Dva roky s náhradním výživným. Některé rodiny na to brzy ztratí nárok, ministerstvo mluví o změně zákona
V červenci to budou dva roky, co za rodiče, kteří na své děti neposílají alimenty, platí náhradní výživné stát. To je ale možné dostávat nanejvýš po dobu 24 měsíců. Pro první žadatelky a žadatele to znamená, že už brzy na tuto dávku nebudou mít nárok. Ministerstvo ale chystá změny.
„Mně to aspoň pomůže tím, že mám zdravotní problémy. Mám invalidní důchod II. stupně na roztroušenou sklerózu,“ popisuje samoživitelka Andrea z Ostravy.
V červenci 2021 patřila mezi první, kdo o náhradní výživné požádal. Otec jejích desetiletých dvojčat totiž alimenty už několik let neplatil. Andrea tak od úřadu práce dostává měsíčně na každé dítě 1354 korun. A teď se začíná bát, co bude, až o dávku přijde.
„Musím řešit, jestli dětem radši koupím něco, co potřebují, ale zase budu šidit sebe třeba na doplatcích na léky. Musím si na doplatek půjčit, nebo mi to zaplatí někdo z kamarádů,“ popisuje Andrea.
‚Peníze chybí a všechno zdražuje.‘ Čím dál víc samoživitelů vyhledává náhradní výživné
Číst článek
Na blížící se konec dvouleté lhůty pro některé příjemce dávky upozorňuje i místopředsedkyně poslaneckého klubu KDU-ČSL a předsedkyně Stále komise pro rodinu Marie Jílková.
„Je nutné se k tomu nějak postavit. Rodiče a obzvláště sólo rodiče jsou na tom z hlediska příjmů nejhůř. Umím si představit, že by nárok mohl být prodloužen na neurčito,“ říká Jílková s odkazem na to, jak náhradní výživné funguje na Slovensku. A ministerstvo práce a sociálních věcí skutečně chystá změny.
„Jednou z možností je prodloužení doby, po kterou je možné dávku čerpat. Variantou je také valorizace náhradního výživného. Jsme v kontaktu s ministerstvem spravedlnosti a společně jednáme o případných změnách,“ říká mluvčí resortu Eva Davidová.
O kolik by se doba pobírání dávky mohla prodloužit nebo částka valorizovat, neupřesnila. Také není jisté, jestli by návrh získal dostatečnou podporu ve Sněmovně.
‚Stát výživné nevymůže‘
Zatímco opoziční SPD chce dávku valorizovat o inflaci, například místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix má vůči náhradnímu výživnému výhrady.
„Já nevím, jestli se máme tvářit, že matkám poskytujeme náhradní výživné za otce, nebo naopak otcům za matky, pokud jsou takové případy, když víme, že stát nikdy to výživné od povinného rodiče nevymůže,“ dodává Decroix.
V Česku vzrostl za poslední rok počet exekucí kvůli neplacení alimentů. Důvodem je i zdražování
Číst článek
Stínový ministr práce a sociálních věcí opozičního hnutí ANO Aleš Juchelka zase poukazuje na to, že je třeba zlepšit vymahatelnost výživného spíše než prodlužovat délku nároku. I na tom ministerstvo podle vrchní ředitelky sekce rodinné politiky Zdislavy Odstrčilové pracuje, a to spolu s resortem spravedlnosti.
Alimenty na dítě podle Odstrčilové nepobírá zhruba třetina sólo matek. O náhradní výživné ale není takový zájem, jak se čekalo. V lednu ho dostávalo 9100 dětí. A za loňský rok stálo 160 milionů korun.
Tedy pětkrát méně než ministerstvo předpokládalo při projednávání zákona. Průměrná částka dělá 1800 korun, maximální možná 3000 korun. Podmínkou je, že na rodiče-neplatiče podá druhý rodič exekuci. To ale někteří kritizují.
„Stejně neplatí, protože toho nejsou schopni, ale ještě více se narušují vztahy mezi nimi a jejich dětmi,“ vysvětluje ředitelka společnosti Aperio Eliška Kodyšová.
"Už před covidem měla jen polovina sólo matek rezervu 10 tisíc korun. Nyní jsou finančně i psychicky vyčerpány. Náhradní výživné přichází ve správnou chvíli. Ale co bude, až na něj rodiče po 2 letech ztratí nárok?" Eliška Kodyšová, ředitelka Aperio. #vyzivne #nahradnivyzivne
10:42 – 16. 11. 2020
Na podmínce vymáhání dlužného výživného ale ministerstvo práce nic měnit nehodlá.
„Stát chce podpořit ty, kdo jsou připraveni důsledně využít ty nástroje, které mají být k vymožení prává na hrazení výživného využity primárně, tedy právě například exekuci,“ uvedla mluvčí Eva Davidová s tím, že stát za neplatiče vyživovací povinnost nepřebírá.
