Starship má dopravit dosud největší vozítko na povrch Měsíce

Starship má za sebou již poměrně bohatou historii. Její první plány se datují již do roku 2005 a zmínky o motorech Raptor jsou také značně fousaté. Pamatují totiž rok 2009, kdy poprvé zazněly zmínky o tom, že SpaceX chystá kyslíko-vodíkový motor Raptor určený pro druhý stupeň.

Prvního představení celé architektury jsme se následně dočkali v roce 2016, a to pod názvem Interplanetary Transport Systems (ITS). Raketa byla poté přejmenována na Big Falcon Rocket a její poslední evoluci známe dnes jako Starship. SpaceX tedy bude mít novou raketu, nicméně firma ji plánuje využívat primárně pro výstavbu své satelitní sítě Starlink. To prakticky znamená, že raketa bude létat v interní režii, takže si nevydělá na svůj vlastní vývoj. Je tedy nutné nabízet tento stroj potenciálním zákazníkům.

Největší raketa SpaceX se chystá na let. Už překonala legendární Saturn V

Prvního komerčního kontraktu se Starship dočkala už v roce 2018 a není bez zajímavosti, že šlo rovnou o pilotovaný let označovaný jako mise dearMoon, kterou si již tenkrát zaplatil japonský podnikatel Júsaku Maezawa. Ten ve Starship obletí Měsíc spolu s několika umělci z řad veřejnosti, mezi kterými je i Čech. Celé toto oznámení bylo poměrně dost překvapivé, jelikož u nových raket je obvyklejší, že nejdříve jsou objednávány pro nákladní mise. Na podzim 2022 byl navíc oznámen druhý oblet Starship kolem Měsíce, tentokrát v čele s historicky prvním kosmickým turistou Dennisem Titem. To vše však dlouho před čtvrtečním pokusem o první integrovaný let Starship, který skončil po zhruba čtyřech minutách letu.

V únoru 2022 pak Jared Isaacman z mise Inspiration4 představil plánovaný program testovacích misí Polaris a přitom uvedl, že úplně první pilotovaný let Starship bude proveden právě v rámci tohoto programu. Šlo tedy o poněkud zvláštní situaci, kdy všechny úvodní zakázky pro teprve vyvíjenou raketu měly místo nákladu vynést lidi.

Z Falconu na Starship

Abychom však byli úplně poctiví, bude dobré uvést, že všechny nové smlouvy, které SpaceX od roku 2021 podepisuje se svými zákazníky, obsahují klauzuli, že náklad může být kromě Falconů vynesen také pomocí lodi Starship. Není tedy vyloučeno, že nových zakázek je daleko více, jen se zatím maskují jako starty na Falconu 9.

Když vybuchne raketa SpaceX, kdo zaplatí škodu?

První potvrzenou komerční vynáškou pomocí rakety Starship se tak stala až v srpnu loňského roku družice Superbird-9 společnosti SKY Perfect JSAT, která by se měla vydat do kosmického prostoru již v příštím roce. Chtěli bychom na tomto místě podotknout, že nepůjde o pouhou cestu na nízkou oběžnou dráhu, družice by měla být dopravena na dráhu přechodovou ke geostacionární (GTO), což mimo jiné znamená, že horní stupeň musí být schopen restartu a nesmí tedy dojít například k zamrznutí palivového potrubí na palubě. Proč zmiňujeme zrovna tuto okolnost?

Když totiž SpaceX v roce 2013 vynášelo na oběžnou dráhu družici CASSIOPE, měl být po vypuštění družice proveden zkušební restart motoru horního stupně. Šlo vlastně o generálku před misí SES-8, kdy měl Falcon 9 poprvé zamířit mimo nízkou oběžnou dráhu Země, konkrétně na GTO. A právě zamrzlé palivové potrubí bylo příčinou, že se motor při testu nepodařilo znovu zažehnout. Doufejme tedy, že se SpaceX z tehdejšího selhání poučilo.

Druhá a prozatím poslední nákladní mise Starship byla oznámena teprve před pár dny a opět nejde o žádný obyčejný let.

Cílem nové mise bude doprava nákladu přímo na povrch Měsíce někde v oblasti jižního pólu. Pasažérem při tomto startu by měl být rover FLEX (Flexible Logistics and Exploration) společnosti Astrolab, který ponese náklad o hmotnosti 1 000 kg, jehož dopravu si zaplatili zákazníci firmy Astrolab. Hmotnost samotného roveru neznáme, nicméně dle údajů Astrolabu víme, že kombinovaná hmotnost nákladu a roveru může dosáhnout až 2 000 kg.

Cílem snažení firmy Astrolab je zkrátka stavba nejsilnějšího roveru, který kdy jezdil po povrchu Měsíce. Odpovídá tomu i firemní prohlášení, že společnosti příliš nezáleží na přesném místě přistání, protože rover bude schopen během kalendářního roku překonat klidně i tisíc kilometrů. Nejde přitom o obvyklé velkohubé PR oznámení. Již v loňském roce byly totiž zahájeny rozsáhlé zkoušky pozemního prototypu v kalifornské poušti. Testováno bylo autonomní ovládání i řízení lidskou posádkou, operace s robotickým ramenem či vykládka rozličných druhů vědeckých přístrojů.

Společnost Astrolab dle vlastních slov zkrátka neplánuje vyvinout pouze jednoúčelový rover, který byl používán v programu Apollo, ale modulární systém, který umožní využití roveru pro rozličné druhy nákladu či misí. Firemním cílem je nabídnout tento rover jak komerčním zákazníkům, tak americké NASA. Ta by měla letos v květnu vyhlásit výběrové řízení pro vozidlo Lunar Terrain Vehicle neboli rover, který bude po měsíčním povrchu v rámci mise Artemis V vozit astronauty.

Start roveru FLEX je v plánu na polovinu roku 2026 a půjde o sdílenou misi. To v praxi znamená, že SpaceX kromě roveru společnosti Astrolab poveze na Měsíc také náklady dalších, zatím neznámých zákazníků. Na samotném závěru článku bychom rádi uvedli, že u žádné z výše uvedených misí jsme se nedočkali jakékoliv informace o ceně za start.

Text byl převzat z portálu ElonX a před vydáním byl redakčně upraven. Originál najdete zde