Bartoš slibuje tisíce nových bytů a velký erární stavební comeback

Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu

Ambiciózní sliby ohledně nového přístupu k bytové politice, které prosadili do programu Fialovy vlády hlavně Piráti, začínají po měsících příprav a dohadů dostávat konkrétnější podobu. Může jít o významnou změnu kurzu – po letech vlády volného trhu, kdy se stát z bytového trhu stahoval a kdy obstarávání bydlení záviselo na schopnostech občanů a soukromých stavitelů, je nyní, v době velké bytové nouze, na programu nejdřív malý, ale výhledově možná velký erární comeback.

Ministerstvo pro místní rozvoj za něj v první fázi chce utratí 800 milionů korun, a to v novém dotačním programu jménem „Nájemní bydlení“. Další podobné akce mají pokračovat a společně vést k tomu, aby obce dostaly větší chuť a také víc prostředků k budování vlastních bytů, které by pak pronajímaly. Za peníze od státu budou moci samy stavět, nebo budou moci spojit síly s privátními developery a v jejich nové výstavbě si výměnou za finanční příspěvek rezervovat část bytů pro své účely.

Obce by je pak mohly rozdělovat přes pořadníky a se slevou pronajímat lidem, jež vyhodnotí jako ty, kteří si zaslouží zvýhodnění – třeba mladým rodinám bez vlastních prostředků, tak aby se obce nevylidňovaly, anebo učitelům, policistům a pracovníkům v jiných běžných profesích, bez kterých obce nemohou prosperovat, ale v tržním světě tito lidé často nemají šanci na vlastní bydlení dosáhnout.

Za prvních 800 milionů korun má vzniknout jen kolem tří stovek bytů. „To situaci s bydlením samozřejmě nijak podstatně nezlepší, ale je to jeden z prvních kroků v rámci široké reformy,“ slibuje ministr pro místní rozvoj, kam problematika bydlení spadá, a šéf nejmenší vládní strany Ivan Bartoš. V příštích několika málo letech by se podle něj mohlo za pomoci unijních a privátních zdrojů nashromáždit až 20 miliard korun. To už stačilo na vyšší tisíce bytových jednotek. Pro srovnání – v Česku se loni dokončilo skoro 40 tisíc bytů, dlouhodobý normál je 30 tisíc.

Zájem o vlastní bydlení je daleko vyšší, což ceny dlouhou dobu – jak známo – šroubovalo vzhůru. Velké množství nově postavených bytů se navíc prodává na investici a často zůstávají prázdné, bytovou situaci to tedy nijak nezlepšuje, ale ceny dál rostou. „Výstavba nových bytů sama o sobě nestačí. I když se objem navýší, v komerčním prostředí to nevede k tomu, aby ceny šly výrazně dolů,“ přibližuje Bartoš a jako vzor uvádí Vídeň, kde město drží v obecních rukou čtvrtinu všech bytů, ty pronajímá, samo také do výstavby investuje a výsledkem je menší nouze a mírnější zdražování.

Nová dotační politika státu má obce motivovat k tomu, aby se do budování vlastního bytového fondu znovu pustily a vynahradily rozsáhlou privatizaci. Po listopadu 1989 obecní byty ve velkém přecházely za zvýhodněných podmínek do rukou jejich obyvatel a výsledkem je situace, kdy česká města už skoro žádnými byty nedisponují. Podle Bartoše bude úspěchem právě to, aby se starostové „rozpohybovali“ a o investice do bydlení znovu projevili zájem. Slibovaných 20 miliard má být složeno z větší části z unijních zdrojů a z investic developerů, kteří se budou chtít nového konceptu účastnit. Jiří Nádoba

V ostravském bytovém domě se vznítila elektrokoloběžka. Evakuováno muselo být 32 nájemníků, sedm lidí se nadýchalo nebezpečných zplodin. Škoda je vyčíslena na 300 000 korun. Němečtí environmentální aktivisté se přilepili k vozovce na mnoha místech Berlína. „Nebudeme již nadále akceptovat skutečnost, že vláda nemá žádný plán, s jehož pomocí by zastavila zničení základů naší existence,“ vysvětlila mluvčí důvod dopravní blokády. Demonstranti požadují zákaz fosilních paliv do roku 2030 a řadu přechodných opatření. Průzkum Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy odhalil, že téměř polovina Čechů je znepokojena vývojem umělé inteligence. Zhruba čtvrtina populace uvedla, že je nástupem myslících strojů „nadšena i znepokojena stejnou měrou,“ 48% Čechů pak ale tvrdí, že je umělá inteligence pouze znepokojuje. 60% by pak podpořilo mezinárodní výzvu vyzývající k půlročnímu pozastavení vývoje AI. Podnikatel Karel Janeček se znovu obrátil na ústavní soud se stížností proti průběhu letošních prezidentských voleb. Ministerstvo vnitra jeho kandidaturu zamítlo kvůli nedostakům v podpisových arších. Podnikatel Janeček tvrdí, že výsledek voleb ve skutečnosti nezpochybňuje, ale že se kvůli budoucnosti férových voleb chce obrátit na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, k čemuž potřebuje vyčerpat všechny české opravné prostředky. Rodina zakladatele španělské fašistické Falangy Jose Antonia Prima de Rivery nechala exhumovat jeho tělo z hrobky v Údolí padlých, kde byl původně pohřben po boku diktátora Francisca Franca. Ten byl převezen na civilní hřbitov již v roce 2019. Rodina ke kroku přistoupila v souvislosti se snahou vlády odstranit dosud přežívající symboly fašistické diktatury. Britští labouristé pozastavili členství ve straně své letité poslankyni Dianě Abbott, jež byla historický první zastupitelkou černé pleti v britském parlamentu. Důvodem je její písemné tvrzení, že Židé nečelí skutečnému rasismu, pouze předsudkům, jež jsou rasismu podobné.

Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter