Úvod  > 

O nové informace k údajnému hřebu z Kristova kříže byl v Písku obrovský zájem

zobrazit všechny fotky

Po úvodním slově ředitele muzea Jiřího Práška vystoupil zástupce Jihočeského kraje Pavel Hroch. Zmínil záštitu a finanční podporu Jihočeského kraje při výzkumu v souvislosti s relikvií a naznačil, že na přednášce budou vyvráceny mylné úvahy a teorie o nálezu, který někteří lidé zejména na sociálních sítí zpochybňují.

O tom, co pojem relikviář a relikvie vlastně znamená, jaký má duchovní význam a přínos pro křesťany, promluvil představený milevského kláštera bratří premonstrátů Bedřich Přemysl Hanák. Jmenoval typy relikvií i nejznámější české sběratele svatých ostatků. Mezi vášnivé sběratele patřil i císař Karel IV. Vzdělaný, silně nábožensky založený panovník, který uměl číst, psát a mluvil čtyřmi jazyky. Dle slov milevského duchovního ukrýval své sběratelské relikvie na Karlštejně nebo v chrámu svatého Víta.

Zpátky do mohutných kamenných zdí kláštera a kostela sv. Jiljí v Milevsku přítomné návštěvníky vrátil archeolog Pavel Břicháček. Svým výkladem a fotografiemi o mnohdy až překvapujících faktech o stáří stavby, ale i artefaktech, pocházejících z různých časových úseků a zemí, které byly během výzkumu v milevském klášteře právě díky jeho týmu objeveny, překvapil většinu zaplněného sálu.

Očekávaný vrchol přednášky, informace a zajímavosti o takzvaném svatém hřebu z Milevska, podal poutavou formou geofyzik Jiří Šindelář. Vyprávěl o složité cestě k vypátrání trezorové místnosti, ukryté v soustavě dutin plných odpadků pocházejících z různých mrtvých živočichů. Na závěr odpověděl na to, co přítomné nejvíce zajímalo: "Výzkum sice v roce 2020 skončil, ale pořád je o čem bádat. Není pochyb, a to na základě všech dosavadních výsledků průzkumu, že tento železný hřeb označený zlatým křížkem, nalezený mezi troskami dřevíček, je křesťanskou relikvií."

Je hřeb pravý a proč se mu začalo říkat svatý? 

Redakce oslovila archeologa Pavla Břicháčka, aby podrobně vysvětlil, zda se prokázalo, že jde o hřeb z Kristova kříže a proč se nálezu začalo říkat svatý. 

"Prokázalo se, že schránky byly schovány do trezorové místnosti v době husitských válek – tedy podle všeho před husity. Větší bohatě zdobená schránka pochází ze 14. století, v ní byla vložena menší schránka, jejíž datace se nyní radiokarbonovou analýzou potvrdila do rozmezí let 320 – 410 našeho letopočtu. Nejsme schopni říct, že tento hřeb má přímou souvislost s Kristem, ale je jasné, že ve středověku tento hřeb za pravý považovali," říká Pavel Břicháček. 

Posvátných hřebů z Kristova kříže je známo kolem 5000. Jak je to možné? Jejich posvátnost se podle Pavla Břicháčka přenášela přiložením k původním hřebům, proto jich je spousta – jsou ale středověké a mladší. Milevský hřeb je výjimečný tím, že se nacházel ve schránce, která předchází tomuto období.

Kde se vzaly původní hřeby?

"Křesťané byli na počátku minulého tisíciletí vražděni, až římský císař Konstantin I. učinil křesťanství oficiálním náboženstvím," připomíná Pavel Břicháček.

Konstantin I. Veliký vládl v letech 306 až 337 a v roce 313 byl vydán Edikt milánský, který zakázal trestání osob hlásících se ke křesťanské víře, navrátil církvi a jednotlivým křesťanům veškerý zkonfiskovaný majetek a zavedl toleranci vůči všem náboženstvím.

"Podle legendy vyslal císař Konstantin svou matku Helenu do Jeruzaléma, kde údajně našla napřed zbytky kříže. Jeho pravost se měla potvrdit tím, že v tu chvíli šel právě kolem pohřební průvod a těmito zbytky kříže mrtvého vzkřísili. Část kříže měla Helena nechat v Jeruzalémě a část odvezla. Konstantin se jí ale zeptal, kde jsou hřeby z kříže, tak se na místo o rok později vrátila a měla najít tři hřeby, které údajně zářily. Konstantin si měl jeden z nich nechat zapracovat do helmy a dva zbylé roztavil a nechal vyrobil dvanáct hřebů a údajně je označil. Dnes nikdo neví, jak byly označeny. Milevský hřeb tedy nejen že byl uložen ve schránce, která souvisí s tímto obdobím, ale má označení zlatým křížkem a žádný podobný hřeb dosud nalezen nebyl," vysvětluje Pavel Břicháček, proč je milevský nález tak vzácný. 

Proč se ale zkoumalo časové zařazení schránky, ovšem nikoliv samotného železa z hřebu? I na to Pavel Břicháček odpovídá: "Dalo by se to zjistit zkoumáním železa, z nějž je hřeb vyroben, ale to by se musel ze dvou třetin zničit. Z bohaté výzdoby schránek soudíme, že tyto předměty mohly pocházet z rukou králů," dodal. Panovníci schraňovali vzácné křesťanské relikvie a někdy jimi obdarovávali kláštery. 

"Hřeb byl ještě zabalen do textilie, i zde by se dala datace zjistit, ale tím si nepomůžeme. Do textilie mohl být hřeb zabalen později. Zlato z křížku na hřebu nemá smysl zkoumat, to se uchovává v plné kvalitě, tam se původ těžko zjistí," konstatuje archeolog. 

Žádný z oněch Konstantinových dvanácti hřebů, o kterých mluví legendy, zatím nebyl nalezen, nejstarší by mohl být ten milevský. Z 5000 existujících hřebů pozdějších - které se měly dotýkat původních relikvií a tím nabyly svatosti, žádný nemá onen zlatý křížek. Radiokarbonová analýza tedy datovala schránky, hřeb se nezkoumal. Pokud by ale byl hřeb pocházel ze stejné doby jako starší z obou nalezených schránek, šlo by o nejstarší křesťanskou relikvii na světě. 

Je pravý? To se neví

O tom, že milevský hřeb se bude nazývat svatý, rozhodla strahovská premonstrátská kanonie, v jejímž objektu byl nález objeven. Správné je stále označení - údajný hřeb z Kristova kříže, protože to potvrzeno není a zřejmě nebude - jelikož není zájem zkoumat železo samotného hřebu a tím ho poničit. Výjimečnost nálezu se dovozuje ze stáří schránky, v níž byl hřeb vložen. A samozřejmě jí nasvědčuje i to, že premonstráti relikvii tak důkladně uschovali do zdí kostelíka svatého Jiljí v době husitských tažení na kláštery. 

Vzácný nález má být v budoucnu trvale vystaven v Milevsku, premonstráti dokončují přípravu podkladů pro žádost o dotaci na úpravu křídla bývalého refektáře.

Autor: Pavlína Kaiserová, Libuše Kolářová

Další zprávy z regionu

• Češi cestou do Německa přes Strážný natankují nejlevněji v Řasnici. Tamní pumpu berou útokem i Němci

  

  před hodinou
  JIŽNÍ ČECHY - Nafta za 35,90 a benzín za 38,90 koruny. To je zřejmě nejlevnější cena pohonných hmot při cestě od Českých Budějovic směrem…

  0 komentářů Více info a fotek (8)

• Co zaznělo na krajském zastupitelstvu k problému Jihočeského letiště

  

  před 2 hodinami
  ČESKÉ BUDĚJOVICE – Rušná debata o situaci na Jihočeském letišti se odehrála ve čtvrtek 25. dubna na zasedání krajského zastupitelstva.…

  0 komentářů Více info

• Zápas o vše! Písečtí florbalisté zabojují o Národní ligu s Plzní

  

  před 3 hodinami
  PÍSEK – Písečtí florbalisté vstoupili do baráže o Národní ligu s Plzní velmi dobře a po domácích výhrách jeli na západ Čech s dvěma mečboly…

  0 komentářů
•