Dano Kapitán: Cítím tu zodpovědnost, kterou k hudbě mám. Chci dělat věci, které budou věčné

Austy 1 rokem zpátky

Dobrej beat a rap je základ, ale ještě nikdy žádného posluchače neurazil zpívaný refrén, který může výsledku dodat jedinečné kouzlo. Vědí to i v českém a slovenském prostředí, proto i zde můžeme registrovat jména, která jsou méně i více využívaná. Poslední roky se často setkáváme s chytlavými refrény, které má na svědomí Dano Kapitán. Naskytla se možnost mu položit pár otázek během jednoho z jeho koncertů a výsledek můžete naleznout pod tímto úvodním odstavečkem.

Po delší době jméno, kterému pokládám pár otázek a nerapuje. Měl si někdy ambice rap dělat?

Moje máma mi se sestrou vždycky říkala, že bych měl rapovat. Zkoušel jsem to tak trochu po stylu Drakea napůl se zpěvem. (smích) Asi tak bych to nazval, ale vlastně to bylo to taky to, co mě dostalo ke zpěvu a k rapu. Něco mezitím. Ve své tvorbě chci uchovat takové ty myšlenky z dětství, uchovat to dítě ve mně…to jsou místa, kde čerpám inspiraci většinou.

Zpěváci, kteří se objevují v rapových refrénech, mají většinou jepičí život a posléze už se objevují někde sporadicky. Tobě se už ale daří několik let a stále jsi hojně oslovované jméno českými a slovenskými interprety. Kde tkví to tvé tajemství úspěchu?

Asi to bude tím, že umím vycítit tu atmosféru věci a přidat do ní nápadité rýmy. Já jsem nikdy nebyl dobrým řečníkem, ale zpěv mi jde a umím vytvořit rýmy, které tam pasují. Ke každé skladbě přistupuju tak, že už tu bude navždy a cítím k ní tu zodpovědnost. Chci dělat věci, které budou věčné…

V hudbě jsi navíc dost flexibilní a nebojíš se experimentovat mezi výzvami, kterými tě oslovují rappeři. Na jedné straně tu máš měkčí věci s Moja Reč, ale pak i tvrdší věci, jako třeba před časem spolupráce s Osemem. Je to vždy o tom momentu okouzlení, který tě strhne?

Supa to jednou vystihl dobře, když jsme se na tohle téma spolu bavili. Objevují se momenty, kdy to tam zpočátku necítím, ale dokážu se do toho vcítit a celé to oživit. Občas mám v hlavě strašně moc myšlenek, které musí jít ven. Není to ale vždy jen o mně. Když mi někdo dá dobrý nápad, nějaký jeho příběh, který mohu zvěčnit, tak jsem za to rád a právě tehdy mě hudba neskutečně baví a naplňuje. Mám rád příběhy ze života, něco, co je reálné. To jsou ty momenty, kdy vzniká skladba, a ty jí chceš vdechnout život. Je to takové tvé dítě…

Spousta zpěváků umí svůj talent prodat hlasem, ale často jim dělá problémy vytvořit svůj vlastní text. Stále se motáme kolem žánru, kde mít někým napsaná slova jsou jako interpretovat cizí myšlenkové pochody. Ty si vsadil na kartu vlastních textů, autentickou zpověď. Vnímáš to jako jistý plus oproti některým svým profesním kolegům?

Hrozně mě baví psát. Nedávno jsem za tři dny udělal tři skladby a nejsou to špatné věci. Cítím v sobě ten „work progres“ a jsem rychlejší než dřív.

Rozhodně nechceš ale skončit ocejchovaný škatulkou refrénového zpěváka a snažíš se jít i vlastní cestou, což signalizuje třeba album „Kakashi“ nebo EP „RN’D“ s Hoodinim. Jaký cítíš od posluchačů feedback a je jich dostatek, aby ses mohl časem soustředit třeba jen sám na sebe?

Já si ve své vlastní tvorbě věřím, ale na druhou stranu nevnímám špatně, že mě lidi vnímají jako refrénového zpěváka. Určitě bych lidi zaujal i jako sólo zpěvák, toho se nebojím. Určitě ale potřebuju ještě školu, kterou mi dá život a zkušenosti…

Jaká je vlastně na Slovensku konkurence mezi zpěváky tvého druhu? Panuje tam nějaká rivalita? Považuješ se aktuálně za tamního krále refrénů v rapových skladbách?

Bavil jsem se o tom s kamarádem Vladisem, se kterým jsem začínal své první refrény. Já jsem tehdy ani nevěděl, co vlastně dělám. Dělal jsem to ale už od počátku tak, jak by se to dělat mělo. Do toho navařeného jsem přidal jen tu svou ingredienci, která tam byla potřeba. V podstatě jsem ten song pozdvihl. Asi tedy ano, jsem král refrénů, protože tu aktuálně asi nikdo lepší není. S ostatními se ani nechci vlastně nějak porovnávat, protože jsou většinou mladší než já. Mám logicky víc zkušeností, takže to nejde poměřovat. Určitě tu jsou ale jména, která mají talent a potenciál.

Jsou na Slovensku další rapová jména, se kterými jsi zatím nespolupracoval, ale chtěl bys?

Chtěl bych určitě nějakým způsobem oslovit Gleba. On má v rapu neskutečnou kondičku a je ve skvělé formě. Umím si představit, že by to bylo zajímavé spojení. Libí se mi jeho rap a beaty, které si vybírá. Ale těch jmen je více. Jednou jsem byl na jednom freestyle battlu, kde byli takoví mladí kluci, co byli hrozně šikovní. Ty bych určitě rád podpořil, ale zároveň nevím, zda jsem již na takové úrovni, abych si mohl dovolit podávat pomocné ruce. Určitě bych chtěl ale pomáhat mladým a začínajícím, pozdvihnout nové generace. Pro mě to taky kdysi udělali Vladis nebo kluci z Moja Reč.