Koza je velmi chytré a domácí zvíře. Všechnu lásku a péči vám vrátí, říká farmářka Lenka Lacinová

17. duben 2023

Radioporadna zaměřená na chov koz. Mnohé možná přitahuje vidina živé sekačky na trávu a zároveň vynikající maso na gril. Ale ne každý si včas zajistí potřebné informace. My vám je teď naservírujeme společně s Lenkou Lacinovou z Farmy pod Zvičinou. 

Kolik máte doma svěřenců?
Máme 37 koziček a pak ještě asi 15 kůzlátek. A jednoho kozla.

Jak vybrat tu správnou? Protože asi nebude koza jako koza.
V podstatě musím říci, že je výborné, když v posledních letech spolupracujeme se svazem chovatelů ovcí a koz v kontrole užitkovosti. Vychází každý rok přehled všech chovatelů, všech plemen a kolik která koza nadojí. Takže když budu kupovat kozu, tak se nejdříve podívám podle ušní známky na to, jak koza dojila a pak si jedu pro ni a koupím ji. To je má rada.

Takový chov není pro každého, do města bych ho určitě nedoporučovala. A dovolená pro chovatele koz rovná se nule.
Lenka Lacinová, kozí Farma pod Zvičinou

Rozšířili jsme chov, už nemáme jen kozy bílé krátkosrsté, ale máme i kozy hnědé krátkosrsté a kozy anglonubijské. Barva není vůbec podstatná, spíše je ještě dobré, když nemají rohy, protože je potom chov bezpečnější.

Aby měla koza mléko, potřebuje mít kůzlata. Takže potřebujeme do chovu i kozla?
Určitě, kozel je nutný.

Slyšela jsem, že někteří lidé si kozla jen půjčují, že není úplně důležité mít ho celou dobu ve stádu.

Čtěte také

My už máme koziček hodně, takže určitě není pro nás vhodné, abychom si jezdili pro kozla. Ani nepřipouštíme cizí kozy, protože musíme dbát na ochranu chovu. Aby nedocházelo k nějaké nákaze od cizího zvířete. V tomto množství je určitě lepší mít vše vlastní. Kozel ovšem ve stádu není celý rok, je tam pouze v období, kdy ho připouštíme. Jinak ho držíme zvlášť.

Vše zvládá, naše stádo připustí zhruba za dva měsíce a pak se postupně zase dva měsíce rodí kůzlátka na jaře. Teď právě máme po kůzlátkové smršti. Bylo to hodně práce.

Kdybychom si chtěli pořídit kozy jen na hraní, malé roztomilé kozičky, existuje nějaký chovatelský druh?
Ano, to jsou kozy holandské. Ale i naše kozy jsou na mazlení úžasné. Koza je velmi chytré domácí zvíře. Když vylezu ven, tak se všechny hrnou, to je něco krásného. Nebo když je zavoláte, holky, jdeme na dojení, a ony přiběhnou. Je to opravdu krásná práce, kozy vám všechnu lásku a péči vracejí. Získáváte odměnu a sílu od nich.

Podobně, jako když jdete na trh a prodáte své produkty, tak vás zase odmění síla lidských úsměvů. To všechno vás pohání k tomu, abyste tuhle práci dělali dál, je to radost. Já se cítím na svém místě.

Je u nás k sehnání také nějaká kozí vlna? Pěstují se u nás také kozy pro vlnu?
Doporučila bych kozu mohérovou. A zajeďte si na výstavu, která se bude konat v Ratibořicích na Náchodsku 29. dubna. Tam bude kozy vystavovat Svaz chovatelů, ovcí a koz a tam se i můžete seznámit s nějakým chovatelem, případně se nějak domluvit.

Čtěte také

Když se rozhodneme pro chov koz, co všechno potřebujeme? Jsou stanoveny nějaké požadavky třeba na rozměr zahrady?
Určitě, ono se to nezdá, když se řekne koza. V květnu je všude trávy dost, ale na konci srpna už byste ji stěží pohledali. A koza potřebuje docela hodně prostoru, abyste jí nemuseli nějak zvlášť sekat trávu a dovážet. Takže takový chov není pro každého, do města bych to určitě nedoporučovala.

Kozy jsou prý také velmi vynalézavé. Dají se ale kozy nějak vychovat?
Nedají, to vám řeknu rovnou. My jsme měli krásnou okrasnou zahradu, ale to bylo v roce 2008, ale od té doby nás kozy úplně převálcovaly. Dnes v podstatě nemáme jedinou kytičku na zahradě a jsme rádi za pár stromků, které bedlivě střežíme. Jabloňový sad a nějaké okrasné túje.

Ale jinak kozy opravdu všechno zničí. Ani nemáme třeba kvůli výrobně sýrů ani na oknech truhlíky. Když se pro chov někdo rozhodne, tak to musí brát se vším všudy. Pokud se kozám věnujete od rána do večera, tak už pak nestíháte příliš mnoho dalších věcí.

Je jednodušší chov koz třeba ve srovnání se skotem? Protože koza je přeci jen drobnější zvíře.

Čtěte také

Ano, přesně tak. Když je například koza nemocná, taky jí dokážete pomoci a nemusíte k tomu mít ještě někoho kvůli síle toho zvířete. Koza je ovladatelná a věří vám do poslední minuty, to je něco krásného. Samozřejmě je důležité zmínit, že bez veterinární péče, Státního veterinárního ústavu a krajské veterinární správy by farma vůbec nemohla existovat.

To všechno jsou věci, které je nutné pohlídat. A je to tak i správně, protože je mnoho všelijakých bakteriologických nemocí a zkrátka mléko musí být pravidelně kontrolované. To mají na starosti právě zmíněné ústavy.

Jak se koza dojí? Děláte to pořád ručně?
Ručně jsem to teď dělala dva měsíce. Ale to bylo proto, když máte kozy na různých místech a jsou tam i ta kůzlata, tak než abyste je stále vodili někam do dojírny na stroj, je ruční dojení rychlejší. Ale samozřejmě ruce jsou večer pěkně namožené a bolavé.

Farma pod Zvičinou
je rodinná farma z Podkrkonoší, region Podzvičinsko. Najdete ji na kopečku v malé vesnici Úhlejov. Od roku 2009 se zabývá chovem koz bílých krátkosrstých, našeho národního plemene, a zpracováním a prodejem zdravého kozího mléka a výrobků z něj, především sýrů čerstvých, zrajících a kysaných.

Dávají mléko kozy celoročně? Můžeme vůbec nějak ovlivnit tu produkci?
Nedávají mléko celoročně, protože, když se pak kozy připustí, tak je tam pauza. Kozy jsou zasušené a plody v nich musejí růst. Následně musí porodit a postarat se o ta kůzlátka, takže je tam pauza. My je většinou dojíme v plné sezóně od května do října. Potom už je to spíše jen asi jen jedna třetina mléka.

Je potřeba dojit každý den dvakrát a pravidelně. Protože jinak by ta koza dostala zánět a pak je už na vyřazení ze stáda, nebo se musí léčit. Takže dovolená pro chovatele koz rovná se nule.

Celou radioporadnu o chovu koz a výrobě sýrů z kozího mléka s farmářkou Lenkou Lacinovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

 

Spustit audio

Související