Počet poprav v Íránu se drasticky zvýšil, jedná se až o 582 osob
13.04.2023 18:17
Írán loni popravil nejméně 582 lidí, o 75 procent více oproti předchozímu roku. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na zprávu organizací Společně proti trestu smrti (ECPM) a Iran Human Rights (IHR) se sídlem v Norsku. Organizace rostoucí počet poprav označily za "mašinérii na zabíjení", jejímž cílem je podle nich vyvolat v zemi strach po rozsáhlých protivládních protestech. Většina popravených byla odsouzena za vraždy nebo drogovou trestnou činnost.
Rozsáhlé protesty v Íránu propukly v polovině loňského září, kdy zemřela 22letá Íránka kurdského původu Mahsá Amíníová poté, co ji zatkla mravnostní policie. Její zadržení souviselo s nesprávně nasazeným hidžábem, šátkem zakrývajícím vlasy, který musejí Íránky povinně nosit. Protesty vůči příliš rigidním náboženským pravidlům postupně přerostly v manifestace proti teokratické vládě, jedny z největších od revoluce z roku 1979. Intenzita protestů, při nichž bylo nejméně 530 lidí zabito, se v posledních měsících snížila.
Odmítavé mezinárodní reakce na popravy lidí, kteří se protestů zúčastnili, podle ředitele IHR Mahmúda Amírího-Moghaddama Íránu ztížily jejich další vykonávání. "Jako kompenzaci a za účelem šíření strachu mezi lidmi úřady zintenzivnily popravy za nepolitická obvinění. Jedná se o levné oběti popravčí mašinérie Islámské republiky," uvedl Amírí-Moghaddam. Dodal, že k jejímu zastavení musí mezinárodní komunita a občanská společnost vně i uvnitř Íránu reagovat stejně na každou z poprav.
Doposud Írán popravil čtyři muže, kteří se protestů zúčastnili, a další stovce demonstrujících i nadále podle organizací hrozí trest smrti.
Téměř polovina všech popravených byla podle zprávy odsouzena za vraždy a 44 procent dalších za zločiny související s drogovou trestnou činností. Podle ředitele ECPM Raphaela Chenuila-Hazana chybějící reakce ze strany Úřadu OSN proti drogám a zločinu (UNODC) "posílá íránským úřadům špatný signál".
Trest smrti je podle zprávy rovněž "součástí systematické diskriminace a rozsáhlé represe, kterým čelí etnické menšiny v Íránu". Na 30 procent popravených pochází z etnika Balúčů, z nichž většina vyznává sunnitský islám. V Íránu mají většinu šíité. Stejně tak je mezi popravenými i mnoho Kurdů a Arabů. Mezi popravenými je rovněž nejméně 16 žen a tři mladiství, uvedly organizace ve zprávě.
V souvislosti s protesty zadržení mladiství, z nichž bylo nejmladším 12 let, podle organizace Amnesty International (AI) čelili ze strany íránských zpravodajských a bezpečnostních složek rovněž mučení, a to formou bití, bičování, elektrošoků, znásilňování a dalšího sexuálního násilí.
Se začátkem muslimského postního měsíce ramadánu šéf íránské justice Gholámhosejn Mohsen Edžeí uvedl, že 22.000 zatčených v souvislosti s protesty udělil Írán milost. Údajné masové propuštění omilostněných vězňů doposud nebylo potvrzeno z dalších zdrojů.
Podle AI, která v roce 2021 v Íránu napočítala 314 poprav, nyní země popravuje více odsouzenců než kterýkoli jiný stát kromě Číny.
1