„Poplatek za jeden den ubytování (včetně jídla – pozn. red.) stoupl asi o 30 korun,“ říká Josef Rechcígl, ekonom Domova pro seniory v Dobřichovicích, který je jedním z dvanácti domovů zřizovaných hlavním městem.
„Je to zapříčiněno primárně prudkým nárůstem cen potravin a lepší kvalitou ubytování,“ dodává.
Právě cena potravin žene nahoru úhrady také v domově pro seniory Nová slunečnice v Bohnicích. Jídlo tam rezidentům zdražili přibližně o 20 korun za den. Celodenní strava sestávající z pěti jídel denně tak nyní stojí 200 korun, pro diabetiky 205 Kč.
Kapesné dané zákonem
Domovy pro seniory12 domovů pro seniory zřizuje pražský magistrát 1 692 lůžek je kapacita domovů pro seniory zřizovaných magistrátem 449 korun denně platí v průměru lidé za jednolůžkový pokoj v pražském zařízení pro seniory |
Podobná situace panuje ve všech ostatních pražských zařízeních, která zřizuje Magistrát hlavního města Prahy. V Domově pro seniory Elišky Purkyňové v Břevnově vyjde místo ve dvoulůžkovém pokoji na 270 korun za den. Oproti loňsku se jedná o nárůst o dvacetikorunu. Za úplné soukromí v jednolůžkovém pokoji si pak důchodci připlácejí ještě o dalších deset korun víc. V součtu se stravou tak musí klienti za měsíc uhradit zhruba 14 200 korun.
„Stává se, že klienti po zdražení nemají na zaplacení pobytu. Je to dáno hlavně tím, že část důchodu mu musí ze zákona zůstat,“ vysvětluje ředitelka břevnovského domova Eva Kalhousová. Tato zákonem stanovená částka je ve výši 15 procent starobního důchodu. Peníze, které zbudou, nemusí na uhrazení pobytu v domově stačit.
Stává se nám, že klienti po zdražení nemají na zaplacení pobytu.
Eva Kalhousováředitelka Domova pro seniory Elišky Purkyňové
„V takových případech se snažíme komunikovat s rodinou, která chybějící částku obvykle doplatí. Když ne, musíme to vyřešit z vlastních zdrojů,“ říká Eva Kalhousová s tím, že z 320 klientů, o které se v Břevnově starají, se tento problém dotýká přibližně jedenácti.
Zdražování se prozatím nedotklo domova v Krči, kde ho plánují až s příchodem léta, a to také o několik desetikorun. Situaci se ale snaží kompenzovat fakultativními službami, které klientům poskytují zdarma. „Když chce někdo například něco okopírovat nebo potřebuje jiný administrativní úkon, nic si za to neúčtujeme,“ uvádí ředitel domova Otto Kechner.
Cenu stanovuje ministerstvo
Maximum, které si domovy mohou za své služby od 1. ledna letošního roku účtovat, stanovilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) na 515 korun za den. Částka zahrnuje ubytování i celodenní stravování. Ještě minulý rok přitom vyhláška stanovovala cenu o 60 Kč níže.
Stát chce šetřit na seniorech, péči ať doplatí potomci. Svolných je čtvrtina |
„Navýšení úhrad je nezbytné především s ohledem na růst cen. V minulém roce náklady narostly o desítky procent a poskytovatelé odůvodněně varují, že by již nemuseli být schopni zajistit své fungování,“ připomíná mluvčí MPSV Eva Davidová. O navýšení cen až k limitu ministerstva zatím ale žádný z oslovených domovů v Praze neuvažuje.
Místa stále chybějí
I přes zdražování ale poptávka po místech v domovech neklesá. Podle magistrátní radní pro oblast sociálních věcí, bydlení a zdravotnictví Alexandry Udženiji (ODS) současné ceny situaci s dostupností domovů rozhodně neovlivní. „Zatím to zásadní dopad na dostupnost služeb nemá. Řada našich organizací se navíc nepohybuje na horní hranici schváleného ceníku,“ tvrdí.
Magistrát v současné době zřizuje dvanáct domovů pro seniory. Tři z nich se přitom nenacházejí na území metropole, ale ve Středočeském kraji. „Celková kapacita těchto zařízení je 1 692 lůžek. K začátku letošního dubna jsme evidovali celkem 20 volných míst, na něž aktuálně probíhají nástupy osob vybraných z evidencí žadatelů jednotlivých domovů,“ říká ke kapacitě zařízení tiskový mluvčí magistrátu Tadeáš Provazník.
Domovy seniorů výrazně zdražily, část starých lidí už pobyt zaplatit nedokáže |
Podle provozovatelů domovů tyto kapacity zdaleka nestačí a bylo by potřeba je rychle navýšit. „Zájem o naše služby je čím dál tím větší, nejsme vůbec schopni pokrýt potřebu,“ říká Kalhousová a dodává, že mají mnoho žádostí lidí narozených kolem roku 1930.
„Jsou to převážně lidé, kteří jsou doma a rodina už péči o ně nezvládá. Část z nich je také nyní umístěna na LDN (léčebna dlouhodobě nemocných – pozn. red.). Tam ale nemůžou zůstat dlouho,“ uzavírá.
Podle Udženiji je navyšování míst v domovech seniorů jednou z priorit magistrátu. „Nejde jen o nová místa, ale také o kvalitu bydlení a péče zahrnující soukromí i možnost seberealizace,“ dodává.
