Předstírají, že chtějí něco koupit, ve skutečnosti se snaží dostat na váš účet. Podvodů u internetových inzerátů přibývá, varuje policista

11. duben 2023

Náš život se přesouvá na síť. Po internetu komunikujeme, vyřizujeme objednávky, hledáme lásku, v kyberprostoru máme banku i datovou schránku. Aktivit, které se tam odehrávají, bude dál přibývat. Spolu s tím poroste i kyberkriminalita.

Podle údajů Policie České republiky narostl počet trestných činů v on-line prostoru mezi lety 2011 a 2019 pětkrát. Následoval covid a ten rozmach kyberkriminality ještě urychlil. Jak říká vrchní inspektor hospodářské kriminálky v Českých Budějovicích David Svinka, od roku 2020 se každoročně zvedne počet těchto deliktů o více než sto procent.

David Svinka, vrchní inspektor hospodářské kriminálky v Českých Budějovicích

Nejčastěji se objevuje podvodné jednání. „Do podvodného jednání patří všechno, čím pachatel uvede budoucí oběť v omyl. Podvod tedy začíná už ve chvíli, kdy pachatel naváže první kontakt s obětí,“ upřesňuje kriminalista. K takovému kontaktu může dojít například prostřednictvím nabídky a poptávky.

„Inzertní podvody nás teď trápí úplně nejvíc,“ říká David Svinka, „od konce roku 2022 evidujeme především podvody na inzertních portálech jako Bazoš, S-bazar a dalších, zkrátka na jakýchkoli platformách, kde můžete nabízet nějaké zboží.“

Jak takový inzertní podvod vypadá? „Pachatelé se vydávají za zákazníky,“ popisuje David Svinka, „pod falešnou legendou o tom, jakým způsobem si chtějí zboží vyzvednout, zasílají prodávajícím škodlivé odkazy.“

To znamená, že esemeskou nebo přes komunikační aplikace (Whatsapp, Viber, Messenger a další), případně e-mailem pošlou podvodníci inzerentovi odkaz, za nímž se podle policie schovává většinou falešná stránka nějaké banky.

Čtěte také

„Podvod spočívá v tom, že pachatel zašle zprávu nabízejícímu, že má zájem o jeho zboží a pro věc pošle zaplaceného kurýra. A aby mohl prodávající přijmout platbu, musí kliknout na odkaz, který od pachatele dostal,“ líčí kriminalista s tím, že v odkazu se musí prodávající přihlásit do vlastního bankovnictví. Pachatel si to vymiňuje jako podmínku, aby bylo možné převod peněz uskutečnit. Ve skutečnosti tak ale získává přístup do účtu oběti.

To, co podvodník na účtu najde, si převede k sobě. Případně si ještě vezme na jméno oběti úvěr. „I to se stává. A docela snadno,“ doplňuje David Svinka, „klienti bank totiž mívají možnost předschváleného úvěru, často ve výši statisíců korun, někdy i více. Takže stačí na jedno kliknutí o úvěr požádat, nechat si ho vyplatit na účet oběti. A vzhledem k tomu, že už do toho účtu má podvodník přístup, tak si peníze z úvěru okamžitě převádí někam dál.“

Jasné poučení, které z toho plyne, je neposkytovat nikomu přístupová hesla ke svým účtům. A hlavně, jak zdůrazňuje šéfinspektor českobudějovické hospodářské kriminálky: „Když něco prodávám, tak se přece nebudu přihlašovat do bankovnictví“.

Celý rozhovor o kyberzločinu a jeho různých formách s vrchním inspektorem českobudějovické hospodářské kriminálky Davidem Svinkou si poslechněte online.

Spustit audio

Související