• Další fotografie (20)

Mladá Boleslav leží ve středních Čechách a podle posledního oficiálního sčítání v roce 2021 tam žije zhruba 42 000 lidí. Město je dodnes spojené s výrobou automobilů. Jak vypadala Boleslav před sto lety? „V roce 1923 se město začalo docela výrazně proměňovat,“ vrací se o sto let zpět historička Sylva Městecká z Muzea Mladoboleslavska.

Proměny měst Mladá Boleslav 17:23 9. dubna 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Před sto lety se začala Mladá Boleslav měnit. „A to zejména z hlediska růstu vzhledem k svému území. Rozšiřovala se podél kosmonoské silnice, ale stavělo se i blíže k centru. Nad nemocnicí se v té době upravilo výstaviště,“ vrací se o sto let zpět historička Sylva Městecká z Muzea Mladoboleslavska.

V roce 1924 se měla Mladá Boleslav stát župním městem (župa = vyšší územně správní celek, pozn. red.). Celek, který měla spravovat, byl obrovský. Měl zasahovat od Mělníka po Liberec a od Jičína až po Poděbrady. Předpokládalo se, že se stane reprezentativním centrem. Ale nakonec bylo od župního uspořádání ustoupeno.

FOTO: Prostor Na Kozině v centru města, kde v roce 1923 zachytil fotograf i oslavu 1. máje. Zdroj: Archiv Muzeum Mladoboleslavska a Jana Volková

Mladá Boleslav se v té době ale potýkala i s otázkou bydlení. „Počet obyvatelstva rostl, takže bylo nutné zajistit nějaké odpovídající moderní bydlení. S tím souviselo vypracování nového územního plánu a rozšiřování zástavby,“ informuje historička.

FOTO: Pohled do Galetovy, dříve Dobrovského ulice. Zdroj: Archiv Muzeum Mladoboleslavska a Jana Volková

Tehdy žilo ve městě zhruba 18 000 lidí. Regulační plán na urbanistickou koncepci průmyslového města vytvořil architekt František Janda. Do 30. let se postupně zastavovaly převážně okrajové části nebo nejbližší okolní obce. Ve městě vzniklo několik nových vilových čtvrtí.

„Mladá Boleslav končila někde před tratí místní dráhy. Za tratí byla šedá pole, kde se stavěl takzvaný nový hřbitov. Tehdejší představitelé města si libovali, že nový hřbitov je v dostatečné vzdálenosti za městem. Jenže dnes je obklopen zástavbou, vesměs tedy z automobilky, a město řeší, jaká bude budoucnost hřbitova,“ popisuje Jan Juřena z okresního archivu.

FOTO: Grand Hotel Věnec na Staroměstském náměstí byl ve 20. letech 20. století rekonstruován podle plánů architekta Jířího Krohy. Měl tak vzniknout hotel pro mezinárodní klientelu. Budova vlevo je bývalé sídlo KSČ. Zdroj: Archiv Muzeum Mladoboleslavska a Jana Volková

Ikonické stavby

Ve 20. letech minulého století nastal v Mladé Boleslavi stavební boom. Vyrostla celá řada veřejných budov, soud, záložna, ale i mnoho škol, například ZŠ Benešovka, odborná škola pro ženská povolání, obchodní akademie, Masarykova škola na Podolci a další.

Významnou osobností, která ovlivnila podobu města, byl architekt Jiří Kroha. V Boleslavi projektoval až do roku 1927. Jeho stavby se staly ikonickými, přesto se ve své době setkaly s nepochopením a negativními reakcemi. Vypadaly jako z jiného světa a trochu tak působí dodnes.

Patří k nim budova Zemské průmyslové školy. Základní kámen k ní byl položen v říjnu roku 1923. Konstruktivisticko-funkcionalistická budova byla dostavěna v roce 1927 a v roce 2017 se stala národní kulturní památkou.

FOTO: Vstup do budovy Zemské průmyslové školy postavené podle návrhu architekta Jiřího Krohy. Školu ve dvou etapách postavila místní firma Hráský a Jenč a byla zcela dokončena v roce 1928. Zdroj: Archiv Muzeum Mladoboleslavska a Jana Volková

Jiří Kroha stál i za dalšími stavbami. „Třeba v Jaselské ulici je budova zdravotní pojišťovny nebo o kousek dál původně Masarykův dům sociální péče. Kroha se podílel také na přestavbě hotelu Věnec na Staroměstském náměstí a menší přestavbě Gellnerova domu naproti hotelu,“ vypráví historička Sylva Městecká.

FOTO: Budova okresní nemocenské pojišťovny byla postavena podle projektu Jiřího Krohy z roku 1923 v dnešní Jaselské ulici na severním obvodu historického jádra města. Zdroj: Archiv Muzeum Mladoboleslavska a Jana Volková

V 60. letech 20. století nastala velká přestavba Mladé Boleslavi. Mnoho starých objektů šlo k zemi a byly nahrazeny novými panelovými domy.

FOTO: Budova Obchodní akademie, kterou postavilo město Mladá Boleslav vlastním nákladem. Vyučování v ní začalo v září 1936. Zdroj: Archiv Muzeum Mladoboleslavska a Jana Volková

Laurin a Klement

To, co ale dominovalo městu a odrazilo se i na jeho urbanistické podobě, byl automobilový průmysl – tehdejší podnik Laurin a Klement.

„Firma v roce 1923 vyrobila 402 automobilů. To znamená, že častěji než každý den opustil továrnu jeden hotový automobil. Celkově ve firmě pracovalo 1101 pracovníků,“ líčí Michal Velebný, koordinátor restaurátorské dílny.

Ve Škoda muzeu je model Laurin a Klement 100, který byl představen v polovině roku 1923. „Měl vyrobený motor ještě v roce 1923, ale vůz byl dokončený v únoru 1924. Prvním majitelem bylo ministerstvo obchodu, průmyslu a živností,“ říká.

FOTO: Pohled do historické lakovny podniku Laurin & Klement a naopak moderní lakovna automobilky Škoda auto z roku 2019. Zdroj: Archiv Škoda Muzeum a Jana Volková

Až do války byl volant vpravo, stejně jako to tak mají dodnes v Anglii. „Na konci 30. let už jsme byli poslední v Evropě, kdo jezdil na levé straně. Takže pro rok 1938 už naše vláda připravila změnu těchto zvyklostí,“ vysvětluje.

Za předním sklem je šipka – mechanická směrovka. „Rukou se naznačovala změna směru jízdy někdy až do 20. let, nebo se neukazovalo vůbec a člověk se prostě přizpůsobil situaci,“ vypráví Michal Velebný. Auto mělo i klakson.

Lidé si mohli vůz objednat buď přímo v továrně, často se sem vypravili a na základě osobního jednání uzavřeli smlouvu, jak jejich auto bude vypadat.

Ale velice často prodej probíhal prostřednictvím autorizovaných zástupců, které měli v každém větším městě. „V Praze vedl prodejnu bývalý závodník Václav Vondřich,“ popisuje koordinátor restaurátorské dílny.

Mladá Boleslav za sto let

V roce 1981 byla dokončena tehdejší rychlostní silnice vedoucí z Prahy až do Mladé Boleslavi, dnešní dálnice D10.

„Jsem přesvědčený, že auta budou stále. Odborníci odhadují, že vývoj aut půjde dvěma směry. Bude se dbát na ekologii, ale taky bezpečnost. Takže dost možná už auta nebudeme fyzicky řídit,“ uvažuje Michal Velebný.

OBRAZEM: Otisk baťovského světa Zlíně. Prohlédněte si srovnání, jak dnes vypadají budovy Tomáše Bati

Číst článek

„Myslím, že i za sto let stále budeme nabízet nějakou formu mobility, která nám nechá zážitek a potěšení z jízdy. V čem to bude, v jakém typu auta to bude, čím bude poháněno a jaké asistenční systémy budete mít k ruce, to je otázka,“ přemítá.

Dnes jsou palčivým problémem dopravní zácpy.

„Snad se podaří zkapacitnění komunikací. Dokážu si představit nástup inteligentních systémů, které budou komunikovat s automobily navzájem, s dopravními značkami, s městem jako takovým. Otázka, jak se budeme na palubě všichni bavit? Já si osobně třeba bez rozhlasu nedokážu jízdu představit,“ zakončuje Velebný.

Celý projekt Proměny měst věnovaný Mladé Boleslavi si poslechněte v audiu vlevo nahoře.

Patrik Rozehnal, Jolana Nováková, djo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít