Smrt je pozitivní karta. Ale vrchol nevkusu je koronavirus tarot, vypráví sběratel karet Langer

Co je na kartách tak fascinujícího?

Čtěte také

Nejoblíbenějším dárkem na Islandu je kniha a hrací karty. Lépe se pak čelí dlouhým nocím i depresím, usmívá se skladatelka

Grafika. Sbírám tarot a vykládačky, protože tam si umělci pouští myšlenky na špacír a ztvárnění jednotlivých karet se balíček od balíčku liší. Osobně miluji kartu smrt, tam když vidíte vývoj smrti na kartách někdy od 18. století a jdete k dnešnímu datu, tak se různě proměňují, smrt je úžasná karta.

Smrt většinou drží kosu, kosiště dělá diagonální čáru přes celou kartu, to znamená, že kartu rozdělí, protože smrtí to nekončí, něco je před a něco po. A smrt jako taková je pozitivní karta, je to naděje na něco nového a lepšího.

Před sebou mám kartu mág, která vám musí být velmi blízká, protože jste kouzelník, živil jste se magií…

Karta mág je jedna z karet, která mě dost zajímá z historického hlediska. Když se podíváte na nejstarší taroty, řekněme už od 18. století, tak co má takový kouzelník na stole? Jsou tam různé kleště, nože, je tam černá, rituální magie. Je tam vidět, že pojem mág byl vysloveně člověk, který dělá rituál. A postupně, jak se dostáváme do půlky 19. století, tak už na tom na stolečku začíná být kouzelnická hůlka, kuličky, kroužky, karty. Najednou se přibližujeme k moderní magii a vidíme, že mág dostává dost změn i v pojetí magie od rituální k moderní, zábavní magii.

Když se bavíme o proměnách tarotových karet, která z nich se proměnila jenom málo?

Jde o to, jaké karty máte na mysli. Karty s klasickým kánonem, tam se to nemění. Moderní doba nese různé proměny, jako vrchol jsem si musel zakoupit do sbírky koronavirus tarot, jako jeden ze symbolů místo pohárů jsou toaletní papíry, jako trumf je tam použit Trump. Jsou to tak hnusné karty, ale úspěšné, musely být v Americe několikrát vydané, protože byl o ně neskutečný zájem. Je to opravdu vrchol nevkusu.

Jaké nejstarší karty tady máte?

1565, to jsou asi dva tisky. Pak 1570… A pak se mi povedlo náhodou koupit karty z roku 1611. Bylo to, když jsem na aukru koupil karty, a ptám se toho člověka, jestli ještě něco nemá. On odpověděl, že ještě jo a že za ně chce padesát tisíc. Tak jsem vytřeštil oči, říkám si, co to může být za karty, poslal fotky, mně spadla brada, poslal jsem padesát tisíc na neznámý účet, a vyslal jsem tichou modlitbičku, aby přišlo to, co tam opravdu bylo. Sledoval jsem zásilku, a jak to u nás u naší milované pošty bývá, tak pošťák, který zvoní třikrát, nezazvonil ani jednou. A píplo tam – adresát nezastižen, uloženo na poště. Vletěl jsem tam a způsobil povyk, protože to byly karty, které měly hodnotu mnohonásobně vyšší.

Po sběratelské linii sledujete i uměleckou hodnotu a vyjádření. Koho máte rád z aktuálních lidí, kteří tarotové karty malují?

Absolutní jednička je Jordan Tenčev, kde i malá arkáda je plně grafická. Pak jsou to karty Alexe Ukolova, který pochází z Ruska, a Karen Mahony, která je židovského původu žijící v Irsku. A oba bydleli deset let v Praze na Hradčanském náměstí. Jejich byt byl úžasná jeskyně umění, když fotili kočičí tarot, tak všechny kostýmy ušili.

Pozná se i po sto letech na některé kartě, že byla cinknutá? Poslechněte si celý rozhovor.