Obyvatelé Budišova na Vysočině netrpělivě vyhlížejí příjezd geologů. Poblíž jejich domů totiž každým dnem začnou terénní práce. Má se zde měřit, zkoumat a v dohledné době i vrtat. Výběr místa, kde se pohřbí jaderný odpad z celé republiky, postoupil do další fáze. A Budišovu hrozí, že ze čtyř předvybraných lokalit zvolí právě je.
„Pokud by nás vybrali, znamenalo by to v podstatě likvidaci. Vybudování takhle velkého areálu by bylo takovým zásahem do života místních, že si to neumíme ani pořádně představit. Část lidí by se určitě odstěhovala,“ shrnul Petr Piňos, starosta Budišova, městyse, který leží v lokalitě zvané Horka.
„Odborníci z České geologické služby (ČGS) nyní zahájili zejména terénní práce pro sestavení geologických a hydrogeologických map všech čtyřech lokalit,“ potvrdila redakci iDNES.cz geoložka Zita Bukovská z ČGS vyslání pracovníků do předvybraných míst, tedy Janochu u Temelína, Horky na Třebíčsku, Hrádku na Jihlavsku a Březového potoka na Klatovsku.
Vrtání bez souhlasu místních
Kromě toho se Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která má celý proces na starosti, snaží získat povolení k zásahu do zemské kůry ve všech místech. Podle povolení pak do konce roku vyhotoví návrh, kde přesně se začne vrtat. Samosprávy si ale stěžují, že s nimi postup nikdo nekoordinuje a práce probíhají bez jejich svolení.
Takzvaná Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje nespokojené obce, uvádí, že žádost o zásahy do půdy obcí jim Správa pouze oznámila. A přesné plány geologických prací, které mají proběhnout na území 31 samospráv, ještě nikdo z nich neviděl. Správa je prý má o plánech informovat, až když dostane povolení od ministerstva životního prostředí.
„Tento postup se nám nelíbí. Budeme opět postaveni před hotovou věc,“ shrnul Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle, která leží v další z předvybraných lokalit zvané Hrádek. „O postupu nic nevíme. Vůbec nám neřekli, jak práce budou probíhat. Máme pocit, že nás vynechávají,“ přitakává starosta Piňos.
9 původních lokalit vybraných pro stavbu hlubinného úložiště pro jaderný odpad, červeně označení 4 současní kandidáti.
Samotná Správa se ale brání, že se ve všech krocích řídí zákonem. Dle mluvčí Mariny Bílé Správa obce o pracích informovala již v roce 2020, pak v loňském podzimu při setkání s vedením či v prosinci při návštěvě ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely. Zájemce ze strany občanů prý informuje e-mailem či na veřejných akcích.
„Ani jednou nezazněla ze strany starostů žádost o to, aby jim byly žádosti o stanovení průzkumných území představeny dopředu,“ tvrdí Bílá.
Strach o vodu
Odborníci musí během geologických prací zjistit, kde je nejvhodnější hornina pro ukládaní nebezpečného odpadu či kde je možné vrtat tak, aby se nepoškodily zdroje vody. „Získaná data budou také dále využívána SÚRAO pro účely modelovacích prací směřujících k prokázání dlouhodobé bezpečnosti lokality pro hlubinné úložiště,“ shrnuje cíl geologů Bukovská z geologické služby.
Právě z ohrožení zdrojů vody mají místní obavy. „Od obyvatel slyšíme dlouhodobou naštvanost nad postupem ‚o nás bez nás‘ a strach o zdroje vod už v této fázi průzkumných vrtů,“ popsal místostarosta Seknička z lokality Hrádek.
Zlikvidujte jaderný odpad, volá EU. Obce se bojí, že se úložišti neubrání |
Mluvčí Správy ale obce uklidňuje. „Správné projektování a následné provádění vrtných prací minimalizuje dopady možného negativního ovlivnění stávajících vodních zdrojů,“ sdělila Bílá. Vrty podle ní podléhají přísným pravidlům, zákonům a dozoru. „Pokud by se prokázalo riziko ovlivnění vodních zdrojů v lokalitě, jde o vylučující kritérium pro umístění hlubinného úložiště a taková lokalita nemůže být finálním místem,“ dodává.
Zapojení obcí mají v rukou poslanci
Chybějící koordinace není jediným problémem, který obce trápí. Urychlený postup při výběru úložiště podle nich jde proti slibům samotné vlády. Ta i v aktualizovaném programovém prohlášení slíbila, že do procesu budou moci více mluvit. Ve Sněmovně dokonce leží návrh zákona na posílení jejich práv.
Platforma proti hlubinnému úložišti ústy svého sekretáře Edvarda Sequense tvrdí, že by se celý proces měl zastavit, dokud se neprojedná slíbený zákon. „Současná podoba nám pomohla, i ta je ale nedostatečná,“ říká Sequens.
V zákoně se dle Sequense uvádí, že průzkumy, při kterých geologové zasáhnou do zemské kůry, se provedou podle nynějších předpisů, pokud se již zahájilo řízení. Do jednání o stávajících geologických pracích proto obce nemusí být více zapojeny, i když se zákon schválí. Dotčené samosprávy proto zpracovaly vlastní pozměňovací návrh, který se snaží skrze poslance předložit. Hlavním požadavkem je, aby postup musely vždy odsouhlasit samotné obce, a měly tak v procesu větší slovo.
Šéf Správy úložišť jaderného odpadu Prachař je ve vazbě |
Správa naopak říká, že samosprávy do procesu zapojeny jsou. A to skrze správní řízení, které vede ministerstvo životního prostředí. To i rozhoduje o žádosti týkající se zásahu do půdy na území obcí. „Pokud by byly požadované informace poskytnuty mimo režim správního řízení, hrozilo by riziko porušení rovnosti účastníků řízení,“ argumentuje mluvčí Bílá.
Správa dále dodává, že samosprávy získávají díky procesu různé finanční kompenzace. Například s podáním žádosti o zmíněný zásah se pojí jednorázový příspěvek milion korun pro každou zasaženou obec.
Ministerstvo životního prostředí nyní poslalo obcím materiály k žádosti, kterou Správa podala, a mají 60 dní na vyjádření. Mluvčí resortu Lucie Ješátková sdělila, že ministerstvo „pokud to shledá nezbytným pro splnění účelu řízení a uplatnění práv obcí jako účastníků řízení, svolá ústní jednání a, navrhnou-li to obce jako účastníci řízení, bude se pak jednat o ústní jednání veřejné.“ Je tedy možné, že povolení prací v obcích se bude ještě veřejně projednávat.
Švédsko postaví hlubinné jaderné úložiště, chce ho zprovoznit do tří let |
Proces výběru hlubinného úložiště se nyní urychlil kvůli nové taxonomii Evropské unie. Ta stanoví areál vybudovat do poloviny století. Finální lokalitu by české úřady měly vybrat už do roku 2028.
Celý areál, který bude stát více než sto miliard, má mít půl kilometru do hloubky. Nadzemní část rozlohu 23 hektarů, podzemní 440, což je velikost zhruba sedmi set fotbalových hřišť. Podobná stavba nemá svého druhu ve světě v tuto chvíli obdoby. Hluboko pod zemí by zde mohlo ležet až devět tisíc tun vyhořelého paliva, které bude radioaktivní ještě několik dalších staletí.
