Tento článek je součástí Special reportu: Obaly: Je lepší jejich opětovné používání nebo recyklace?
Zavedení opakovaně použitelných plastových obalů v elektronickém obchodování by mohlo v zemích, jako je Německo, zvýšit ve srovnání s používáním kartonových krabic náklady o 50 až 200 %.
Právě s takovými závěry přichází článek poradenské společnosti McKinsey. Ten se zabývá scénáři, kdy jsou stávající papírové obaly nahrazeny opakovaně použitelnými alternativami vyrobenými z polypropylenu, díky němuž jsou obaly pevné a odolné vůči teplu.
V článku ze čtvrtka 6. dubna se uvádí, že „v případě elektronického obchodu jsou náklady na opakovaně použitelné obaly vyšší o 50-200 % oproti jednorázovým“ krabicím z lepenky.
Text se objevil v době, kdy se Evropský parlament a země EU zabývají návrhem nových právních předpisů EU, které mají poprvé v historii zavést povinné evropské cíle pro opakované použití obalů, jako jsou láhve od nápojů a krabice pro doručování zboží v elektronickém obchodě.
Návrh předložený Evropskou komisí 30. listopadu přichází s tím, že v případě elektronického obchodu budou muset společnosti do roku 2030 dodávat 10 % svých výrobků spotřebitelům v opakovaně použitelných obalech. Do roku 2040 se pak má jednat o 50 %.
Reálná situace v zemích EU se však těmto cílům ani zdaleka nepřibližuje. V Německu, kde se ročně uskuteční 2,3 miliardy on-line dodávek zboží, je podíl opakovaně použitelných obalů zanedbatelný.
„Existuje několik příkladů, ale míra rozšíření se blíží nule,“ uvádí se v dokumentu.
Konzultanti společnost McKinsey při vyhodnocování dopadů modelovali situaci, kdy firmy budou měnit polstrované poštovní obálky a krabice za plastové alternativy, které jsou recyklovatelné.
„Model ukazuje výrazné zvýšení objemu potřebné přepravy v důsledku nutnosti vracet obaly provozovatelům opakovaně použitelných obalů, logistickým centrům třetích stran nebo distribučním centrům,“ uvádí se v článku.
Kromě dodatečných nákladů, které by to přineslo, se očekává, že přechod na opakovaně použitelné plasty povede také ke zvýšení emisí CO2 o 10 až 40 %.
Společnost McKinsey dospěla k podobným závěrům i v druhém scénáři, který se zabýval stravovacími službami v Belgii. Zde se odhaduje, že náklady na přechod na opakovaně použitelné plasty budou zhruba dvojnásobné ve srovnání s jednorázovými papírovými kelímky a obaly, přičemž emise CO2 by měly vzrůst o 150 %.
Tyto dodatečné náklady na obaly „se potenciálně přenesou na spotřebitele, což zdraží jídlo“, varuje McKinsey a opakuje závěry dřívější studie společnosti McDonald’s.
Opětovné použití může „doplnit“ recyklaci
Závěry článku se odrážejí i v nové hloubkové studii, jejímž zadavatelem je papírenský průmysl, a která vychází z případové studie společnosti McKinsey a předchozích výzkumů.
Studie dochází k závěru, že opakovaně použitelné obaly by přinesly až o 40 % vyšší emise CO2 v případě elektronického obchodu a až o 160 % vyšší emise v případě potravin určených k odběru a zároveň by celkově způsobily vyšší náklady. Většina dodatečných emisí CO2 je přitom spojena s dopravou.
„Opakovaně použitelné obaly musí být po dodání nebo nákupu přepraveny zpět k výrobci. To neplatí pro recyklaci, která probíhá blíže spotřebiteli, nikoliv v místě původní výroby,“ uvedla Konfederace evropského papírenského průmyslu (CEPI), která výzkum v sektoru financuje.
CEPI snahu Evropské komise zavést „plošné rozhodnutí“ pro celou EU s povinnými cíli pro opětovné použití odmítá. Obalová řešení podle ní musí být posuzována „případ od případu“ na základě technické proveditelnosti, ekonomické životaschopnosti a kritérií ochrany životního prostředí.
„Plošné cíle pro opakovaně použitelné obaly jednoduše nejsou v souladu s přístupem založeným na důkazu přínosu pro životní prostředí,“ uvedl Jori Ringman, generální ředitel CEPI.
Evropská aliance pro papírové obaly (EPPA), asociace zastupující obalové společnosti z celé Evropy, uvedla, že nové studie jsou dalším důkazem toho, že přechod na obaly pro opakované použití není v sektoru stravovacích služeb tím nejlepším řešením z hlediska ochrany životního prostředí.
„Je velmi důležité, aby zúčastněné strany před rozhodováním o obalových strategiích zvážily celé spektrum dopadů – environmentálních, ekonomických a společenských. Výsledky v Belgii jsou hrozivou předpovědí toho, co by se mohlo stát na úrovni EU, pokud nebude současný návrh PPWR (nařízení EU o obalech a obalových odpadech) revidován tak, aby se řídil vědecky podloženými důkazy,“ uvedl Matti Rantanen, generální ředitel EPPA.
Studie společnosti McKinsey však opětovné použití úplně neodmítá.
Jednou z klíčových otázek je například průměrná vzdálenost, kterou bude nutné opakovaně použitelné obaly přepravovat. Zavedení plastových alternativ by tak mohlo přicházet v úvahu v rámci měst, kde jsou cestovní vzdálenosti kratší.
Zásadní je, že systémy opakovaného použití budou nejlépe fungovat, pokud bude možné zaručit cykly používání – nebo rotaci. Podle odhadů společnosti McKinsey je například v elektronickém obchodě zapotřebí minimálně 20 rotací, aby opakovaně použitelné obaly byly pro životní prostředí přínosné oproti jednorázovému kartonu. Pokud musejí být obaly ještě dodatečně čištěny, měl by být počet rotací ještě vyšší.
V případě potravin určených k odběru by to však podle McKinsey mohlo být „až 200 rotací“, což by mohlo být náročné dosáhnout.
Zda má opětovné použití obalů smysl „bude záviset na komplexním výzkumu a rozhodování“, píše se v článku McKinsey, což je závěr, který sdílí i CEPI.
„Při správném provedení by opětovné použití a recyklace mohly být doplňkovými řešeními pro dosažení vyšší cirkulárnosti,“ uvedl Ringman.
Ekologické skupiny jsou skeptické
Ekologické skupiny však výsledky analýzy McKinsey zpochybňují a upozorňují, že nemusí s ohledem na zadavatele, kterým je papírenský průmysl, nezávislá.
„Studiemi se zabýváme, ale nemůžeme zaujmout stanovisko, dokud výrobci jednorázových papírových obalů, kteří si analýzu objednali, nezveřejní metodiku a předpoklady, které za nimi stojí,“ uvedl Jean-Pierre Schweitzer, který se věnuje oběhovému hospodářství v rámci Evropské environmentální kanceláře (EEB).
„V dobře navržených systémech opětovného použití budou obvykle existovat podmínky, kdy opětovné použití předčí obaly na jedno použití,“ uvedl v komentáři pro EURACTIV.com.
„Důležité dopady související s papírovými obaly, včetně využívání půdy, ztráty biologické rozmanitosti a zahrnutí chemických nátěrů, jako jsou PFAS, nejsou v tomto druhu analýzy rovněž zohledněny,“ dodal.
Hannah Mowatová z nevládní organizace Fern, která se zabývá ochranou lesů, říká, že studie životního cyklu často nezahrnují širší dopady jednorázových papírových obalů, jako je intenzivní těžba lesů nebo nahrazování přirozené lesní krajiny plantážemi. Analýza podle ní nepočítá ani s náklady na recyklaci složitých obalů, jako jsou nápojové kartony, které jsou vyrobeny z tenkých vrstev polyethylenu, papíru a hliníku spojených dohromady.
V roce 2021 zveřejnila organizace Rethink Plastic Alliance analýzu, podle níž by nárůst opakovaného používání obalů v odvětví stravování, elektronického obchodu a péče o domácnost mohl ušetřit 3,7 milionu tun emisí CO2, 10 miliard metrů krychlových vody a téměř 28 milionů tun surovin.