Přezdívku The Myth nedostal náhodou.
Při útěku z komunistické Kuby mohl přijít o život a lehké to neměl ani v USA. Bral každou práci, která mu přišla pod ruku, a po 12 hodinách v továrně další 3 hodiny makal v posilovně. Stal se trojnásobným Mr. Olympia, ale mnohé tituly mu utekly kvůli údajnému politikaření a rasistické porotě. Navzdory všem obtížím je Sergio Oliva jedním z největších kulturistů všech dob.
Jako policista složil 5 chlapů najednou
Arnold Schwarzenegger mohl být neporazitelným v soutěži Mr. Olympia. Z 8 pokusů o získání titulu se stal 7krát vítězem. Jediný, kdo ho na soutěži dokázal porazit, byl Sergio Oliva přezdívaný The Myth.
Schwarzenegger ve své autobiografii Arnold: The Education of a Bodybuilder přiznal, že předtím, než se proti němu v roce 1969 postavil na pódium, předpokládal, že získá „jen“ druhé místo. „Byl tak obrovský, tak fantastický, v žádném případě mě ani nenapadlo, že bych ho mohl porazit,“ opěvoval Sergia Olivu.
Ten byl na kulturistické scéně nejen legendou, ale i vyvrhelem, protože se nebál obviňovat velké organizace ze zákulisního politikaření a rasismu. Spravedlnost měl v krvi i jako policista. Ve sboru sloužil téměř 30 let a díky své gigantické postavě měl v ulicích velký respekt. Poradit si však uměl i s odvážlivci, kteří se na něj pustili v přesile. Když stál sám proti pětici problémových mužů, jednoho po druhém složil na zem, prozradil v rozhovoru pro Bodybuilding.com.
Za útěk do USA mohl dostat trest smrti
Sergio Oliva se narodil v hlavním městě Kuby Havaně v roce 1941 a vyrůstal v početné rodině. Školní docházku ukončil už jako 12letý a od 16 let bojoval v armádě diktátora Batisty, kterou koncem 50. let svrhl Fidel Castro. Během bojů byl dvakrát zraněn.
Díky kariéře vzpěrače se v roce 1962 dostal do soutěže na Jamajce. Tam se mu podařilo uprchnout na americký konzulát a požádat o azyl. „Od začátku jsem to (útěk ze soutěže na konzulát – pozn. red.) měl v plánu,“ řekl v rozhovoru pro Bodybuilding.com. O svých úmyslech se přitom kvůli strachu z režimu nesvěřil nikomu kromě svého otce, který ho v tomto kroku podpořil. To bylo naposledy, kdy ho viděl živého. Pokud by mladého Sergia tehdy chytili, hrozilo by mu 30 let za mřížemi nebo trest smrti.
Po „dvanáctce“ v továrně šel ještě 3 hodiny cvičit
V USA si vyzkoušel spoustu zaměstnání. Pracoval například jako opravář televizorů, řezník či dělník ve slévárně. Podobně jako kulturisté Arnold Schwarzenegger a jeho kamarád Franco Columbu, kteří byli zedníci, se na počátku sportovní kariéry živil náročnou manuální prací.
Stejně jako oni měl problém s anglickým jazykem. V době, kdy přišel do USA, prý neuměl anglicky ani slovo. Tvrdé manuální práce ho navíc obíraly i o čas na trénink a regeneraci svalstva.
„Skončil na vrakovišti s kladivem. Když to děláte celý den, je těžké jít potom makat,“ řekl o Sergiovi jeho přítel a konkurenční kulturista Bob Gajda. Pracovní týden pro Sergia Olivu v prvních letech vypadal následovně – v práci strávil asi 12 hodin, následně šel na 3 hodiny do posilovny a po nocích se učil angličtinu. Volný čas na osobní život měl pouze o víkendech.
Nejdelší období ale pracoval v policejním sboru v Chicagu, ve kterém sloužil téměř 30 let. Sergiova gigantická postava mu při hlídkování na ulicích zajišťovala všeobecný respekt. I proto se téměř nikdy nedostal do fyzického konfliktu. „Abych řekl pravdu, nikdy v životě jsem nebyl agresivní člověk. Snažil jsem se nepřitahovat pozornost, protože velikost mé postavy k tomu dostačovala,“ řekl v interview pro Bodybuilding.com.
Do problémů se paradoxně dostal při potyčce s opilými policisty mimo službu. Jednoho z nich, který ho tahal za uniformu, složil na zem. „Snažil jsem se být milý, ale dotkl se mé uniformy,“ objasnil. Když se do něj pustili i zbylí policisté, jednoho po druhém bez větších problémů zpacifikoval.
Nevyhrál prý proto, že nebyl bílý Američan
V USA se od vzpěračství, které v daném období fungovalo pouze na amatérské úrovni, přesunul ke kulturistice. Ve svých vzpomínkách popsal, že jej k tomuto přechodu motivovaly finanční odměny za výhry v kulturistických soutěžích, uvádí Fitness Volt.
Ihned v prvních letech v USA získal tituly Mr. Chicago (1963) a následně i Mr. Illinois (1964). Prvenství dosáhl i na Junior Mr. America (1966), ale ve stejném roce na soutěži Mr. America mu zlatou medaili vyfouknul jeho kamarád Bob Gajda.
Oliva byl přesvědčen o tom, že první příčka patřila po právu jemu, přičemž lidi z organizace AAU, která stála za Junior Mr. America, nepřímo obvinil z rasismu. „Kluci z AAU, kteří nevědí, že občanská válka skončila, říkají, že Gajda je vítěz, i když všichni přítomní víme, že jsem to byl já,“ cituje jeho slova Fitness Volt. To, že si výhru Gajda nezasloužil, uznal i on sám. Jejich přátelství to ale nijak nepoškodilo.
5 skvělých fitness aplikací do mobilu: Cvič doma zdarma, rychle a efektivně
22. února 2023 8:30
Problémem bylo, že se na Mr. America nehodnotila jen postava, ale také osobnost. Kulturisté tmavé barvy pleti tak častokrát končili druzí a dostávali nižší bodové ohodnocení za kategorii osobnosti. Jeden z rozhodčích tehdy řekl: „Pokud by byl občanem a uměl by mluvit plynně anglicky, pravděpodobně by mohl titul Mr. America vyhrát.“
Sergio Oliva v dalších letech přešel pod organizaci IFBB, kde ihned v roce 1966 vyhrál titul Mr. World i Mr. Universe. Poprvé se také zúčastnil nejvyšší kulturistické soutěže Mr. Olympia, kde získal 4. místo. Výhru si v roce 1966 již podruhé po sobě připsal Larry Scott, který byl historicky prvním Mr. Olympia.
Neférová výhra Arnolda Schwarzeneggera?
Larry Scott, který je do dnešního dne jediným neporaženým Mr. Olympia, po roce 1966 odešel do sportovního důchodu a žezlo krále na celé tři roky převzal Sergio Oliva. Ten byl na tehdejší poměry kulturistů opravdu masivní. Zatímco první Mr. Olympia Larry Scott v soutěžní formě vážil něco přes 90 kilogramů, Sergio Oliva se na pódium postavil s přibližně 109 kilogramy.
V roce 1967 se mu podle slov komentátorů nemohl nikdo vyrovnat, a tak získal svůj první titul Mr. Olympia. Vítězem se stal také v následujícím ročníku, který však byl velmi kontroverzní. Proti Sergiu Olivovi se totiž nikdo nepostavil. Oponenti byli z různých důvodů zaneprázdněni nebo zraněni, a tak vyhrál Sergio Oliva téměř bez námahy.
V roce 1969 ale prvenstvím potvrdil svůj post nejlepšího kulturisty světa. O první místo zápasil proti legendárnímu Arnoldu Schwarzeneggerovi, který byl tehdy nadějným nováčkem a velkým favoritem Joea Weidera, spoluzakladatele organizace IFBB.
Arnold si prý tehdy uvědomil, jak velkou roli při soutěžení hraje psychika, a tak ji proti svým soupeřům údajně mnohdy zneužíval. Sergiu Olivovi prý namluvil, že na soutěž půjde se 115kilogramovou formou, i když ho tím pouze klamal. Oliva, který tehdy vážil o zhruba 9 kilogramů méně, se snažil rychle nabrat potřebnou hmotu, a proto na pódiu oproti Arnoldovi působil příliš nafouknutě, uvádí magazín Muscle & Fitness. Kromě toho se říkalo, že se s Arnoldem dohodli na společném odchodu z pódia, ale Schwarzenegger ho podrazil a zůstal pózovat déle.
Sergio Oliva však Arnolda v rozhovoru pro Bodybuilding označil za svého dlouholetého přítele a popřel, že by jím jakýmkoli způsobem manipuloval. Vinu házel na IFBB a Joea Weidera, který Arnolda od jeho prvního ročníku favorizoval. „Porazili mě porotci a organizace IFBB Joea Weidera. Ne Arnold,“ cituje jeho slova s odkazem na autobiografii The Myth Fitness Volt. Ať už je to ale jakkoli, na Mr. Olympia v roce 1970 zvítězil rodák z Rakouska.
První místo by Sergiovi přiznal i Arnold
Sergio Oliva a Arnold Schwarzenegger proti sobě měli stát i v roce 1971. Oliva však dostal od IFBB roční distanc, protože soutěžil v konkurenční organizaci NABBA. Schwarzenegger vítězství z roku 1971 popsal jako hladké a dodal, že jediný, kdo se mu tehdy mohl vyrovnat, byl právě Sergio Oliva. „Jediným možným vyzývatelem byl Sergio – nikdo jiný nebyl v mé lize...“ napsal Schwarzenegger v knize Total Recall: My Unbelievably True Life Story.
Úspěch na Sergia Olivu však nečekal ani v roce 1972, kdy ho na Mr. Olympia Arnold Schwarzenegger opět porazil. Sám Arnold přitom přiznal, že kdyby byl porotcem, první místo by spíš než sobě udělil Olivovi.
Kubánský silák byl s výsledkem silně nespokojený a znovu za ním viděl zákulisní politiku. S organizací IFBB se na dlouhé období zcela rozloučil. Nadále však soutěžil pod vlajkou organizací, jako jsou WBBG či WABBA, kde se mu dařilo vyhrávat jeden ročník za druhým. Od roku 1972 do roku 1981 neprohrál ani jednou. Opakovaně vyhrál tituly jako Mr. Galaxy, Mr. Olympus a další.
Návrat 8. divu světa a konec kariéry po postřelení
V letech 1984 a 1985 se vrátil do IFBB a pokusil se vyhrát titul. V obou ročnících ale obsadil 8. místo. Sergio Oliva z nižšího umístění vinil nevhodnou dietu, kterou se inspiroval u kulturisty Franka Zana. Trojnásobný Mr. Olympia byl vždy zvyklý jíst „vše, co mu přišlo pod ruku“.
Při stravě složené z ryb a salátů podle vlastních slov ztratil zbytečně velké množství svalové hmoty a kromě toho byl při cvičení oproti někdejší formě příliš zesláblý. Šanci na třetí pokus o získání triumfu mu znemožnila jeho tehdejší manželka Arlene, která jej v roce 1986 během domácí hádky postřelila. S manželkou se později rozvedl a k soutěžení se už nevrátil.
Za dvojnásobné umístění na 8. pozici v letech 1984 až 1985 si vysloužil přezdívku 8. div světa. Na pódiu však navzdory slabšímu umístění sklidil obrovský potlesk a se svým dítětem v rukou přednesl projev, ve kterém syna Sergia Olivu juniora prohlásil za budoucího Mr. Olympia.
Později však paradoxně proti jeho rozhodnutí dát se na dráhu kulturisty protestoval. „Nejenže nechtěl, abych soutěžil. Nechtěl ani, abych začal cvičit, zvedat činky, nic z toho. Měl pocit, že bych se měl místo toho soustředit na jiné věci,“ cituje synova slova web Greatest Physiques. Sergio Oliva junior svého slavného rodiče neuposlechl, dal se na profesionální soutěžení, ale na vrcholovou úroveň otce se nikdy nedostal.
Sergio Oliva senior po ukončení sportovní kariéry v roce 1984 nadále poctivě trénoval a navštěvoval kulturistické semináře a akce po celém světě. V policejním sboru sloužil až do roku 2003, kdy odešel do důchodu. V roce 2012 zemřel ve věku 71 let na onemocnění ledvin. Do dnešního dne ho mnozí odborníci považují za jednoho z nejlepších kulturistů všech dob.
