Málokdo si při pohledu na sklenici s pivem uvědomí, že za obyčejným předmětem denního používání vyráběným v obrovských sériích stojí špičkoví designéři. Pro Plzeňský Prazdroj sklenice tvořili například Švéd Volker Hundermar, Němec Lars Kempe, studio Olgoj Chorchoj nebo designéři Michal Froněk, Jan Němeček a Rony Plesl. Jejich díla byla v únoru součástí nevšední výstavy Design Olomouc. Kromě sklenic tu mohli návštěvníci obdivovat třeba kolekci hodinek Prim nebo lustry od sklářů z Lasvitu. Expozice už sice skončila, ale vystavované pivní sklo záhy našlo nový domov. Od dubna je k vidění na trase Pivovarského muzea v Plzni.
V něm momentálně probíhá také výstava s všeříkajícím názvem: Karty v umění – umění v kartách. Zájemci si mohou prohlédnout obrazy s motivem karbaníků v hospodách, pivní korbele s motivem karet i samotné karty. K dispozici je také stolek a rozličné hry určené ke hře. Takže jestli dostane návštěvník expozice chuť na malou partičku, není to žádný problém. K nejzajímavějším exponátům patří třeba ručně malované legionářské karty z první světové války. Každá karta s vlasteneckými motivy je originálním vyjádřením touhy po domově. Žaludový král je vyobrazen jako král Gambrinus na soudku Prazdroje jako jednoho ze silných symbolů vlasti.
Mimochodem, motiv Gambrina je i na dalším novém exponátu muzea. „Pivovarské muzeum v Plzni, jehož posláním je mimo jiné dokumentace české pivní kultury, má ve svých sbírkách již k pěti tisícům sklenic. K nejnovějším přírůstkům sbírky patří dva půllitry značek Prazdroj a Gambrinus.
Půllitr Gambrinus pochází z první poloviny 30. let 20. století. Hladký design typického pivního půllitru je doplněn rozsáhlou malbou s motivem krále Gambrina. V tomto designu vznikla celá kolekce různých tvarů pivních sklenic – od číše na nožce až po pohár,“ popisuje nový exemplář Anna Peřinová, vedoucí historických sbírek Plzeňského Prazdroje, a dodává: „Půllitr se objevil ve sběratelské aukci, odkud jsme jej získali. Jedná se o opravdu unikátní kousek.“ Další novou akvizicí muzea je třeba půllitr s plzeňským znakem a nápisem Prazdroj. Sklenice pochází z přelomu 30. a 40. let 20. století. „Přestože byl svého času běžnou součástí hospod, dnes se jedná o sběratelský kousek,“ upozorňuje Peřinová.
Sbírky Pivovarského muzea v Plzni jsou ale daleko rozsáhlejší. Najdete v nich například nejmenší džbánek na světě, pivovarskou laboratoř nebo gotickou
Pro školy i mlsouny
|
sladovnu. Muzeum, které sídlí ve Veleslavínově ulici v centru města Plzně, jako jediné odborné muzeum svého druhu v Čechách střeží celou legendu pivovarnictví, a co se týče pojetí i šíře expozice, údajně nemá ve světě konkurenci. Pokud do domu z 15. století zavítáte, nakouknete pod pokličku výroby a podávání piva, prohlédnete si pivní korbely ze skla, keramiky a cínu, kolekci lahví i další sběratelské kuriozity.
Seznámíte se také například s historií plzeňských hospod. A když už vám bylo 18 let, získáte na prohlídce i „pivenku“, za kterou ve vybraných restauracích můžete ochutnat plzeňský ležák.
Strážce streamu
