Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Pražské galerie zarůstají vegetací. Je možné dnes ještě snít o lepší budoucnosti?

Seno, sláma, skládka v Galerii Václava Špály. Foto: Jan Kolský
Seno, sláma, skládka v Galerii Václava Špály. Foto: Jan Kolský

Na přelomu března a dubna byly v centru Prahy zahájeny hned dvě výstavy, které tematizují vztah ke krajině a přírodě. Český sochař Rony Plesl zaplnil Museum Kampa svými skleněnými plastikami obřích růží a minimalistických stromových kmenů, v Galerii Václava Špály na Národní třídě pak nenápadná dřevěná branka otevírá vstup do prostoru plného rostlin, žížal, suterénu zarůstajícího myceliem i celé velké skládky, zanesené zbytky, zvukovým znečištěním i nenápadnými pozůstatky lidských výtvorů.

Přestože dvě vegetací zarostlé výstavy, jež se ve stejném týdnu otevřely pražským návštěvníkům, přináší velmi odlišná témata, prostředky i samotné umělce, jsou si blízké nejen přírodními motivy, ale také citlivou a zodpovědnou prací s prostorem a především materiálem.

Obě navíc úspěšně obracejí pozornost k samotné krajině – ať už se jedná o tiché, majestátní rozjímání mezi skleněnými kmeny, nebo tlumený křik navršené skládky.

Sláma, saláty, žížaly

Kurátorský kolektiv Společnosti Jindřicha Chalupeckého a celkem dvacet dva autorek a autorů z Česka i zahraničí společně navazují výstavou Seno, sláma, skládka na instalaci umělkyně Zorky Ságlové ze šedesátých let. Ta zaplnila část Galerie Václava Špály balíky slámy v rámci výstavy Někde něco v roce 1969.

Zorka Ságlová, Seno, sláma, instalace z roku 1969. Foto: GHMP

Současní umělci vycházejí z její původní instalace Seno, sláma a společně rozvíjejí úvahy nad vztahem k půdě a krajině, ale i k obecnějším tématům odsunu všeho nepříjemného, co odmítáme řešit, ze zorného pole.

V úvodu výstavy jsou k dispozici fotky i dokumentace původní instalace Ságlové. Zvukovou kulisu k prozkoumávání historického pozadí dotváří Dolík Martina Hurycha. Ten se věnuje zachycování specifického charakteru konkrétních míst, v tomto případě jeho vlastní babička předčítá zápisky svých každodenních činností.

„Vyčištěné kolo, nasazená žlutá rajčata už ven. Okopané vepředu, tapeta do špajzky. Rozsázené jehličiny do květináčů. Vystříhané jasánky u chaty. Nasazený ledový salát ven. Postříkané chodníky roundupem. Umytá

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Výtvarné umění

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější