Vraždil v Česku i na Slovensku, zavázal se StB a dožil klidně v Západním Německu. Příběh nacisty Tuttera
Před 78 lety, 23. dubna 1943, zabili nacisté ve valašské osadě Prlov 15 lidí, kteří uhořeli v zapálených staveních. Jen pár dní předtím stejná skupina nacistů vraždila v osadě Ploština. Skupinu vedli dva čeští Němci, Walter Pawlofski a Kurt Werner Tutter. Právě Tutter se podílel před tím i na potlačení Slovenského národního povstání a historici mu přičítají zabití devadesátky lidí.
Postava Kurta Wernera Tuttera dodnes vyvolává otázky, říká slovenská novinářka Soňa Gyarfašová. „Stručně faktograficky: narodil se v Praze roku 1909, byl inženýrem, ovládal plynule deset jazyků a na konci 30. let vstoupil do služeb nacistů,“ shrnuje novinářka.
Slovenská novinářka Soňa Gyarfašová o osobě Wernera Tuttera, který byl jedním z velitelů vraždící akce na Ploštině v roce 1945
„Z archivních materiálů se zdá, že Werner byl přesvědčeným obdivovatelem Adolfa Hitlera,“ zdůrazňuje Gyarfašová.
Publicista Luděk Navara v knize Smrt si říká Tutter dokládá, že Tutterovo jméno se objevilo na seznamu lidí, kteří představují pro Československu hrozbu a pracují na jejím rozbití. Seznam sestavila tehdejší policie krátce před podpisem mnichovské dohody.
„Tutterovo jméno se tam objevilo mezi takovými, jako byl Konrad Henlein a Karl Hermann Frank. Tutter byl na desátém místě,“ připomíná novinářka.
Barbarský řev, bouchání a bití. Studenti na záznamech popisují, jak nacisté zavřeli vysoké školy
Číst článek
Po rozbití Československa a vzniku protektorátu se stal Tutter příslušníkem Abwehru, tehdejší německé vojenské rozvědky a kontrarozvědky. Později vstoupil do SS.
„Navzdory tomu měl pro nacisty jeden šrám. V Liberci srazil autem jistého Němce a konal se soud. Tohle Wernerovi zarazilo kariérní postup a mnozí říkají, že právě tou velkou mírou brutality a zločinů, které se s jeho jménem spojují, se snažil vylepšit si u nacistů renomé,“ říká Gyarfašová.
„Můžeme ho označit za vraha. S jeho působením se pojí mnohé zločiny. Málo se ví, že ještě před masakry v Prlově a Ploštině se podílel například na potlačení Slovenského národního povstání. Podle Luďka Navary je Tutter spojen s vraždami 92 lidí v Česku a na Slovensku,“ shrnuje novinářka.
Slovensko, Česko, Německo
Na Slovensku si vraždy Tuttera pamatovala Antónie Pajtinková, jedna z posledních pamětnic. „Zemřela před čtyřmi měsíci,“ říká Gyarfašová, která se s ní setkala.
Rodina Pajtinkové žila v malé vesnici Šípkov s několika stovkami obyvatel. Právě tam se vydali Tutter a Pawlofski, čeští nacisté. „Přišli v přestrojení za partyzány, tvářili se jako nová skupina a chtěli tak odhalit další partyzány a jejich pomocníky,“ přibližuje novinářka a doplňuje:
„Jejich působení tam bylo neskutečné. Několik lidí zastřelili a mrtvá těla podložili granáty, aby bylo obětí ještě víc, až přijdou další lidé. Několik lidí také upálili... Zůstalo tam po nich 23 mrtvých včetně otce a patnáctiletého bratra paní Pajtinkové. Ta vzpomínala, jak našla těla a musela oznámit svojí mamince, že otec a bratr zahynuli. Tohle pro ni bylo živé i po tolika letech.“
Poté se Tutter a Pawlofski přesunuli na Valašsko, kde v druhé polovině ledna zabíjeli s dalšími členy SS v osadách Ploština a Prlov.
Vypálené Vařákovy paseky. Příběh z konce války ve vzpomínkách Boženy Kršákové-Vařákové
Číst článek
Trestu ale Tutter unikl. „Krátce po válce odešel do Německa, kde ho objevili Američané a vydali ho na Slovensko. 28. dubna 1948 se konal soud, jenže nevěděli o plné míře Tutterových zločinů. Dostal šest let, které si ale neodseděl,“ připomíná Gyarfašová.
Tutterovi totiž nabídla spolupráci Státní bezpečnost a on se tak dostal do Západního Německa, odkud od roku 1953 dodával strategické informace.
„Největší paradox je, že v Německu dožil v pokoji. Zemřel v roce 1983 a byl považovaný za ctihodného občana. O jeho minulosti se nevědělo,“ uzavírá novinářka Soňa Gyarfašová.
Letos v dubnu se v Ploštině otevřel opravený památník obětem nacistů.
