Na světě je několik sopek, které představují skutečné nebezpečí. Tématu se věnoval Lukáš Závodský z YouTube kanálu TOP témata.
„V dnešním článku si povíme něco o nejnebezpečnějších sopkách na světě, z nichž některé jsou mnohem nebezpečnější než například Cumbre Vieja, známá činná sopka na Kanárských ostrovech. Zaměříme se například také na závěsnou sopku Nevado Del Ruiz v Kolumbii, nebo se podíváme na další nebezpečnou sopku na Kanárských ostrovech, Pico De Teide,“ uvedl v úvodu k tématu autor videa Lukáš Závodský.
Chaitén v Chile
První sopka v našem hledáčku se nachází na jihoamerickém kontinentu Chile a jmenuje se Chaitén. Tyčí se do výšky 1122 m.n.m. Dne 2. května 2008 se sopka po několika tisíci letech nečinnosti probudila. Mohutné erupci předcházela menší zemětřesení. Mrak sopečného prachu, který sopka vychrlila vystoupal až do výše neuvěřitelných 18 km.
Z postižených oblastí bylo tehdy evakuováno několik tisíc lidí.
Nevado Del Ruiz v Kolumbii
Další sopku, kterou musíme zmínit je nechvalně známé Nevado Del Ruiz v Kolumbii. Tento obrovský stratovulkán je aktivní přibližně dva milióny let a leží ve výšce 5321m.n.m.
Nevado del Ruiz volcano in Colombia. Zdroj: U.S. Geological Survey / cs.wikipedia.org (volné dílo)
„Nevado del Ruiz je masivní sopka nacházející se asi 129 kilometrů západně od hlavního města Bogotá (Jižní Amerika, Kolumbie). Je to stratovulkán složený z mnoha vrstev lávy střídající se z tvrzeného sopečného popelu a dalších pyroklastických hornin. Nevado del Ruiz je aktivní už asi dva miliony let,“ uvádí veřejný zdroj Wikipedia v krátkém výpisu.
Nevado del Ruiz je součástí pohoří Andy. Sopka je součástí sopečných masivů v Americe, které se skládají z dalších pěti sopek pokrytých velkými masivy ledovců. Z toho jsou čtyři stále aktivní.
Sopka i nadále představuje vážnou hrozbu pro okolní města a vesnice.
„Největší pravděpodobností je riziko menších erupcí, které by mohly způsobit ztrátu rovnováhy ledovců a spustit lahary. Takové lahary se mohou pohybovat až 100 km podél říčního údolí i několik hodin. Odhaduje se, že až 500 000 lidí žijících v blízkém údolí jsou ohroženy. I když jsou menší erupce pravděpodobnější, musí se brát na vědomí i vypuknutí velkých erupcí, které tato sopka v minulosti již několikrát způsobila,“ píše veřejný zdroj.
Pico de Teide ve Španělsku
Pico del Teide (nazývaná také jako Mount Teide) je spící sopka nacházející se na ostrově Tenerife, který je největším ze sedmi Kanárských ostrovů ležících nedaleko severozápadního pobřeží Afriky. V současnosti je nečinná, poslední erupce skončila v listopadu 1909.
Pohled na severní svahy Pico del Teide v zimě. Zdroj: Jens Steckert / CC BY-SA 3.0
„Celá oblast sopečného masívu je tvořena dvěma vulkány – Pico de Teide (3 718 m) a Pico Viejo (3 134 m), které se nacházejí v rozlehlé kaldeře Las Cañadas. Nicméně původ této kaldery zůstává stále nejasný. Obvodová stěna této kaldery má délku 74 km. Vrchol Teide je plochý a kuželovitý a vynořuje se z mnohem širšího a staršího kráteru o výšce 2 000 m. Sopka Teide je v současné době považována za neaktivní, ačkoli v jejím kráteru stále fungují fumaroly,“ píše Wikipedia.
Před 150 tisíci lety došlo pravděpodobně k obrovskému sopečnému výbuchu, který vytvořil kalderu Las Cañadas, která se nachází ve výšce 2 000 m a měří 15 km od východu na západ a 10 km ve směru sever-jih.
Popocatépetl v Mexiku
„Popocatépetl (zkráceně El Popo) je stratovulkán v centrální části Mexika, leží zhruba 72 km jihovýchodně od Ciudad de México. Je určitě nejznámějším, a po Pico de Orizaba (5 610 m) druhým nejvyšším vrcholem Mexika. V současné době je aktivní, takže na ni není možné vystoupit. Jméno Popocatépetl pochází z původního indiánského jazyka Nahuatl, konkrétně ze spojení slov popōca „kouřit“ a tepētl „hora“, tedy kouřová hora. Popocatépetl je spojen 3000 metrů vysokým sedlem Paso de Cortéz s druhým vulkánem Iztaccíhuatl (5 230 m),“ píše veřejný zdroj.
Popocatépetl ze sedla Paso de Cortéz. Zdroj: Jakub Hejtmánek na projektu Wikipedie / CC BY-SA 3.0
Erupce před přibližně 2000 lety mohla vést k založení města Teotihuacán.
Popocatépetl je v současné době aktivní, poslední vulkanická aktivita pohrozila v roce 2000 (vláda tehdy nechala evakuovat zhruba 25 000 lidí.)
„Tato sopka se nachází mezi městy Mexico a Puebla a při dobré viditelnosti je možné ji spatřit pouhým okem z obou těchto měst. Její vrchol je pokryt sněhem a ledem po celý rok a nad ním je často vidět oblaka způsobená probíhající vulkanickou aktivitou,“ píše k tématu Wikipedia.
O této známe sopce bylo nazpíváno i několik písní…
Mount Rainier v USA
Mount Rainier je aktivní sopka v USA, nacházející se zhruba 87 kilometrů jihovýchodně od města Seattle ve státě Washington.
„Je to velký stratovulkán a zároveň nejvýraznější hora pevninských Spojených států a Kaskádového pohoří s vrcholem v nadmořské výšce 4 392 metrů. Společně s dalšími patnácti sopkami po celém světě byla Mount Rainier zařazena na seznam Decade Volcanoes Mezinárodní asociací vulkanologie a chemismu zemského nitra (IAVCEI), což značí, že se jedná o jednu z nejnebezpečnějších sopků na světě. Při erupci by mohly místní ledovce uvolnit obrovské množství vody, což by vedlo k vytvoření masivních lahars a zatopení celého údolí řeky Puyallup a města Tacoma. Nicméně v současnosti není Mount Rainier aktivní, naposledy vybuchla v prosinci 1894,“ uvádí k tématu veřejný zdroj Wikipedia.
Tři vrcholy hory Mount Rainier. Zdroj: Stan Shebs / CC BY-SA 3.0
Mount Rainier je vysoká hora, která se nachází v Kaskádovém pohoří v americkém státě Washington. Její nadmořská výška činí, jak již bylo zmíněno 4 392 metrů a patří tak mezi nejvyšší hory v USA. Mount Rainier má také vysokou topografickou prominenci, což je výškový rozdíl mezi jejím vrcholem a nejvyšším bodem okolí. Tato prominence činí 4 027 metrů, což z ní dělá nejprominentnější horu v Kaskádovém pohoří a zároveň druhou nejprominentnější horu v USA po horách Aljašky. Její prominence je o 7 metrů větší než prominence hory K2, která se nachází v pohoří Karákóram na hranici mezi Pákistánem a Čínou a je druhou nejvyšší horou světa.
Poslední zaznamenaná erupce sopky se odehrála mezi lety 1820 a 1854, mnoho svědků ale nahlásilo sopečnou aktivitu také v letech 1858, 1870, 1879, 1882 a 1894.
„Mount Rainier je zapsaná na seznamu Decade Volcanoes. Přestože se jedná stále o aktivní sopku, v roce 2010 neexistovaly žádné důkazy o bezprostředně hrozící erupci,“ uvádí Wikipedia.
Cumbre Vieja na Kanárských ostrovech
„Cumbre Vieja je rozsáhlý aktivní stratovulkán, nacházející se na kanárském ostrově La Palma. Zabírá celou jižní třetinu ostrova a je tvořen desítkami kráterů, dómů a parazitických kuželů (La Fajana, El Fraile, Tacande, Tahuya, San António, San Martín, San Juan, Llano del Blanco, Hoyo Negro, El Charco, Teneguía, atd.). Vulkán se táhne podél zlomové linie ve směru sever-jih a je původcem všech erupcí na ostrově za posledních 7 000 let. Je to nejaktivnější vulkán na Kanárských ostrovech,“ uvádí k tomuto vulkánu Wikipedia.
Podle geologických stop se erupce sopky Merapi odehrály v následujících letech: 6050 př. n. l., 4900 př. n. l., 4050 př. n. l., 1320 př. n. l., 360 př. n. l. a 900. Z historických pozorování jsou známy erupce v letech 1480, 1585, 1646, 1677–1678, 1712, 1949, 1971 a 2021.
Kužel Deseada, nejvyšší bod Cumbre Vieja. Zdroj: Tigerente / CC BY-SA 4.0
Dne 19. září 2021 v 14:15 (UTC) došlo k erupci a definitivnímu ukončení období nečinnosti dlouhém 50 let. Započala na severozápadním svahu sopky poblíž zastavěné oblasti a efuzivní aktivita generovala lávový proud.
„K 26. říjnu intenzivní sopečná činnost vyvrhla 215 milionů m³ roztavené horniny. Lávový proud zničil přes 2 100 domů (vesnice El Paraíso, La Laguna a Todoque) a 66 km pozemních komunikací, pohltil oblast o velikosti 9 km² a v místě zaústění do oceánu vytvořil lávovou deltu. Erupce taktéž produkovala mračna popela vysoká až 5 km. Následkem toho bylo 55 km² území pokryto vrstvou sopečné strusky a popela. Evakuace se dotkla více než 7 tisíc obyvatel,“ píše dále Wikipedia.
„Sopečná činnost ustala v polovině prosince 2021. Během 12 týdnů sopka vyvrhla 215 milionů krychlových metrů roztavené horniny, zničila 1650 budov, kolem 70 kilometrů silnic a asi 370 hektarů plantáží. O své domovy přišlo na 2 300 obyvatel ostrova,“ dodává k tématu veřejný zdroj.
(Pozn.: geologové Simon Day a Steven Neal Ward publikovali v letech 1999, 2001 a 2005 studie, které se zabývají možným masivním sesuvem západní části jižního cípu ostrova La Palma, kde se nachází sopka Cumbre Vieja. Podle jejich výzkumu by délka nestabilní části vulkánu mohla být až 15 km. Tento masivní sesuv by mohl způsobit megatsunami, které by mohlo postihnout pobřežní oblasti Atlantského oceánu. Vědci však zdůrazňují, že neexistuje záruka, že se takový sesuv opravdu stane, a že většina vědců nepovažuje tuto situaci za naléhavou hrozbu. Ano, je pravda, že v současné době je hypotéza o masivním sesuvu západní části jižního cípu ostrova Cumbre Vieja zpochybňována vědeckou komunitou. Přesněji řečeno, existuje řada vědeckých studií, které uvádějí, že potenciální tsunami způsobená takovým sesuvem by nebyla tak katastrofická, jak se původně předpokládalo. To je způsobeno zejména pokrokem v počítačovém modelování tsunami, díky kterému lze lépe porozumět tomu, jak by se vlny šířily v okolí Kanárských ostrovů a jak by ovlivnily okolní pobřeží.)
