Všimněte si lilií, jak rostou: nepředou ani netkají – a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich. (Lukáš 12:27)
Lilie jsou mocným symbolem celé křesťanské Bible, což je nejvíce patrné právě o Velikonocích. V tradičním evropském umění jsou lilie nejvíce spojovány s Pannou Marií. Jako symbol čistoty představují lilie také Kristovu bezhříšnou přirozenost. Lilie jsou také spojovány s Kristovým zmrtvýchvstáním, které si velikonoční svátky připomínají a oslavují.
I když jsou dnes lilie známé jako symbol Velikonoc, pro pochopení historie této symboliky představuje prohlížení obrazů Panny Marie vhodný výchozí bod. Podle křesťanské, konkrétně katolické víry přišel k Panně Marii anděl Gabriel a řekl jí, že se stane Kristovou matkou a že toto dítě se má jmenovat Ježíš. Tato událost se nazývá Zvěstování (Lukáš 1:26-39).
Svátek Zvěstování Páně se slaví 25. března, přesně devět měsíců před 25. prosincem, kdy se slaví Ježíšovo narození. Protože se svátek Zvěstování slaví každý rok 25. března, připadá na jaro, kdy jsou lilie v plném květu. Ve výtvarném umění je svátek Zvěstování jedním z nejčastěji zobrazovaných námětů v evropské tradici.
Srovnání několika příkladů ukazuje, jak se mění umělecké styly a současně se zachovává přítomnost lilií. Severský renesanční umělec Jan van Eyck namaloval Zvěstování (obr. 1) v letech 1434–1436, pravděpodobně jako oltářní obraz. Umělec si pro své prostředí vybral chrám a interiér odhaluje přihlížejícím důležité poselství.
Dolní polovina stavby, kde stojí Panna Marie a Gabriel, je nápadně světlá. To naznačuje blížící se Kristovo vtělení, neboť je označován jako „světlo světa“ (Matouš 5:14). Na podlahových dlaždicích jsou vyobrazeny výjevy ze Starého zákona, které předznamenávají spásu lidstva skrze Krista. Marie má na sobě modré roucho, které bylo ve van Eyckově době vyhrazeno královské rodině, a prázdný stolec před ní symbolizuje Kristův trůn. Pozoruhodné je, že váza plná lilií je umístěna v polovině vzdálenosti mezi Marií a symbolem Kristova trůnu. Vizuálně jsou Maria a Kristus prostřednictvím těchto lilií propojeni.
Slavný italský renesanční umělec Leonardo da Vinci vytvořil v letech 1472–1475 vlastní interpretaci scény Zvěstování (obr. 2). Obraz namaloval ještě jako učeň svého učitele Andrey del Verrocchia a je jedním z Leonardových raných děl. Leonardo zvolil pro výjev uzavřenou zahradu: ta symbolizuje Mariino panenství. Marie sedí před renesanční stavbou, což naznačuje věčný charakter této události.
Leonardo vyobrazuje Marii se svatozáří podle starší tradice a anděl Gabriel jí přináší kytici Madoniných lilií. Tento konkrétní druh lilie je symbolem města Florencie, kde bylo dílo namalováno. Leonardo tedy spojuje Florencii s Mariiným požehnáním.
Symbolika lilií a Panny Marie se netýká pouze obrazů. Porcelánová soška z Německa, Panna Marie Neposkvrněného početí, zobrazuje Marii držící lilie způsobem, který připomíná královské žezlo. Stojí vítězně na vrcholu hada, což naznačuje její roli při vykoupení lidstva jako Kristovy matky. Toto Mariino vítězství nad prvotním hříchem (představovaným hadem) se uskutečňuje na zeměkouli, což ukazuje, že celý svět byl vykoupen.
Spojení mezi Marií a liliemi je tak silné, že Marie sama nemusí být na obraze zobrazena, aby divák pochopil, že je předmětem obrazu. Příkladem je obraz Orsoly Maddaleny Cacciové. Na jejím obraze „Květiny v groteskní váze“ jsou zobrazeny různé květiny bez lidských postav. Umělkyně, jeptiška, čerpá ze zavedeného výtvarného slovníku, který odkazuje na křesťanská témata, a Maria je zastoupena lilií. Cacciina malba odráží neutuchající zájem umělců malovat botanické náměty naturalisticky, přičemž kompozici prostupuje vrstvami duchovního významu.
Kromě Zvěstování se lilie objevují i v dalších klíčových událostech Mariina a Ježíšova života. Ačkoli se jedná o jiný než velikonoční nebo jarní námět, lilie se objevují na vyobrazeních Klanění mudrců. Jedná se o tři krále (nebo mudrce), kteří navštívili novorozeného Krista. Na tapisérii od společnosti Morris & Co. jsou postavy zobrazeny v bujné zahradě, což je charakteristické pro styl návrháře Williama Morrise.
Svatou rodinu a mudrce vizuálně odděluje anděl, ale lilie jsou přítomny v celém výjevu. Tato biblická událost, nazývaná Zjevení Páně, se každoročně slaví 6. ledna. Přestože lilie v zimě nekvetou, symbolický význam této květiny si zaslouží jejich zařazení do uvedených uměleckých děl.
Svou roli hraje lilie i při zprostředkování role Krista jako spasitele, i když její příklady v umění jsou méně časté než v případě Panny Marie. Petr Christus vytvořil hluboké vyobrazení Krista doprovázeného dvěma anděly. Na této severské renesanční malbě Kristus ukazuje své rány, což naznačuje, že byl ukřižován a vstal z mrtvých, jak připomínají velikonoční svátky.
Kristus je zobrazen od pasu nahoru a divák je veden k tomu, aby se setkal s jeho pohledem, což dodává výjevu intimní charakter. Jeden anděl drží lilie milosrdenství, zatímco druhý anděl třímá meč božího soudu. Zařazením těchto andělů k obrazu Krista jsou diváci ujištěni o Kristově vykoupení lidstva (milosrdenství) a zároveň je jim připomenuto, že se musí zodpovídat za své hříchy (soud).
Ačkoli se lilie běžně objevují ve výše popsaných biblických scénách, na uměleckých dílech znázorňujících ukřižování nebo zmrtvýchvstání Krista se obvykle nevyskytují. Jedná se spíše o zvláštní výjevy, které mají vlastní řadu symbolů. Dnes jsou velikonoční lilie všudypřítomné po celé jaro a lze je nalézt ve všech možných dekoracích a jsou součástí mnoha kytic.
Tento druh lilie, který se nejčastěji označuje jako velikonoční, však pochází z Japonska a do Anglie se dostal až v roce 1777 a do Spojených států až za první světové války. Velikonoční lilie, jak ji známe dnes, se proto v historickém umění vyskytuje méně často. Lilie nám tedy poskytuje přesvědčivou případovou studii: mají prastaré kořeny v umění a mytologii, a i přesto si stále nacházejí nové způsoby, jak být zahrnuty do tradičních oslav. V tomto smyslu je lilie vhodným symbolem naděje a znovuzrození.
Tento článek je věnován autorčině zesnulé babičce Virginii.
Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložila J. B. originál:
