„On pořád chytá ve Vilémově. Je mu šestačtyřicet, to klobouk dolů. Až mi bude tolik, určitě už v bráně stát nebudu,“ zubí se mladík, jehož otec působil v Sigmě Olomouc, ale ligový start žádný nemá. „Chci dokázat daleko víc než on. To je ale motivace pro nás všechny kluky z Varnsdorfu, dostat se dál.“
Konec? Ne! I bez afrických peněz ho fotbalový Varnsdorf odvrátil |
Mladší z Vaňáků měří 187 cm, jen o tři míň než táta. Co mají ještě společného? „Řvaní. Reflexy. Říkalo se, že na lajně byl velmi dobrý, já tam taky občas něco chytím. Zda nás spojuje i hra nohama, těžko říct. Když byl před dvaceti lety v největší slávě, fotbal se hrál úplně jinak. Brankáři tolik nerozehrávali.“
Na post jedničky Vaňáka posunul trenér Miroslav Holeňák. „Svoji pozici potvrzuje, ale nesmíme ho moc přechválit, to mu vzkazuju!“ směje se kouč. „Martin umí podržet v pravý čas, když se zápas láme. Je hbitý, rychlý, je bleskově venku, někdy ještě může situace víc ustát. A ve hře nohama se zlepšuje.“
Odchovance klubu zvedá konkurence. Nemůže polevit ani na vteřinu. Když v zimě otevřel dveře kabiny Jan Sirotník ze Slavie, zpozorněl. „Musím o místo bojovat. Vystřídal jsem konkurenta, od ledna jsem do toho musel zase šlápnout. Vždycky je to nová motivace, člověk se chce v bráně udržet,“ líčí Vaňák. „Ale vycházíme v pohodě, on je výborný kluk a přejeme si navzájem.“
Plno brankářů se z Kotliny posunulo do elitní soutěže. „Poznal jsem tu spoustu kluků, sem nechodí špatní gólmani, jen dobří. Konkurence je velmi těžká,“ cítí varnsdorfská kometa. „Zaplaťpánbůh, že jsem se do brány po letech dostal. Chci v ní zůstat co nejdéle a pomáhat klukům tak, jak oni pomáhají mně.“
Varnsdorf dál dělá „vzrůšo“. Už se nemusíme třást, těší kouče |
Letos v druhé lize nasbíral 19 startů, víc než předtím za tři ročníky dohromady. Čistých kont si během sezony zapsal šest. „To je bonus, jen statistika. Důležitý je výkon a hlavně, když se nám daří. Pak není důvod točit sestavu.“ Varnsdorf září, po výhře 1:0 nad Slavií B je bod za prolínací soutěží. „Baráž je motivace. Něco se k postupu v kabině řeklo, ale taky to tam zůstane. Měli bychom být nohama na zemi. Jsme ve skromných podmínkách a musíme si vážit toho, že jsme nahoře.“
Fotbalový sen s Vaňákem prožívá i maminka, energická správcová stadionu v Kotlině, která pečuje také o áčko. „Mamka je velká opora jak v životě, tak i ve fotbale. Nevynechá jediný domácí zápas, podporu mám pořád. Je mi jedno, že třeba tolik fotbalu nerozumí, ale důležité je, že tady prostě je.“
