Dvě stě dvacet kilometrů dlouhá trasa s deseti měřenými úseky, vedla ze středočeských Tuchoměřic přes Českou Lípu, Žandov, Úštěk nebo Roudnici nad Labem zpět do místa startu.
“Při setinové rallye musí posádky projet testovacím úsekem na setinu vteřiny přesně, proto setinová rallye. Za každou odchylku do plusu nebo mínusu od stanoveného jízdního průměru mají jeden trestný bod,“ vysvětluje kritéria závodu jeho organizátor František Vahala před měřeným úsekem u jezera Chmelař v Úštěku.
O účast v závodu, který je pro posádky spíše společenskou událostí, je velký zájem. V loňském roce museli organizátoři některé posádky odmítnout. „Máme stanovenou kvótu maximálně sedmdesáti aut, abychom byli schopni posádky během celé trasy odbavit a hlavně změřit. Víc aut už bychom nezvládli,“ dodává Vahala.
Za první republiky byly volanty vpravo
Na měřený úsek u úštěckého Chmelaře jako první vyjíždí černý nablýskaný superb, ročník 1939. Váží 1700 kilogramů a na sto kilometrů spotřebuje mezi 12 až 20 litry benzínu, záleží na terénu.
“Auto je ze sbírek Škoda Muzeum v Mladé Boleslavi, které reprezentujeme. Letos pojedeme dva, maximálně tři závody,“ říká řidič prvorepublikového vozu Michal Velebný z restaurátorské dílny muzea. A ani mu nepřijde, že má auto volant na pravé straně. „Za první republiky u nás byla doprava organizována stejně jako v Anglii, proto i volanty byly na pravé straně,“ vysvětluje.
Důležitou roli ve dvoučlenné posádce hraje navigátor, závod se totiž jede podle tzv. roadbooku, což je krabice, ve které se mechanicky nebo elektricky posouvá itinerář cesty tak, aby bylo vidět pouze aktuálně projížděné místo a pár následujících či předchozích.
První etapu Rallye Šumava vyhrál Pech, obhájce Kopecký je druhý |
Roadbook dostávají posádky těsně před startem. „Před závodem je důležité naučit se pracovat nejen s roadbookem, ale i se stopkami. Navigátor musí sledovat trasu a připravit se na měřený úsek. Při samotném testu už musí vědět, co má dělat,“ poznamenává František Vahala.
O tom, že navigátor má dost práce se přesvědčil i bývalý profesionální handicapovaný cyklista Jiří Ježek. Závod v autě Škoda 1000 MB z roku 1966, rovněž ze Škoda Muzea, jel s manželkou Soňou poprvé. „Ráda řídím. Jízda s tímhle autem je samozřejmě specifická. Nemá žádné vymoženosti jako dnešní auta. Není v něm ani rádio, tak si povídáme. Už se nám povedlo zabloudit,“ směje se Soňa Ježková.
Jenom provětrat přijel na setinovou rallye svůj Land Rover Series II Petr Fiala. Auto vyrobené v roce 1960 si loni v lednu „střihlo“ závod veteránů rallye Dakar Classic. „Tohle auto je takový speciál, který projel přes sedm tisíc kilometrů v Saudské Arábii. Je strašně odolné jak na cestách v poušti, tak v terénu. Tady je to pohoda,“ říká Petr Fiala.
Vedle desítky let starých veteránů závodily i tzv. youngtimery, tedy vozidla, která svým stářím 20 – 29 let ještě nedosáhla na status veterána, ale mají sběratelský potenciál., například Mini Cooper z roku 1995 nebo Nissan Skyline R34 GTR z roku 2000.
