Dne 29. 3. 2023 Ústavní soud oznámil, že řízení zastavuje; k obsahu stížnosti se věcně nevyjádřil...
V roce 2008 podal spisovatel Ing. Luděk Navara s několika dalšími oznamovateli trestní oznámení proti osobám, které spoluzodpovídaly za násilná usmrcení na československých hranicích.
Dne 1. 7. 2016 (tedy po 8 letech) Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Navarovi odpověděl, že neexistuje žádný důvod k zahájení trestního stíhání proti nějaké žijící osobě.
Dne 21. 9. 2017 – na základě důkladného výzkumu – podala Platforma evropské paměti a svědomí nové trestní oznámení proti cca 250 osobám, které určitě nebo pravděpodobně stále žily.
Dne 25. 11. 2019 zahájil Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) trestní stíhání proti
- Milouši Jakešovi (1922), bývalému generálnímu tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ),
- JUDr. Lubomíru Štrougalovi (1924), bývalému předsedovi československé vlády a členu předsednictva ÚV KSČ, a
- JUDr. Vratislavu Vajnarovi, CSc. (1930), federálnímu ministru vnitra z let 1983-1988.
Dne 14. 5. 2021 Městské státní zastupitelství v Praze (MSZ) trestní stíhání zastavilo, protože Jakeš 9. 7. 2020 zemřel a zbývající dva obvinění trpí demencí.
Dne 14. 7. 2021 proti tomu podalo 6 poškozených ústavní stížnost ve vztahu k žijícím obviněným. Poškození namítali podjatost znalců i nekvalitní vyhotovení posudků.
Dne 3. 12. 2021 vyhlásil Ústavní soud nález, jímž stížnosti vyhověl. (Viz https://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=118322&pos=1&cnt=2&typ=result.)
Dne 16 12. 2021 vydalo MSZ opatření, jímž pověřilo znalecký ústav Psychiatrická nemocnice Bohnice vypracováním nových znaleckých posudků.
Dne 16. 8. 2022 MSZ znovu kvůli demenci zastavilo trestní stíhání Štrougala. Pokud jde o Vajnara, znalci dospěli k závěru, že je schopen se soudního jednání účastnit a chápat jeho smysl.
Dne 27. 8. 2022 podali titíž poškození ústavní stížnost proti zastavení trestního stíhání Štrougala; opět vznesli námitky proti znaleckému posudku a také proti rozporuplnosti samotného usnesení MSZ.
Dne 29. 3. 2023 Ústavní soud oznámil, že řízení zastavuje; k obsahu stížnosti se věcně nevyjádřil. V odůvodnění pouze uvedl, že obviněný dne 6. 2. 2023 zemřel a že i kdyby napadené rozhodnutí Ústavní soud zrušil, „nebylo by možné v trestním stíhání JUDr. Lubomíra Štrougala pokračovat ex lege a muselo by být zastaveno“, neboť zemřelého stíhat nelze.
Pro orgány činné v trestním řízení tedy kauza Štrougal definitivně skončila.
Ze shora uvedeného přehledu vyplývá několik otázek:
Čím se vlastně tehdejší funkcionáři provinili?
Systém ochrany státních hranic nastavili v rozporu s čl. 12 odst. 2 Mezinárodního protokolu o občanských a politických právech (č. 120/1976 Sb.), kde se praví: „Každý může svobodně opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní.“ (Stejné ustanovení obsahuje v čl. 13 odst. 2 i Všeobecná deklarace lidských práv z 10. 12. 1948.)
Byli později obviněni i někteří další žijící představitelé tehdejšího režimu?
Ano, bývalý hlavní ideolog ÚV KSČ PhDr. Jan Fojtík, CSc. (1928), a federální ministr vnitra z let 1988 až 1989 Ing. František Kincl (1941).
Jak jejich trestní stíhání dopadla?
V případě Fojtíka bylo trestní stíhání pravomocně zastaveno kvůli demenci, což potvrdil i Ústavní soud. V případě Kincla je stíhání zastaveno nepravomocně kvůli bludům (paranoia).
Kdo jsou poškození, kteří si stěžovali?
Jsou to pozůstalá maminka a sestra po Hartmutu Tautzovi (1968-1986), pozůstalá dcera po Gerhardu Schmidtovi (1939-1977) a zranění Dr. Thomas Bartsch (1966), Siegfried Fröbel (1955) a Jürgen Seifert (1951).
Nemohli by poškození požádat Ministerstvo spravedlnosti o přiměřené finanční zadostiučinění za průtahy a nepřiměřenou délku řízení?
Oni to už učinili. Ministerstvo spravedlnosti jim dne 26. 1. 2023 obsáhlým šestistránkovým dopisem odpovědělo, že v daném trestním řízení nebyli stíháni žadatelé (tedy poškození), nýbrž jiné osoby, a tak „to, oč v posuzovaném trestním řízení ve vztahu k žadatelům šlo, nebylo zásadní“. Proto „význam celého posuzovaného trestního řízení pro žadatele byl natolik snížen, že i v případě existence nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky by odškodnění formou peněžité satisfakce nebylo namístě.“
Jak to tedy vypadá s trestním stíháním JUDr. Vratislava Vajnara, CSc., který je schopen chápat smysl trestního řízení?
Hlavní líčení je nařízeno na 25. 4. 2023 ve 12:30 u Obvodního soudu pro Prahu 1, Ovocný trh 14, 1. patro, č. dv. 113. (Předsedkyní senátu je Mgr. Kateřina Rybáková.)
--
- 3. 2023 zapsal: L. Müller
Read more...