Významnou měrou přispěje k rozvoji fotografie i filmu, vybuduje mocné obchodní impérium, ale nic z toho mu nemůže pomoci v boji se zákeřnou nemocí. Zakladatel firmy Kodak George Eastman nakonec zvolí poslední možné řešení…
Mladý George Eastman (1854–1932) vyrůstá na farmě v americkém státě New York a už odmala se věnuje fotografování. Školy nechá brzy, musí pracovat, aby pomohl matce.
V roce 1884 si nechává patentovat první svitkový film, díky kterému se mimo jiné může o pár let později naplno rozjet kinematografie. O čtyři roky později zdokonalí fotoaparát Kodak, jediný, který je určený výhradně pro použití svitkového filmu.
V roce 1892 zakládá i dnes světově proslulou firmu Eastman Kodak Company, která je prvním velkým podnikem svého typu na světě.
Rozdá 100 milionů dolarů
Eastman se proslaví i štědrostí. Roku 1901 mu tleskají zástupci institutu mechaniky. „Děkujeme,“ tisknou vynálezci s upřímnou radostí ruku. Jak by ne, daroval jim 625 000 dolarů (dnes přibližně 332 milionů korun)!
Za svůj život takto rozdá přes 100 milionů dolarů výzkumným a vzdělávacím institucím v Rochesteru, Cambridgi, Massechussets, černošským univerzitám na jihu USA i mnoha evropským městům. Ač své okolí štědře obdarovává, osud se mu za to vůbec neodvděčí.
Ta bolest!
V roce 1925 se Eastman vzdává řídících funkcí ve firmě Kodak a soustředí se hlavně na rozdávání peněžních příspěvků. Zcela nezaslouženě jej brzy na to skolí silná bolest, která mu vystřeluje do páteře. Dodnes není jisté, jaká choroba jej postihla.
Poslední dva roky už Eastman nemůže pořádně stát, chůze se mění v nemotorné kulhání. Aktivní vynálezce bolesti dlouho nevydrží.
Nač tedy čekat?
březnový den roku 1932 sedí ve svém domě a píše dopis na rozloučenou. Následně proti sobě obrací hlaveň pistole a jedinou střelou do srdce utíká od bolesti a utrpení. Na stole před ním leží list papíru popsaný stručnými slovy: „Mým přátelům:
Má práce je u konce. Nač tedy čekat?“ Příbuzní a kolegové ho pohřbí v Kodak parku v Rochesteru, na pozemku společnosti, kterou sám založil.
