Většina květů na meruňkách se Zdeňku Hutákovi z Velkých Bílovic ani letos na plody nepromění. Mrazíky z konce března ještě nebyly fatální, avšak ty, které přišly minulý týden, už podle všeho přinesly kruté následky.

„Vážně přemýšlím, že změním podnikání. Už tři roky nám nevynáší, vždy přijde mráz,“ rozčiluje se majitel sadů na Břeclavsku.

Není sám, kdo sčítá škody. Jakkoliv totiž přes den teploty připomínají jaro, v noci mířily i na minus osm stupňů Celsia. Už předminulý týden nízká čísla ohrozila letošní úrodu hlavně u raně kvetoucích meruněk, v prvních dubnových dnech však bylo zřejmé, že je ještě hůř. Většina jihomoravských sadařů se tak momentálně snaží zachránit, co se dá. „Zapálili jsme v koších zbytky dřeva ze sadů, aby se trochu oteplil vzduch, budeme v tom pokračovat,“ popisuje Jan Krejčiřík z Velkých Pavlovic.

Zapalování svící, zadýmování nebo ukládání nádob s vodou okolo stromů, aby se odpařovala a tím se oteploval vzduch – všechny tyto metody jsou ve hře. Mají však smysl jen ve chvíli, kdy teploty neklesají hlouběji pod bod mrazu. To se přitom v minulých dnech dělo.

„Všechna mrazuvzdorná opatření končí na technických limitech a ceně. Při delším období chladu nelze úrodu ekonomicky udržitelně zachránit,“ podotýká vedoucí Ústavu ovocnictví Mendelovy univerzity v Brně Tomáš Nečas. A toho jsou si vědomi i sami sadaři. „Letos to nechávám na přírodě. Dřív jsem zkoušel různé možnosti, ale nemělo to žádný velký efekt,“ přiznává Roman Křivka.

Zatímco březnové počasí v předminulém týdnu meruňky v jeho sadech v Kobylí na Břeclavsku víceméně zvládly, nyní ho škody neminou. Do jaké míry poslední mrazy poničily květy, však přesně vyčíslené ještě nemá.

Nepojistitelné riziko

Předčasný účet nechtějí odklepnout ani v Ovocnářské unii. Počasí totiž může sadařům ještě zkomplikovat život. „Nemá cenu dělat dílčí závěry, může mrznout až do půlky května, potom pravděpodobnost v 99 procentech klesá,“ vyčísluje předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.

Do té doby náhradní řešení nepřipadá v úvahu. Pokud se ale průzkum ovocnářů potvrdí a letošní úroda bude ve větší míře zasažena, obrátí se na ministerstvo životního prostředí s případnou žádostí o finanční pomoc. „Upřímně si ale nejsem jistý, zda tam na tohle zbude nějaká rezerva. Je to prostě nepojistitelné riziko,“ doplňuje Ludvík s tím, že žádná pojišťovna v portfoliu sady nemá.

Předejít poničení většiny úrody náhlými mrazy se dá jen stěží. Zásadní je i lokalita. Roman Křivka má tak například sady na více místech, aby každoročně alespoň něco přežilo. Ty v údolí jsou totiž k chladnému počasí náchylnější než ve vyšších polohách. I Aleš Marčík z Velkých Bílovic, který si svůj sad drží v sousedním kraji, plánuje kvůli mrazivým podmínkám přesun. „Asi se s ranými odrůdami meruněk přestěhujeme výš na kopec,“ přemítá Marčík.

Odborníci to považují za vhodné řešení. „Je třeba se vyvarovat mrazových kotlin, kde stéká a hromadí se studený vzduch. Vhodná lokalita je otevřená, mírně svahovitá. Ve vyšších polohách jsou ideální jižní svahy,“ radí expert Nečas s tím, že roli hraje i výběr vhodné odrůdy.

Přestože to letos vypadá na mizernou úrodu meruněk, sadaři momentálně zdražování neřeší. „Zatím jsme o tom neuvažovali, ale je to otázka budoucnosti. Na druhou stranu, když dáme kilo meruněk za dvě stovky, tak si je stejně nikdo nekoupí. Symbióza se zákazníkem musí fungovat,“ má jasno Krejčiřík.

Ani Huták, který by své podnikání po posledních dvou týdnech nejradši „zabalil“, ve zdražení východisko nevidí. „I kdyby něco přežilo, tak nemá cenu tlačit na peníze, to prostě nejde,“ hlásí rozhodně.

Mrazy zatím postihly především meruňky. Sadaři počítají milionové škody

Meruňky logicky nejsou jedinou plodinou v ohrožení. Namále mají také třeba třešně a jahody. „Po meruňkách jsou nejohroženější určitě broskve, ostatní druhy kvetou později, takže tam to snad tak horké nebude,“ přemítá Ludvík.

I jihomoravští vinaři mohou být v klidu. Letošní úroda hroznů totiž na většině území nezačala rašit. „V místech, kde je chladněji a jarní mrazy by tam mohly napáchat větší škody, se vysazují pozdnější odrůdy nebo takové, které chladné počasí dokážou ustát,“ říká prezident Svazu vinařů Martin Chlad. Vinná réva, která již stihla vykvést a může být poničena, potom nebude mít na letošní úrodě vyšší podíl.

Pokud mohou sadaři a pěstitelé dostat alespoň jednu dobrou zprávu, tak podle meteorologů by se tento týden mělo oteplit až na patnáct stupňů.