Hlavní obsah

Léčba Klausem. Ekonom vyzývá, aby Česko vytáhlo recept z 90. let

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Vojtěch Benda, hlavní ekonom ING.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Vláda Václava Klause v roce 1997 seškrtala státní rozpočet o 70 miliard. Dnešní kabinet Petra Fialy chce ušetřit stejnou částku – jenže výdaje státního rozpočtu činily 550 miliard, takže tehdejší škrty byly cítit mnohem víc.

Článek

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Podle hlavního ekonoma finanční skupiny ING Vojtěcha Bendy jsou jedním z faktorů vysoké inflace vysoké ceny, které nasazují maloobchodní řetězce. „Řetězce si můžou dovolit nasadit vyšší ceny, protože vědí, že zákazníci zboží koupí a nebudou se bránit. Nemají kam uniknout,“ říká Benda, který působil v letech 2016 až 2022 jako člen bankovní rady České národní banky.

Netýká se to jen obchodních řetězců, ale i dalších firem. Vysoké marže pak mají podle Bendy za následek, že inflace nebude klesat tak rychle, jak se očekává. „Představa, že inflace a marže podnikům spadnou během několika měsíců, je asi nereálná. Proto říkám, že když se ke konci roku dostaneme na nějakou devítiprocentní inflaci, tak to bude úspěch,“ dodává ekonom.

Pozitivní však bude vysoká výdělečnost tuzemských firem v tom, že na zdejší trh přilákají nové hráče ze zahraničí, kteří budou nabízet nižší ceny. V kombinaci se sníženou poptávkou, kdy lidé kvůli prudce rostoucím cenám omezují výdaje, by ceny mohly přestat růst.

Inflace bude delší

Nebude to však hned. „Jsem trochu skeptik, že zažijeme takovéto nízkoinflační prostředí, které jsme tu měli třeba před rokem, před covidem. Populace na světě stárne, pracovní síla se smršťuje nebo stagnuje, přičemž požadavky jsou pořád stejně vysoké a já se obávám, že nám to přinese období, kdy ty inflační tlaky tady pořád budou,“ myslí si Benda.

Měnová politika hlavních centrálních bank tak podle něho bude muset být „permanentně přísnější“ než ta, na niž jsme byli zvyklí před tím rokem 2020. Vyšší tedy budou úrokové sazby, aby se inflace nevymkla z rukou.

Koruna bude posilovat

Česká koruna podle Bendy dosáhla aktuálně svého vrcholu a může krátkodobě oslabit zpátky na 24 korun za euro. Dlouhodobě pak by měla – i díky slovním závazkům České národní banky – do budoucna posilovat.

„Myslím, že kurz koruny bude posilovat dál. Ne takovými tempy, která jsme viděli třeba do roku 2009, kdy koruna skutečně posilovala velmi rychle, což bylo dáno tím, že sem přitékaly zahraniční investice, prodávaly se banky, přicházely sem nové technologie a masivně se exportovalo. Tohle už se asi nevrátí,“ uvedl Benda.

Vojtěch Benda

  • Ekonom, od ledna 2023 hlavní ekonom ING.
  • V letech 2016–2022 člen bankovní rady České národní banky.
  • V minulosti pracoval jako hlavní ekonom BH Securities. Na starosti měl analýzu a strategii akciových trhů. Od roku 2014 byl poradcem člena bankovní rady ČNB Jiřího Rusnoka.
  • V letech 2006–2012 působil jako senior ekonom v mezinárodním týmu ekonomického výzkumu finanční skupiny ING.
  • Do centrální banky nastoupil ještě během studií na pražské VŠE, tehdy na pozici analytika ekonomiky.

„Koruna má potenciál posilovat maximálně dvě či tři procenta ročně a k tomu bude docházet dál. Bude to vytvářet tlak na to, aby se podniky, které mají nízkou marži, technologicky pozvedly výše, aby více investovaly do logistiky či budování značky,“ dodává ekonom. Spousta podniků s nízkými maržemi však bude mít problémy. Kromě inovací budou často muset hledat například i nového investora.

Státní rozpočet

Vyšší inflace rovněž souvisí s vysokými rozpočtovými schodky, kdy se stát od covidového roku 2020 potácí ve stamiliardových deficitech. Vznikají tím nové peníze, které lidé následně utrácejí v ekonomice. V březnu skončil rozpočet rekordním schodkem 166 miliard korun, což naznačuje, že by letos mohl překročit plánovaných 295 miliard korun. Vláda nyní chystá úsporný balíček ve výši 70 miliard korun.

„Pro srovnání vám dám výši úsporného balíčku vlády Václava Klause v roce 1997. Tehdy to bylo 70 miliard korun. V době, kdy byl rozpočet výrazně menší než dnes, vláda Václava Klause plošnými škrty snížila během několika měsíců vládní výdaje o 70 miliard korun,“ říká Benda.

Dnes podle něho vláda není ambiciózní. „Ambice balíčku 70 miliard v letošním roce je nesmírně malá proti tomu, co udělal Václav Klaus v okamžiku, kdy hrozil v podstatě menší deficit. Já jsem přesvědčen, že nestačí, když vláda přijde s několika jednoduchými opatřeními, ale že je skutečně třeba přijít s bolestivými škrty všemožných výdajů,“ je přesvědčen.

Úředníci tehdy prý na papíře projížděli položku po položce, až se jim nakonec podařilo škrtnout třetinu výdajů. „Znáte to z domova. Jakmile zjistíte, že vám vypadly na nějaký čas příjmy, nemůžete do záložny a říct, ať mi půjčí, protože já jsem zvyklý na tento standard a každou neděli máme řízek. Já se toho řízku nechci vzdát,“ vysvětluje ekonom.

Španělský realitní boom

Na konsolidaci veřejných financí přitom bude záviset i další vývoj české ekonomiky. Pokud se vládě nepodaří deficity srazit a centrální banka nezkrotí inflaci, přivede nás to podle Bendy na „řeckou cestu“. „Protože teď už tak trošku na té řecké cestě jsme,“ říká.

Zadlužení Česka se rapidně zvyšuje. V roce 2019 bylo zadlužení státu v poměru k HDP zhruba 30procentní, dnes se blíží k 50 procentům, což je obrovské tempo.

„Připomíná mi to Španělsko v roce 2009, když nastala jejich realitní krize. Španělsko mělo mimořádně výborné veřejné rozpočty, protože měli z investic a nemovitostních projektů obrovské příjmy. Nemovitostní boom ale během jednoho, dvou měsíců skončil a trh přestal Španělsku věřit,“ říká Benda.

O Česku podle Bendy zatím trh předpokládá, že tuzemské vlády bývají rozumné, konzervativní a že tu situaci zvládnou. „Nicméně v okamžiku, kdy by se ukázalo, že nemají nástroje na zpomalení růstu deficitu a nějakou dlouhodobou konsolidační strategii, která by přivedla české rozpočty k nějakému udržitelnému vývoji, tak se to projeví na růstu úrokových sazeb. Vláda se začne draze financovat, začnou se draze financovat i podniky, začnou se draze financovat i ostatní, kteří vydávají dluhopisy a tak dál,“ nastiňuje pesimistický scénář.

Vláda by začala platit podstatně vyšší sumy na dluhové službě, které by chyběly jinde. Vloni roční náklady na obsluhu státního dluhu činily 50 miliard korun, přičemž předpoklad je, že by se mohly brzy vyšplhat až ke 100 miliardám korun ročně.

Agenda

Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky.

Od pondělí do čtvrtka na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.

Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Reklama

Doporučované