Vraždil v Česku i na Slovensku, zavázal se StB a dožil klidně v Západním Německu. Příběh nacisty Tuttera

Před 78 lety, 23. dubna 1943, zabili nacisté ve valašské osadě Prlov 15 lidí, kteří uhořeli v zapálených staveních. Jen pár dní předtím stejná skupina nacistů vraždila v osadě Ploština. Skupinu vedli dva čeští Němci, Walter Pawlofski a Kurt Werner Tutter. Právě Tutter se podílel před tím i na potlačení Slovenského národního povstání a historici mu přičítají zabití devadesátky lidí.

Prlov/Ploština Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Werner Tutter, nacista a spolupracovník StB

Kurt Werner Tutter je spojen s vraždami 92 lidí v Česku a na Slovensku | Zdroj: ČTK

Postava Kurta Wernera Tuttera dodnes vyvolává otázky, říká slovenská novinářka Soňa Gyarfašová. „Stručně faktograficky: narodil se v Praze roku 1909, byl inženýrem, ovládal plynule deset jazyků a na konci 30. let vstoupil do služeb nacistů,“ shrnuje novinářka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Slovenská novinářka Soňa Gyarfašová o osobě Wernera Tuttera, který byl jedním z velitelů vraždící akce na Ploštině v roce 1945

„Z archivních materiálů se zdá, že Werner byl přesvědčeným obdivovatelem Adolfa Hitlera,“ zdůrazňuje Gyarfašová.

Publicista Luděk Navara v knize Smrt si říká Tutter dokládá, že Tutterovo jméno se objevilo na seznamu lidí, kteří představují pro Československu hrozbu a pracují na jejím rozbití. Seznam sestavila tehdejší policie krátce před podpisem mnichovské dohody.

„Tutterovo jméno se tam objevilo mezi takovými, jako byl Konrad Henlein a Karl Hermann Frank. Tutter byl na desátém místě,“ připomíná novinářka.

Barbarský řev, bouchání a bití. Studenti na záznamech popisují, jak nacisté zavřeli vysoké školy

Číst článek

Po rozbití Československa a vzniku protektorátu se stal Tutter příslušníkem Abwehru, tehdejší německé vojenské rozvědky a kontrarozvědky. Později vstoupil do SS.

„Navzdory tomu měl pro nacisty jeden šrám. V Liberci srazil autem jistého Němce a konal se soud. Tohle Wernerovi zarazilo kariérní postup a mnozí říkají, že právě tou velkou mírou brutality a zločinů, které se s jeho jménem spojují, se snažil vylepšit si u nacistů renomé,“ říká Gyarfašová.

„Můžeme ho označit za vraha. S jeho působením se pojí mnohé zločiny. Málo se ví, že ještě před masakry v Prlově a Ploštině se podílel například na potlačení Slovenského národního povstání. Podle Luďka Navary je Tutter spojen s vraždami 92 lidí v Česku a na Slovensku,“ shrnuje novinářka.

Vypálené stavení v Ploštině | Foto: autor neznámý | Zdroj: Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně

Slovensko, Česko, Německo

Na Slovensku si vraždy Tuttera pamatovala Antónie Pajtinková, jedna z posledních pamětnic. „Zemřela před čtyřmi měsíci,“ říká Gyarfašová, která se s ní setkala.

Rodina Pajtinkové žila v malé vesnici Šípkov s několika stovkami obyvatel. Právě tam se vydali Tutter a Pawlofski, čeští nacisté. „Přišli v přestrojení za partyzány, tvářili se jako nová skupina a chtěli tak odhalit další partyzány a jejich pomocníky,“ přibližuje novinářka a doplňuje:

Jednotka SS Josef na Ploštině | Zdroj: Post Bellum

„Jejich působení tam bylo neskutečné. Několik lidí zastřelili a mrtvá těla podložili granáty, aby bylo obětí ještě víc, až přijdou další lidé. Několik lidí také upálili... Zůstalo tam po nich 23 mrtvých včetně otce a patnáctiletého bratra paní Pajtinkové. Ta vzpomínala, jak našla těla a musela oznámit svojí mamince, že otec a bratr zahynuli. Tohle pro ni bylo živé i po tolika letech.“

Poté se Tutter a Pawlofski přesunuli na Valašsko, kde v druhé polovině ledna zabíjeli s dalšími členy SS v osadách Ploština a Prlov.

Vypálené Vařákovy paseky. Příběh z konce války ve vzpomínkách Boženy Kršákové-Vařákové

Číst článek

Trestu ale Tutter unikl. „Krátce po válce odešel do Německa, kde ho objevili Američané a vydali ho na Slovensko. 28. dubna 1948 se konal soud, jenže nevěděli o plné míře Tutterových zločinů. Dostal šest let, které si ale neodseděl,“ připomíná Gyarfašová.

Tutterovi totiž nabídla spolupráci Státní bezpečnost a on se tak dostal do Západního Německa, odkud od roku 1953 dodával strategické informace.

„Největší paradox je, že v Německu dožil v pokoji. Zemřel v roce 1983 a byl považovaný za ctihodného občana. O jeho minulosti se nevědělo,“ uzavírá novinářka Soňa Gyarfašová.

Letos v dubnu se v Ploštině otevřel opravený památník obětem nacistů.

Tomáš Fránek, Petr Uhřík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme