Nízkopříjmové rodiny mají pocit, že kvůli Ukrajincům na ně nezbyde. Ale to nezbylo ani dřív, říká Antonová
Překladatelka a ředitelka ženského spolku Vesna Barbora Antonová z Brna letos získala Cenu Františka Kriegla za občanskou statečnost. „Mám z toho pocit velké odpovědnosti, ale kamarádka mi říkala, že to mám za něco, co už jsem udělala. Že to není jako předplatné, že se musím chovat slušně i mravně i do budoucna. Taky mě uklidnilo, že přede mnou cenu získal můj kamarád Matěj Hollan, to tu cenu v mých očích zlidštilo,“ říká Antonová.
Cenu Františka Kriegela získala Antonová za obětavou sociální práci a zdravotní pomoc nejpotřebnějším, nejzranitelnějším a sociálně slabým – od matek samoživitelek po ukrajinské uprchlíky. A také za bourání předsudků a otupování agrese ve společnosti.
Poslechněte si rozhovor s laureátkou letošní Ceny Františka Kriegla Barborou Antonovou
Antonová dnes stojí v čele spolku Vesna, který vznikl před 150 lety a nedávno málem zanikl.
„Myšlenka zřídit Vesnu, jako Šatník pro pomoc rodinám v nouzi, byla inspirována pražským Šatníkem. Ten funguje delší dobu a ve větším objemu. V dubnu 2021 jsme lidem řekli, že otevíráme a mohou donést věci. Pak jsme sehnali prostor. To nebylo příliš těžké, protože jsme využili rockový klub, který měl během covidu zavřeno,“ vzpomíná Antonová.
„Souběžně s tím Kamila Zlatušková, významná kulturní osobnost Brna, zjistila, že spolek Vesna se 150letou tradicí, jde do insolvence a likvidace. To s ní velmi zamávalo, protože spolek v 90. letech obnovovala její babička Hana Zlatušková,“ dodává druhou část příběhu.
Expert: Školy kladly důraz na well-being ukrajinských dětí, teď ale mohou mít problém s přijímačkami
Číst článek
Obě snahy se propojily a v šatníku se rychle naučili přijímat a vydávat potřebné věci.
„Když vypukla válka, tak jsme velmi rychle přešli na pomoc ukrajinským rodinám, protože už jsme to prostě uměli a lidé nás znali. Tím se paradoxně posunul i návrat Vesny na brněnskou scénu,“ popisuje Antonová.
Samoživitelky a vzdělané Ukrajiny
Spolek Vesna tak nabízí pomoc nízkopříjmovým a ukrajinským rodinám. „Mezi českými nízkopříjmovými rodinami je poměrně velká averze vůči Ukrajincům. Protože mají pocit, že péče a pozornost veřejnosti je směřovaná na Ukrajinu a na ně samotné nezůstane. Popravdě, to nezůstává nikdy, v této situaci byli už před válkou,“ říká šéfka ženského spolku.
Obě skupiny lidí se tak setkávají na jednom prostoru. „Chodí k nám víc Ukrajinek, i když se zvyšuje podíl Čechů. Ženy z Ukrajiny, které k nám chodí, jsou daleko vzdělanější než naši původní návštěvníci, kteří se rekrutují spíš z rodin v dlouhodobě velmi nepříznivé sociální situaci, jsou to nízkopříjmové rodiny,“ srovnává ředitelka Vesny.
Pro pomoc už přicházejí i matky s dětmi, které mají partnera, upozorňuje šéfka potravinové banky
Číst článek
„Takže se u nás setkávají dva světy, které ale mají momentálně stejné potřeby,“ dodává.
Obě skupiny, ukrajinské uprchlice i české samoživitelky, potřebují pomoct s bydlením a byty vybavit.
„Oblečení máme dost, to vám asi potvrdí všechny organizace. Planeta jednou zahyne pod tunami a tunami dětských dupaček, které jsou nové a nevyužité. Ale velmi potřebná věc je drogerie, hygiena, ložní prádlo, ručníky, utěrky, vybavení do domácnosti,“ vypočítává Antonová.
„Spousta žen potřebuje cítit, že jsou užitečné. Pozice člověka, kterému je pomáháno, je hrozně pasivní a to paralyzuje.“
Nevyužitý textil se ve Vesně snaží zužitkovat dál. „Věci přešíváme i s pomocí brněnských návrhářů. Výhoda je, že mezi Ukrajinkami v Brně je neuvěřitelné množství designérek, šikovných žen, které jsou samy schopné udělat střihy. Návrháři to připraví, ale pak už nemají čas zpracovat střih a toto propojení je opravdu skvělé,“ těší šéfku spolku Vesna.
Ženy také šijí třeba spodní prádlo pro lidi bez domova. „To je super, protože spousta žen, českých i ukrajinských, potřebuje cítit, že jsou užitečné. Že dělají věci, které dávají smysl. Protože pozice člověka, kterému je pomáháno, je hrozně pasivní a to paralyzuje,“ dodává oceněná Barbora Antonová.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
