Gejza Horváth slaví 75 let: Romský hudebník, spisovatel a novinář
Dnes oslavil 75. narozeniny Gejza Horváth, významná osobnost romské kultury v Česku. Muzeum romské kultury mu poslalo přání všeho dobrého a připomnělo jeho bohatou a rozmanitou tvorbu.
Gejza Horváth se narodil v roce 1948 v Písečné na Moravě, ale dětství prožil ve slovenské romské osadě v Kolinovcích u Krompach. “V romské osadě to bylo něco krásného. Tekla tam řeka Hornád, takže v létě jsme se koupali, chytali jsme ryby. V zimě nám řeka sloužila na bruslení, celý den jsme byli na ledě a hráli hokej a různé hry. Pracoval jen táta a máma byla v domácnosti. Bylo nás pět dětí, takže měla hodně práce a starala se o domácnost. Ale my jako děti jsme jí také pomáhaly,” vzpomínal na dětství Gejza Horváth v rozhovoru pro Paměť Romů.
Pochází z muzikantské rodiny, která ho k hudbě vedla od dětství. Je nadaným multiinstrumentalistou, hudebním skladatelem a autorem textů. Od roku 1980 se živí jako profesionální hudebník. Jako zaměstnanec Pragokoncertu se postupně stal členem několika hudebních těles v tuzemsku i zahraničí. Působil v legendární brněnské beatové kapele Bagárovci. Skládá hudbu i texty, aranžuje a spolupracuje s mnoha romskými soubory a kapelami. Je autorem několika hitů, které mezi Romy zlidověly, jako např. Lavutaris, Ľoľi rokľa či Tosara. Věnuje se také pedagogické činnosti, především mezi mladými romskými hudebníky.
Jeho hudební tvorba je ovlivněna nejen romskou tradicí, ale i různými styly a žánry, jako je jazz, rock, pop nebo folk. Jeho písně vyjadřují radost i smutek, lásku i bolest, naději i zoufalství. Některé z nich jsou inspirovány historickými událostmi, jako je například holokaust Romů a Sintů. Například jeho píseň Romaňi Dukh – Romská bolest vyjadřuje úctu k obětem genocidy a byla poprvé představena na pietním shromáždění v Muzeu romské kultury v Brně v roce 2022.
Gejza Horváth je také literárně tvůrčí od konce 90. let, kdy začal působit jako redaktor romských novin Romano hangos. Přispíval svými společensko-politickými komentáři i písňovými a vzpomínkovými texty, které zachycují život a tradice Romů žijících na Slovensku jeho dětství a mládí. Publikoval časopisecky (Romano hangos, Romano džaniben), v roce 2006 vyšly jeho povídky v samostatném knižním vydání pod názvem Trispras. V roce 2017 získal Cenu Muzea romské kultury za přínos hudební a literární kultuře, za péči o uchování romského jazyka skrze novinářskou a pedagogickou práci a především za autorskou
