Přijít o práci znamená vždycky problém. A když je člověk kat a zruší mu trest smrti, je to o to horší. Někteří kati se s tím prý vyrovnali tak, že si otevřeli vlastní hospodu. Jedním z nich je i fiktivní Harry Wade (Petr Halberstadt). Není to ovšem žádný nóbl podnik. Spíš útočiště místních lúzrů a alkoholiků na plný úvazek. Harry panuje v jejich středu jako nezpochybnitelná autorita. Dává mu to ale mnohem menší satisfakci, než by se na první pohled zdálo. Když se v jeho podniku objeví novinář, který s ním chce udělat rozhovor o jeho bývalé práci, dají se věci do pohybu.

Scéna Adama Pitry je důsledně potemnělá, takže se výborně hodí pro popravčí místnost stejně jako pro zanedbaný lokál. Má smysl pro detaily, jako jsou třeba portréty královny v mladém věku. Příběh se totiž odehrává v půlce šedesátých let, kdy v Británii skutečně došlo ke zrušení trestu smrti za vraždu. Hudba Davida Rottera je ovšem slyšitelně šmrncnutá vlivy novějšími. Novou vlnou a punkem, což vůbec není na škodu. Právě naopak. Podtrhuje to celkově bezútěšné prostředí nálevny na malém městě, ze kterého není úniku.

Herecké obsazení hry je velmi zdařilé. Halberstadt je značně přesvědčivý v roli bývalého kata jako chlapíka jednodušší letory, jehož sebejistota je pro jeho okolí někdy stěží únosná. Eva Novotná se představí jako jeho žena, kterou ubíjí malé poměry, v nichž uvízla. Herecky si dokázala poradit i s touto rolí, jako ostatně vždy, s elegancí a nadhledem. Hlavní podezřelý je vlastně nejzáhadnější postavou příběhu. Jeho představitel Václav Šanda má obtížnou roli, protože musí zvládnout vyvolávat v divácích různá očekávání podle toho, jak se příběh vyvíjí. Pečlivě jsou vybráni také představitelé štamgastů Norbert Kořínek, Luděk Horáček, Jaromír Barin Tichý, kteří dotvářejí prostředí maloměstské hospody a jsou typově velmi dobře obsazeni. Své role hospodského inventáře motajícího se v kruhu svých umanutostí a závislostí se zhostili s vtipem a viditelným potěšením.

Režisér Ondřej Sokol si hru zároveň i přeložil. Jeho volbě se nelze divit. Text je vtipný a to, že se dotýká tragického tématu, jeho přitažlivost ještě zvyšuje. Renomovaný autor Martin McDonagh s oblibou své postavy zasazuje do prostředí, kde si podávají dveře bezvýchodnost s rezignací. Jeho postavy zásadně mluví, jak jim zobák narostl. Vulgarismy ale nejsou samoúčelné. Jsou v souladu s prostředím, ze kterého aktéři pocházejí, a na charakterizaci postav se výrazně podílejí. To textu dává příjemnou údernost. Navíc je svižný a vtipný, takže divákovi hlubší charaktery vlastně ani moc nechybí.

Hra vlastně není ani tak o vhodnosti či smyslu trestu smrti ani o tom, co si počne člověk ve středním věku, když přijde o práci, se kterou se, ať už byla, jaká chtěla, přece jen nějak identifikoval. Z podobných otázek hra velmi brzy uteče do bezpečnějších vod černého humoru. A tam je taky irský a zároveň britský dramatik McDonagh jako ryba ve vodě. Hra byla ostatně vyznamenána řadou cen. Příběh má ale taky nepřehlédnutelnou detektivní zápletku, která dokonce hrozí překlopit se do thrilleru. I když tady je dějová linka vedena skoro až na úkor logiky příběhu. Autor hry, stejně jako její brněnští inscenátoři, ovšem dokáží různé roviny příběhu skloubit pomocí tempa vyprávění i pomocí nápadů a využít vše ku prospěchu této inteligentní, zábavné a zároveň mrazivé komedie.

DIVADLO: KATI

Autor: Martin McDonagh
Režie: Ondřej Sokol
Scéna: Adam Pitra 
Kostýmy: Katarína Hollá
Hudba: David Rotter
Autor fotografií: David Konečný
Premiéra: 31. 03. 2023
Hrají: Petr Halberstadt, Jaromír Dulava, Jakub Uličník, Radim Fiala, Luděk Horáček, Jaromír Barin Tichý, Eva Novotná, Norbert Komínek, Václav Šanda, Nicole Halberstadt, Bolek Polívka
www.divadlobolkapolivky.cz

PŘEHLED RECENZE
Režie/Dramaturgie
9
Zpracování
8
Výprava
9
Herecké výkony
9
recenze-kati-divadlo-bolka-polivkyVtipná konverzačka s cynickým humorem má spolehlivé tempo a umí v pravý čas překvapit zvratem v ději. Drží diváka v napětí zápletkou i tím, jak postupně odkrýváme podstatu některých postav. I když téma by k tomu svádělo, není dotěrná příliš krvavými nebo drastickými motivy. Ani nechce všechno nutně doříct, je tu dost místa i na divákovu fantazii.