Praze bylo těžké skloubit,“ vysvětluje návrat do Ostravy. „I tak je náročné zvládnout studium s vrcholovým sportem, ale díky Victorii (Vysokoškolské centrum ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy) jsem schopný dělat, co mě baví.“ A znovu se zlepšovat.
„Na psychiku bylo složité, když se najednou nikam neposunujete. Odmala jsem však vychovaný, že se jen tak nevzdávám.“
Roman Procházka si pochvaluje i změnu v přípravě. „Od ledna jsme s Liborem Kohutem vymysleli plán, který je trochu jiný, než mají ostatní plavci. Máme čtyřčlennou skupinu a zatím nám to prospívá.“
To trenér potvrzuje: „Především díky skupině kluků to těžké období překonal. Tobias Kern a Ondřej Slavík ho hecovali, ve vodě mu nejvíce pomáhali. Věřím, že se definitivně vrátil na úroveň, jakou si představujeme.“
„Na psychiku bylo složité, když se najednou nikam neposunujete. Odmala jsem však vychovaný, že se jen tak nevzdávám.“